Příprava novely stavebního zákona začala už v roce 2017. Současný problém se týká digitalizace stavebního řízení, které jen jednou ze součástí chystané novely. V březnu letošního roku vypsalo ministerstvo pro místní rozvoj veřejnou soutěž na zajištění informačního systému na digitalizaci stavebního řízení. Díky ní by ti, kteří se chystají stavět, už nemuseli obcházet úřady a vše by jednoduše vyřešili online.
Vítěz soutěže byl znám v červnu letošního roku a v září se schylovalo k podpisu smlouvy na zajištění informačního systému. Podpis ale v září zastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Obdržel totiž podnět na prošetření zadávacích podmínek veřejné zakázky, kterým se musí zabývat.
Ten podala společnost System Service, která se ani neúčastnila výběrového řízení. „Společnost System Servis podala několik námitek, přičemž většinu z nich ÚOHS zamítl, například limitní cenu, hodnotící kritéria, průběh zadávacího řízení a další. Uznal pouze dvě, u kterých předpokládáme, že uspějeme s odvoláním,“ říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko.
Podle ministerstva je digitalizace stavebního řízení v současné době zablokovaná ze dvou marginálních důvodů. „ÚOHS předpokládá, že ministerstvo může svévolně odmítnout použití standardního softwaru, i když takový software splňuje požadavky ministerstva,“ uvádí Petr Waleczko. S tímto výkladem úřadu ministerstvo nesouhlasí.
Pomalá digitalizace stojí Česko přes 7 miliard ročně, varuje analýza |
„Je to proti informacím poskytnutým v zadávacím řízení, zadávacím podmínkám, smluvním ujednáním, a právě použití standardního softwaru má celou digitalizaci urychlit a zlevnit. Úřad tedy předpokládá stav, který je v rozporu se zájmy ministerstva,“ dodává Petr Waleczko.
Druhým důvodem jsou podle něj termíny pro akceptační řízení. „Podle System Servis nejsou jasně dané. Tyto termíny ale stanovíme společně s dodavatelem v rámci prováděcího projektu, abychom určili, kolik času bude potřeba pro akceptaci dílčích částí celého řešení. Je to způsob dodávání, který je v soukromém sektoru naprosto běžný a z pohledu implementace urychluje dodání řešení. Touto cestou jsme šli i s ohledem na náročnost testování,“ doplňuje Waleczko.
Redakce požádala o vyjádření i společnost System Servis, ta ale nereagovala.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se věcí zabývat musí a vydal předběžné opatření, které podpisu smlouvy zabraňuje. „Proti prvostupňovému rozhodnutí byl podán rozklad. Rozhodnutí o rozkladu vydává předseda Úřadu zpravidla do 50 dnů od obdržení rozkladu,“ uvedl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.
Nejvyšší stavební úřad nebude, Senát ale zlehčil získávání stavebního povolení |
Rozhodnout může dvěma způsoby. Předseda úřadu může rozkladu vyhovět, prvostupňové rozhodnutí zrušit a případ vrátit k novému projednání do první instance. „Pokud by bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání, pak stále platí nařízené předběžné opatření, tedy zadavatel nemůže uzavřít smlouvu,“ dodává Švanda.
Druhou možností je, že úřad rozklad zamítne a prvostupňové rozhodnutí potvrdí či změní. „Jestliže bude rozklad zamítnut a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno, nabude právní moci výrok rozhodnutí, který ruší zadávací řízení. Další postup je pak na zadavateli,“ říká mluvčí antimonopolního úřadu.
Informační systém se nestihne
Protože má ale ÚOHS na rozhodnutí 50 dnů, přičemž výsledek není jistý, hrozí, že do předpokládaného nabytí účinnosti novely stavebního zákona se celý proces vybudování nového informačního systému nestihne.
Novela stavebního zákona totiž počítá se spuštěním digitalizace stavebního řízení k 1. lednu 2024 pro vyhrazené stavby a k 1. červenci 2024 pro ostatní stavby. „Ministerstvo vynakládá veškeré úsilí, aby i přes blokování uzavření smlouvy s dodavatelem ze strany ÚOHS byl zákonný termín splněn,“ říká Petr Waleczko.
Pokud by se to ale nepodařilo nabytí účinnost mnoho let chystané novely se muselo posunout, prodlouží se legislativní nejistota pro všechny, kteří stavebním procesem prochází. V současné době se například architekti už učí stavební zákon v jeho novelizované podobě, jejíž účinnost má oficiálně nastat za tři, respektive za devět měsíců.
Malý krok a veliké výročí. Na D3 soud upřednostnil řidiče. Hotovo ale není |
„Najednou se dostávají do velké nejistoty. Neví, podle čeho mají připravovat nové projekty, zda podle nového, nebo podle stávajícího. Neví, zda dojde k odložení, a pokud, na jak dlouho. Nebo zda bude odloženo jen něco,“ říká Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Vzniká tak chaos, který může mít dopad i na domácí i zahraniční investice. „Někteří investoři počítali s tím, že bude nová legislativa, a projekty připravovali v souladu s ní – v takovém případě budou muset projekt buď předělat, nebo počkat, obé stojí nemalé peníze,“ připojuje ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.
Novela má ale vliv i na jiné profese. „Novelou zanikají například certifikovaní inspektoři - jen teď asi úplně přesně neví, kdy. Je to totální chaos, z hlediska obsahu je to celé zcela špatně,“ dodává Jan Kasl.
Všichni tak doufají, že se obstrukce podaří vyřešit včas a účinnost novely se tím neposune. „Škody na domácím hospodářství by byly značné, pro zahraniční investory bychom byli, v lepším případě, za komiky,“ uzavírá Tomáš Kadeřábek.
