Tato odvětví v minulých letech rostla, letos však spadla téměř na nulu. Dá se očekávat, že rekonvalescence bude velmi pomalá. „V posledním desetiletí byl kongresový průmysl České republiky na vzestupu, v roce 2019 pak dosáhl rekordních 14 726 akcí, jichž se zúčastnilo téměř 1,5 milionu lidí,“ uvádí Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau.
Kongresový, eventový a veletržní průmysl je kromě toho i sektorem, který zaměstnává velké množství lidí. Za běžných okolností by v roce 2020 obor generoval téměř 160 000 plných pracovníků úvazků. Až 71 procent z nich je však nyní ohroženo.
Letos se navíc do Česka nevrátí ani mezinárodní akce. Podle dat Prague Convention Bureau byly veškeré kongresy a konference původně plánované na rok 2020 v Praze včetně podzimních termínů přesunuty na rok 2021 či na později, případně zrušeny bez náhrady. I přes zmírnění restrikcí ze strany vlády totiž přetrvávají obavy z cestování a větších shromáždění a korporátní společnosti stále uplatňují zákaz cestování pro své zaměstnance.
„Kongresový cestovní ruch je přitom klíčový pro rozvoj ekonomiky, neboť přivádí do Česka zahraniční klientelu a zároveň přispívá k rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce. Průměrné denní výdaje zahraničního účastníka akce v Praze se odhadují na 5 756 Kč, což je zhruba dvojnásobek celkové průměrné útraty běžného turisty,“ uvedl Jan Herget ředitel státní agentury CzechTourism.
„Bohužel tento sektor patří mezi nejpostiženější. Hromadné akce byly kvůli šíření koronaviru zrušeny jako jedny z prvních a zároveň jako jedny z posledních se rozbíhají. Veřejné rozpočty tak jen za letošní rok přijdou až o 37 miliard korun,“ doplnil Herget.
Veletrhy pro zdraví i konkurenceschopnost
Podle odborníků by se nemělo zapomínat ani na vědecké a inovační dopady mezinárodních odborných kongresů a konferencí. „Posiluje to pozici a konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním měřítku. Následkem nečinnosti nebude jen dočasný propad průmyslu, ale též výrazná dlouhodobá ztráta pozice na mezinárodním trhu a absence prestižních odborných akcí v horizontu následující dekády,“ varuje Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha.
Pořadatelé akcí a veletrhů už v posledních týdnech jedou na doraz. „Sektor veletrhů a kongresů je již půl roku držen mimo provoz, což je ekonomicky neúnosné. Současná epidemiologická opatření jsou pro veletrhy a kongresy zcela nevyhovující a prakticky neproveditelná,“ doplnil Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno.
Podle provozovatelů na takových akcích nehrozí vysoké riziko nákazy. „Veletržní areál je zejména místem pro setkávání odborné veřejnosti, slouží jako podpora obchodu a průmyslu. Lidé na veletrzích jsou velice zodpovědní a inteligentní. Setkání na veletrhu je daleko méně nebezpečné než návštěva obchodního centra, kam podle statistik přijde kolem 50 000 lidí denně,“ říká Tomáš Kotrč, předseda sdružení SOVA.
Světlo na konci tunelu zatím není
Na hromadné akce jen s rouškou, do baru dál bez, oznámil nařízení Vojtěch |
Hromadné akce byly zakázány hned prvním vládním opatřením v březnu a dosud nebyly povoleny v plném rozsahu. „Ani po půl roce nevíme, kdy budeme moci začít. Přitom příprava akcí s velkým počtem účastníků trvá minimálně rok a kdo z nás má rezervy na pokrytí výpadku příjmů na téměř dva roky? Jestli by měl stát někde pomoci, tak je to právě v této oblasti,“ objasňuje Robert Schaffer, generální ředitel společnosti Bestsport, která provozuje O2 universum.
„Eventy vytvářejí prostor pro setkávání lidí a tím podněcují vznik nových příležitostí a myšlenek. Přispívají tak k obchodnímu a kulturnímu rozvoji celé společnosti. Celý eventový průmysl byl však pandemií a preventivními opatřeními státních orgánů uvržen do krize, kterou v novodobé historii nepamatujeme. Tisíce podniků, desetitisíce pracovníků a miliardy investic jsou v existenčním ohrožení,“ říká Vít Rozehnal, předseda České eventové asociace.
Kongresový, eventový a veletržní průmysl zahrnuje především kongresy, konference, veletrhy, business akce a sportovní a kulturní akce. Dopady na toto odvětví jsou nedozírné. Zatímco za běžné situace by se celková spotřeba pohybovala v řádech od 99 do 131,5 miliardy korun, letos se podle studie sníží na 27,1 až 39,3 miliardy korun.
Současně se tak propadnou i tržby, z původních 196,5 až 260,5 miliard korun na pouhých 52,9 až 77,2 miliardy. Situace bude mít dopad i na příjmy do veřejných rozpočtů, ty se podle odhadů propadnou až o 73 procent.
