Podíl nezaměstnaných dosáhl podle Úřadu práce 2,7 procenta. Výsledek byl stejný jako v červenci, v přesných číslech se lišil jen kosmeticky, protože práci hledalo o 331 lidí méně.
Situaci na trhu opět ovlivňovaly sezónní práce. Největší nedostatek pracovní síly hlásily firmy ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, cestovním ruchu a gastronomii.
„K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ vyhlíží generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.
Nejnižší nezaměstnanost byla v okresech Praha - východ a Jindřichův Hradec (shodně 1,2 procenta), nejvyšší v Karviné (6,6 procenta), Ostravě (5,1 procenta) a Chomutov (4,9 procenta).
V srpnu se do evidence Úřadů práce více hlásili absolventi. Hlavní nápor ale úřad očekává v září. Ke konci srpna se o práci hlásilo 8 385 absolventů. Mohli si vybírat z více než 75 tisíc pracovních míst.
„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta,“ uvádí Sadílková.
V srpnu bylo bez práce 204 789 lidí. Počet nabízených míst byl přitom rekordně vysoký: 350 564. Nejvíce hledají firmy v Praze, ve Středočeském kraji a v Plzeňském kraji.
„Český trh práce v srpnu vykázal nový rekord v počtu pracovních míst. Poprvé v historii samostatné ČR je jich více než 350 tisíc, přesně 350 564. To je na první pohled jistě působivé číslo. Pohled pod povrch však už tak působivý zdaleka není,“ říká analytik Finlord Lukáš Kovanda.
Přes 66 procent pracovních míst (přes 232 tisíc pozic) je totiž takových, že zaměstnavatelé nežádají po případných kandidátech vyšší než základní vzdělání.
„To svědčí o tom, že tuzemský trh práce zatím nijak výrazně nepřesouvá těžiště k pracovní náplni s vyšší přidanou hodnotou. Extrémně silná zůstává tedy poptávka po pomocných dělnících a dalších manuálních pracovnících prostě průmyslové, zemědělské či stavební výroby s naprosto mizivou přidanou hodnotou,“ dodal Kovanda.
