A už teď je jasné, že to bude stát obrovské peníze. Je zřejmé, že podpůrný balíček, který chystá česká vláda, zatne ve státním rozpočtu značnou sekeru.
„Škody pro ekonomiku půjdou do desítek miliard. Jsou to prostředky, o které přijde stát na daních a které poskytne na transferech obyvatelstvu a půjčkách podnikatelům,“ uvedla ve středu ministryně financí Alena Schillerová.
Ekonom a člen bankovní rady ČNB Aleš Michl
Její resort připravuje teď update rozpočtu. Ministryně počítá s úsporami, redistribucí evropských peněz i s tím, že plánovaný rozpočtový schodek 40 miliard korun nabobtná o další desítky miliard. Chce ho pokrýt vydáním dalších státních dluhopisů. Ale nabízejí se i další možnosti, jak rozpočtu pomoci z jiných zdrojů. Člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl v rozhovoru pro MF DNES řekl, že navrhuje, aby banka poslala polovinu svého loňského zisku na vyztužení rozpočtu.
„V jakékoliv jiné situaci bychom roční zisk dali na částečné umazání ztráty z předchozích období. Ale teď jsme ve válce s virem. Navrhuji proto buď pro Česko něco nakoupit, nebo třeba polovinu, tedy asi 30 miliard, mimořádně odvést do státního rozpočtu,“ říká Michl. - čtěte celý rozhovor
Bankovní rada však ve čtvrtek rozhodla, že loňský zisk použije na uhrazení dřívějších ztrát a jeho myšlenku tak smetla ze stolu.
Peníze ČNB chybět nebudou
Ať ČNB pošle polovinu svého zisku do státního rozpočtu, vyzývá Michl |
Přesun zisku ČNB do státního rozpočtu kritizovali i někteřé ekonomové. „Přínos v podobě zlepšení obrazu českých veřejných financí by byl jen malý,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Kondice veřejných financí je z pohledu finančních trhů dobrá, veřejný dluh dosahuje jen 30 procent HDP. Tím se může pochlubit jen málo rozvinutých zemí.
Centrální banka by se podle něj měla připravit na to, že ji pravděpodobně čekají v budoucnu ztráty. A ty by měla hradit z dosavadních zisků. „Pokud budou její zisky namísto toho převáděny do státního rozpočtu, lze to chápat jako nepřímou podobu takzvaného měnového financování vlády. A to je krok směrem ke konci nezávislé měnové politiky,“ míní Skořepa.
Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler míní, že zatím nejsou splněny podmínky pro to, aby ČNB zisky do rozpočtu převedla. „Nicméně současná situace je tak unikátní, že nelze vyloučit nějaké nestandardní kroky centrální banky pro snížení nepříznivého dopadu šíření koronaviru nad rámec snižování úrokových sazeb,“ říká Seidler.
Plán B - prodat devizové rezervy
A je tu i další možnost. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer navrhuje, aby centrální banka začala s prodejem svých devizových rezerv. Právě nyní je k tomu příhodná doba, protože kvůli nejistotě na finančních trzích domácí měna prudce oslabuje. Během středy se poprvé od června 2015 dostala k euru nad 27,50 koruny a k večeru oslabila ještě víc. Prudce ztrácí i vůči dolaru.
Miroslav Singer byl guvernérem ČNB v letech 2010 - 2016.
„Eura nakoupená v období let 2013 až 2017 by se takto nakonec i zhodnotila. Tento nestandardní zisk by ovšem, pakliže by se tak rozhodla bankovní rada, mohl být i transferován do rozpočtu. Neboli tyto prodeje by ještě navíc mohly tlumit rozpočtový výpadek, ke kterému kvůli pandemii koronaviru dnes dochází,“ napsal Singer v komentáři pro úterní Hospodářské noviny.
To by podle něj přispělo k posílení obrazu Česka jako mimořádně důvěryhodného subjektu, tedy nejspíš mimo jiné i k dalším tlakům proti oslabování koruny a zlevnění úroku, za který si český stát půjčuje.
Stát chce kvůli koronaviru přispět všem. Rodičům školáků i firmám |
Podle Michla však prodej rezerv nedává smysl. „Chci rezervy, majetek zhodnocovat dlouhodobě. A ne se ho teď rychle zbavit. Byť se ziskem,“ říká.
Centrální banka může rezervy v eurech využít i k tomu, aby zasáhla proti padající koruně. Podle Skořepy ale musí vysvětlit, že jí jde o zklidňování krátkodobého kolísání kurzu a že v pozadí nejsou jiné motivy. „Aktivní prodeje nebo nákupy rezerv jsou vždy hrou s ohněm, kterou si centrální banka musí zatraceně dobře rozmyslet,“ říká Skořepa.
Centrální banka je navíc tak trochu v pasti. Podle Seidlera by mohla přistoupit k poklesu sazeb téměř na nulu, tak jako jiné centrální banky, to by však vedlo k citelnému oslabení koruny. A v tom okamžiku by musela začít intervenovat, prodávat eura z rezerv, aby přílišný výkyv kurzu ještě víc nepoškodil ekonomiku.
„Vzhledem k tomu, že by tak činila patrně s kurzem nad 27 Kč za euro, zatímco intervence prováděla za 27 Kč za euro, generovala by skutečně reálné zisky,“ říká Seidler. Nemyslí si však, že by tímto způsobem vydělala takovou částku, aby to případně státnímu rozpočtu výrazně pomohlo.
