Především opoziční poslanci k němu připravili na devět desítek pozměňovacích návrhů, co kde podle jejich názoru vylepšit. Při hlasování o jednotlivých úpravách překvapivě uspěly ve valné většině hlavně úpravy z per komunistů a sociálních demokratů.
Mění se daně, mění se dávkyRozpočtový výbor má totiž dvaadvacet členů, přičemž polovina je z koalice a druhá polovina z opozice. Poslanec ODS Radim Fiala však chyběl. Podle vyjádření jeho asistentky pro ČTK byl na dovolené s dětmi v Turecku. - více zde
Místopředseda rozpočtového výboru za ODS Pavel Suchánek naznačil, že tím svého šéfa a premiéra Mirka Topolánka nepotěšil. Kvůli Fialově nepřítomnosti uspěl s většinou návrhů například komunistický poslanec Jiří Dolejš.
Pro jeho návrhy zvedalo svorně ruku jedenáct přítomných poslanců z jeho strany a sociální demokracie. "Jiný výsledek ani při tomto složení nešlo očekávat," říká k tomu ministr financí Miroslav Kalousek.
Po dvou hodinách hlasování o jednotlivých návrzích však nakonec poslanci celý balík reforem shodili ze stolu. A doporučili tím Poslanecké sněmovně všechny reformy zamítnout.
"Když opozici prošly všechny její návrhy, tak se tak lekli, že to raději celé zamítli," komentoval výsledek později v kuloárech Kalousek.
Návrhy komunistů prošly
O jednotlivých návrzích poslanců a následně o osudu celé reformy se bude ve Sněmovně hlasovat znovu ve třetím kole zřejmě v druhé polovině srpna. Komunisty a sociálními demokraty podporované změny dávají dobrý obrázek o tom, jak by to vypadalo, kdyby tyto dvě strany vyhrály ve volbách.
Bývalý ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka se především snaží všechny změny navržené vládou vynulovat a vrátit sazby daní i pásma do dnešních mantinelů.
Komunista Jiří Dolejš šel dále. Navrhoval, a byl při hlasování díky podpoře ČSSD úspěšný, aby byla zavedena nová čtyřicetiprocentní sazba daně z výdělků pro lidi s příjmem nad 84 tisíc korun hrubého měsíčně. Nyní je maximální sazba 32 procent.
Naopak pro zaměstnance s nejnižšími příjmy do dvanácti a půl tisíce měsíčně by Dolejš nově zavedl jen devítiprocentní sazbu daně oproti dnešní dvanáctiprocentní.
"Je třeba, aby se zvýšil čistý příjem u nejnižších příjmových skupin, a naopak se zvýšila solidarita u nejvyšších příjmových kategorií," odůvodnil svůj návrh Dolejš.
Dvě různé daně navrhl Dolejš úspěšně (v rámci rozpočtového výboru) zavést i u firem. Když by si společnost vydělala ročně nad deset milionů, zaplatila by daň 32 procent, jinak 24 procent. Dnes odvádí všichni 24 procent, která se však podle vládního návrhu mají postupně snižovat k devatenácti procentům.
