Takzvaný program na ochranu zaměstnanosti se týká jak rodičů malých školáků, kteří pro ně nemají hlídání, tak zaměstnanců s nařízenou karanténou a všech zbylých, pro něž kvůli uzavření firmy není práce. Přesné znění plánu představí v pondělí na tripartitě, MF DNES přináší první obrysy návrhu.
Epidemie koronaviru |
Kvůli uzavření základních škol od včerejšího dne řada rodičů nešla do práce a zůstala s malými školáky doma. Ministerstvo rozhodlo, že na dávku ošetřovného bude nárok i za této mimořádné situace, i když dítě nemarodí. Týká se to dětí do deseti let a dávka činí 60 procent z redukovaného platu rodiče a to maximálně po dobu 9 kalendářních dní (tedy včetně víkendů).
Jenže školy zřejmě zůstanou uzavřené déle – náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula předpokládá, že to bude minimálně měsíc. Ministerstvo práce pravděpodobně navrhne prodloužení ošetřovného a možná i jeho zvýšení, protože z 60 procent platu není řada rodičů, zejména samoživitelů, schopna překlenout delší období – i když tato skupina má nárok na ošetřovné až 16 dní.
Majitelé brněnských restaurací začali nabízet polední menu pro školáky |
Nějakou formu ošetřovného by také mohli dostat rodiče-živnostníci, kteří na něj dnes nemají ze zákona nárok. „V programu navrhneme řešení pro období po uplynutí nároku na ošetřovné. Tak aby podpora nebyla omezená časově ani věkem dítěte ani tím, zda je někdo zaměstnanec nebo OSVČ,“ uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Příspěvky firmám na mzdy
Ministerstvo již přišlo s prvním návrhem příspěvků na mzdy pro zaměstnavatele, kteří budou muset zavřít podniky kvůli chybějícím zaměstnancům. Firma nemůže lidi jen tak nechat doma a přestat jim posílat výplatu, i když sama nevydělává. Počítá se s tím, že by příspěvek státu na mzdy byl odstupňovaný podle toho, z jakého důvodu by zaměstnanec nemohl pracovat.
Nejvíc by to bylo v případě, že by úřady jako ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienická stanice nařídily více než 30 procentům zaměstnanců karanténu. Podle pracovního návrhu by měli nárok na 100 procent mzdy, z toho by firmě 80 procenty přispěl stát.
Půjčky i náhrady firmám. Stát ladí pomoc ekonomice zasažené koronavirem |
Podle orientačního propočtu, kdy by až dva týdny zůstala skoro třetina zaměstnanců (1,6 milionu) v plošné karanténě doma, stát by firmám na náhradách mezd zaplatil 17 miliard korun.
Kromě nařízení plošné karantény návrh zahrnuje ještě další situace. V případě, že by úřad nařídil karanténu jednotlivým zaměstnancům nebo jejich menšímu počtu, zůstali by doma „na nemocenské“. Běžně hradí prvních 14 dní nemocenské firma, v případě úředně nařízené karantény by to vzal na sebe stát. Lidé by dostávali 60 procent redukované mzdy.
V případě, že by firma zavřela, protože jí vypadly subdodávky z oblastí zasažených nákazou, musela by zaměstnancům platit podle zákoníku práce 80 procent platu. Stát by jí v tom případě přispěl polovinou, zbytek by byl i nadále na firmě. A v poslední řadě – pokud by po službách firmy klesla kvůli koronaviru poptávka a ta musela většinu dní v týdnu zavřít a nechat lidi doma, musela by jim podle současného zákona o kurzarbeitu (částečná nezaměstnanost) platit 60 procent mzdy. V časech koronaviru by nicméně stát vzal čtvrtinu z toho (15 procent) na sebe. Typicky jde o oblast cestovního ruchu, tedy prodej zájezdů.
Udržet ekonomiku nad vodou
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se zatím k výši kompenzací pro firmy ani k nákladům na prodloužené ošetřovné nevyjádřila. Program na ochranu zaměstnanosti nebude muset schvalovat parlament, stačí, když ho schválí vláda jako své nařízení. Díky tomu začne platit v řádu dní až týdnů. Program ochrany zaměstnanosti je plánován na maximálně šest měsíců. Pokud by to nestačilo, přišel by další, uzpůsobený nastalé situaci.
Daňové přiznání počká. Resort financí vyjde vstříc drobným podnikatelům |
Na snahu pomoci firmám navazuje další vládní opatření – bezúročný „Úvěr Covid“ od státní Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ten by si firmy mohly vzít například právě na mzdy pro období, kdy byznys stojí a podnik nevydělává. Banka nabídne půl až patnáct milionů korun se splatností až dva roky.
Ministerstvo financí včera oznámilo, že drobným podnikatelům a fyzickým osobám odloží povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu a úhradu daně o tři měsíce. Standardní termín pro odevzdání daňového přiznání a úhradu daně je 1. dubna. V případě využití služeb daňového poradce je to 1. červenec.
