Nemá rád večírky a rauty, a tak i nadále zůstává v ústraní a na veřejnosti se příliš neukazuje.
Svobodný muž příliš nestojí ani o svou prezentaci v médiích a pečlivě si chrání své soukromí. "Prezentování osob nemáme v naší firemní kultuře. V popředí je produkt, zatímco firma a lidé jsou spíše v pozadí," vysvětluje.
Sice nerad, ale občas slyší přezdívku jihočeský Bill Gates. Jeho životní cesta na vrchol se totiž nápadně podobá příběhu světového počítačového guru. Stejně jako on nedokončil vysokou školu, aby se mohl naplno věnovat podnikání. Osudový krok z roku 1990, který mu většina přátel vyčítala jako životní chybu, nastartoval jeho podnikatelskou kariéru.
Málokdo tenkrát věřil v úspěch. "Tehdy mě Láďa lákal, abych se do podnikání pustil s ním. Já jsem ale počítačům příliš nerozuměl, a hlavně mi to přišlo dost riskantní," vzpomíná Markův kamarád z fotbalu Petr Mádl.
Prodal osm počítačů a měl milion
Už na kolejích v Plzni, kde studoval elektrotechniku, platil za počítačového odborníka. Spolužáci si k němu chodili nechat opravit počítače. Přišel pád komunismu a začal se tím živit. "Tehdy to byl doslova zlatý důl. Trh byl hladový, lidé neměli s čím srovnávat a brali cokoliv," vzpomíná.
První milion vydělal záhy. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné, ale stačilo k tomu prodat jen osm počítačů. Z Německa je vozil za 70 tisíc korun a doma pak prodával za trojnásobek. A lidé a firmy ochotně kupovali.
Tučné marže zalepily chyby
Ještě koncem roku 1990 založil firmu Libra, jež se stala základním kamenem dnešní firmy. Místo hotových počítačů z Německa začal dovážet díly z Asie a sám je sestavoval. Zakázky se hrnuly, rychle přibíral
zaměstnance a zvyšoval produkci.
Výrobky se značkou Libra tenkrát patřily vůbec k nejznámějším počítačům. Peníze se sice sypaly, ale sám Marek prozrazuje, že udělal i několik chyb. Kvůli tučným příjmům se zapomínalo třeba na plánování, hlídání nákladů a vůbec na ekonomiku jako celek. Všechno šlo samo. "Přijímal jsem lidi na doporučení.
Vzal jsem člověka doporučeného jako dobrého ekonoma, později se ukázalo, že to je jen účetní. Způsobené ztráty byly velké. Naštěstí byly marže tak obrovské, že je bylo z čeho zaplatit. Kdyby se totéž stalo počítačové firmě dnes, v každém případě zkrachuje," říká Marek.
Konkurenci je nejlepší koupit
V roce 1992 začala éra velkého nakupování. Založil holding AAC a tento kolos postupně skupoval a pohlcoval jednoho konkurenta za druhým po celé zemi. Pod svá křídla postupně získal další konkurenty: Vikomt, Xanadu, i-Systems nebo Tesco Trading.
Drobné kamínky časem vytvořily impérium, jež je dnes na českém trhu silnější než třeba renomované značky Dell či IBM. Současné roční tržby skupiny činí sedm miliard korun a dál rostou.
Ve zrodu Markova impéria byly dva důležité momenty. Prvním je setkání s Petrem Vladykou z Prahy, s nímž založil v roce 1993 firmu ProCa. Ta dnes společně s Librou tvoří dvě nohy, na kterých celý AAC holding stojí.
Spojení s Tchajwanci
Druhým významným okamžikem byl vstup tchajwanského výrobce počítačových komponentů First International Computer do AAC. Tchajwanci si tehdy kromě toho Ladislava Marka vybrali jako svého zástupce pro Evropu.
Třeba v Rudné u Prahy pro ně zařídil továrnu na počítače, která dokáže měsíčně vyrobit tolik, kolik se v tuzemsku computerů prodá za celý rok - 300 tisíc kusů. Dělají se tu počítače pro známé značky pro celý evropský trh.
To vše znamená život s kufry a na letištích. V cizině trávil 25 dní měsíčně. Dnes už to podle svých slov omezil a zahraniční cesty mu zaberou "jen" třetinu času. "Dnes už se šéf věnuje výhradně strategickým záležitostem, novým akvizicím a s tím spojeným vyjednáváním," říká Markova pravá ruka - tajemnice Ivana Kulhavá.
Ladislav Marek a First International Computer jsou dnes největšími akcionáři AAC - každý drží po dvaceti procentech. Zbytek vlastní ostatní vrcholní manažeři.
"Novinkou je pravidelné vyplácení dividend, takže každý z podílníků by se měl dočkat pravidelného zhodnocení svého podílu," říká o motivačním programu Marek. Loni společnost AAC vydělala 61 milionů korun a z toho polovinu si mezi sebe rozdělili vlastníci. Na jednu akcii putovala téměř stokorunová dividenda.
Cílem je střední Evropa
Celý holding dnes v několika firmách zaměstnává 700 lidí. A Markova chuť dál roste, doma je mu už těsno. Poté, co úspěšně vstoupil na Slovensko a do Rumunska, se letos rozhodl proniknout i na trhy poněkud vyspělejší - do Velké Británie a Nizozemska. "Šance tam určitě jsou, tak proč to nezkusit," je přesvědčen.
V dlouhodobých Markových plánech je také vstup na burzu. Ten však zatím stále odkládá, protože akcie takzvaných technologických firem jsou nyní velmi nízko. Až se tak stane, chce Marek uskutečnit svůj velký sen - dosáhnout pozice počítačového lídra v regionu střední Evropy.
Prvním krokem má být čtyřicetimilionové Polsko. Tam chce Marek koupit místní počítačovou firmu a pak ji rozvíjet. Peníze na nákladnou transakci má přinést právě vstup na burzu.
Ze školy zpátky na motorku
Tolik vyčítaný odchod ze školy už stačil během podnikání vyřešit před půlrokem dokončil ekonomická studia ve Spojených státech a získal titul MBA. Z poslucháren na Purdue University ve státě Indiana se vrátil doslova fascinován: hned založil vnitropodnikovou akademii.
Třebaže se dopracoval k velkému majetku, podle lidí z Markova blízkého okolí se nezměnil. "Když zrovna neměl důležitou schůzku, pořád chodil do kanceláře ve svetru nebo mikině," vypráví jeho bývalá sekretářka Eva Šmausová. Jedinou libůstkou jsou kromě golfu snad jen silné a rychlé motorky - doma má v garáži dva stroje.
| VIZITKA LADISLAVA MARKA | |
| Auto | V současné době BMW 540. |
| Nejlepší trávení volného času | Stále více času trávím na golfu. Dodává mi rovnováhu a klid, zlepšuje moji fyzickou výkonnost. |
| První milion | To je už hodně dlouho, v roce 1990. Peníze jsem vydělal na prodeji počítačů. |
| Nejvyšší útrata v restauraci | Nemám ve zvyku utrácet v luxusních restauracích. Proto si pamatuji dosud největší útratu - 2000 eur pro dva lidi - v Královské restauraci v Madridu. |
