„Co se týče peněz, je dnes Lidl jako supermarket na práci nejlepší. Ale chodíš v pět ráno na ranní a z odpolední se vracíš i v jednu ráno,“ napsala jedna z diskutujících na serveru emimino.cz do obří diskuse založené letos v březnu poté, co Lidl oznámil již druhé velké navyšování mezd. Shrnula tím všechna pro a proti, která řeší zájemci o práci v obchodě.
MF DNES porovnala mzdy zaměstnanců za poslední známý rok, což je většinou rok 2016 či maximálně ten končící červnem 2017. Při porovnání platů se na prvním místě umístilo Tesco s průměrnou hrubou mzdou přes 25 tisíc korun, v závěsu za ním byly Penny Market a Globus. Poslední místo obsadila Billa s necelými 19 tisíci.
Jak rostly průměrně hrubé mzdy zaměstnanců obchodních řetězců
„Není tomu tak, že Tesco platí nejlíp,“ ohradila se však předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáta Burianová. Svaz vyjednává mzdy pro pracovníky všech řetězců s výjimkou Lidlu. „Tesco je podle našich údajů naopak na chvostu mzdového žebříčku. V ostatních řetězcích se mzdy celkově pohybují přibližně na stejné úrovni s tím, že firmy zaměstnancům přidávají, protože je k tomu nutí trh práce a vyjednávání s odborovými organizacemi, které pro zaměstnance kolektivně vyjednávají výši mezd a pracovní podmínky,“ uvedla.
Podle ní se nástupní mzdy liší řetězec od řetězce a jsou výrazně nižší než 18 tisíc korun. „Na plný úvazek se pohybují kolem šestnácti tisíc korun,“ doplnila. s tím, že loni mzdy rostly o tři až třicet procent.
Připomíná přitom, že nejčastěji řetězce uvádějí právě průměrné navýšení, tudíž nemusí dostat přidáno všichni. „Jediná společnost, která všem svým provozním zaměstnancům garantovala navýšení základních mezd, byl Ahold,“ dodává.
Velcí tajnůstkáři
Pokud jde o Tesco, které v žebříčku uhájilo první místo z roku 2015, při podrobnějším zkoumání je to hlavně díky tomu, že z vedení zmizelo oproti předešlému roku zhruba 200 lidí. Ti se přesunuli mezi ostatní zaměstnance, a tím navýšili jejich průměrnou mzdu asi o tisíc korun.
Podle mluvčího Teska Václava Koukolíčka došlo ke změně proto, že si vyjasnili s auditorem, kdo do kolonky vedoucí zaměstnanci patří. „Zároveň by ani podle předešlé metodiky těch zaměstnanců nebylo tolik jako pro rok 2015/2016, protože se čtyři země spojily pod jednotné vedení, takže se celkový počet vedoucích zaměstnanců rapidně snížil tím, že se rozdělili mezi čtyři státy,“ dodává.
Billa na poslední příčce měla na druhý řetězec odspodu, Ahold, výraznou ztrátu. Její zaměstnanci brali totiž v průměru o tři tisíce korun méně. Albert minule (za rok 2015) skončil jako poslední, ale poté, co si začali zaměstnanci veřejně stěžovat, jim výrazně přidal.
Obchodní řetězce ztrácejí zaměstnance, nouzi o lidi nemá pouze Lidl |
„Loni jsme navyšovali mzdy na provozních pozicích dvakrát, v průměru činilo navýšení 13,5 procenta,“ uvádí mluvčí řetězce Jiří Mareček s tím, že naposledy přilepšovali letos v lednu, v průměru o 19 procent. Billa se k otázkám na mzdy vůbec nevyjádřila.
Obchodní řetězce obecně patří k velkým tajnůstkářům, kteří se mzdami neradi chlubí. Jedinou výjimkou posledních dvou let je Lidl. Ten v březnu loňského roku odstartoval prvním velkým zvednutím mezd růst v celém odvětví a letos v tom pokračoval. V rámci něho zveřejňuje mzdy, které zaměstnanci na dané pozici dostanou.
Konkrétní částky u volných pozic lze nalézt rovněž u Billy a Penny Marketu, jež oba patří do německé skupiny Rewe. Na JobDnes.cz se lze dopátrat odměn v Tesku, i když firma je ze svých webových stránek loni stáhla. U ostatních řetězců se uchazeči o práci dočtou jen to, že budou mít vždy svou mzdu včas, nárok na stravenky a zpravidla pětitýdenní dovolenou.
Ani veškerá navyšování mezd však nevylepšila situaci v obchodech natolik, aby řetězce netrpěly nedostatkem zaměstnanců. „Lidé nejsou ochotni pracovat za podmínek, které značky nabízejí. Aby byly společnosti konkurenceschopné, minimální nabízená mzda na pozici prodavačky či pokladní by měla dosahovat alespoň 20 tisíc korun, samozřejmostí musí být stravenky z větší části proplácené zaměstnavatelem,“ míní Lenka Fábová z personální společnosti Hays, jež má na starosti retail.
Zrcadlem toho, jak se vyvíjejí mzdy zaměstnanců, jsou brigádníci, kteří musí ze zákona pracovat za srovnatelných mzdových podmínek jako kmenový zaměstnanec.
„Když vezmu poslední čtyři roky, mzda se dlouho pohybovala kolem 80 až 85 korun za hodinu. Výraznější skok začal od roku 2016 a úplně ten největší nárůst se odehrál loni, kdy mzdy vyskočily v některých obchodních řetězcích přes 125 korun za hodinu,“ popisuje Roman Kubričan, jednatel agentury Credit Czech, která obchodníkům zajišťuje brigádníky. Ani to ale podle něj nestačilo, aby se začalo hlásit více zájemců. Počty brigádychtivých lidí pouze přestaly klesat.
I Lidl šetřil
Všichni na trhu včetně odborů se shodnou na tom, že rozhodující roli v mzdovém nárůstu sehrál Lidl. „Ze strany Lidlu to vnímám jako pozitivní, ve svém oboru je na trhu velmi silnou konkurencí pro ostatní řetězce. Existuje stále řada společností, kde se mzdy za poslední tři roky nikam neposunuly,“ uvádí Fábová.
I Lidl ale předtím šetřil a za poslední známý rok končící u něj únorem 2017 zvýšil v průměru mzdy jen o jedno procento, což bylo tehdy nejméně ze všech řetězců.
„Nástupní mzdy jsme v roce 2016 navyšovali v polovině roku, a to pouze na pozicích prodavač nebo pokladní a skladník,“ uvádí jeden z důvodů tohoto vývoje mluvčí společnosti Zuzana Holá. Dalším důvodem nízkého nárůstu podle ní je, že ve zmíněném roce přijali 1 400 nových lidí, a ti přišli za nástupní mzdu. A zároveň jde o nepřepočtený stav, takže jako jeden člověk je počítán i ten s kratším úvazkem. Lidl má přitom takových úvazků dvě třetiny.
