Avšak tato podmínka má platit jen do 30. června roku 2026. „Omezení je akceptovatelným kompromisem, který by v první etapě komunitní energetiky v Česku neměl způsobit vážné problémy s realizací připravovaných záměrů. Vítáme, že omezení pro počet členů mají dočasný charakter a současně věříme, že některé nové nejasnosti se podaří vyřešit v další fázi legislativního procesu,“ komentuje to Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Naopak organizace Unie komunitní energetiky se proti novele ohradila. „Návrh ještě studujeme, ale na první pohled se zdá, že byrokratickou zátěží komunitní energetiku v Česku značně zkomplikuje,“ uvedla Unie na svém twitterovém profilu.
1/3 Návrh #lexOZEII ještě studujeme, ale na první pohled se zdá, že byrokratickou zátěží komunitní energetiku v Česku značně zkomplikuje. @JozefSikela nechal za zavřenými dveřmi připravit potenciálně nefunkční, složitý návrh. Ten je navíc úplně jiný, než projednaly resorty.
Aby bylo možné vyúčtovat kdo, za co a kolik v rámci sdílení elektřiny zaplatí, musí vzniknout Elektroenergetické datové centrum (EDC), které bude všechna data zpracovávat. Jeho založení mají za úkol provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) a provozovatelé regionálních distribučních soustav.
Omezení do roku 2026 zdůvodňuje ministerstvo průmyslu a obchodu právě potřebou nejprve zavést EDC. „Je tomu tak především z důvodu postupného náběhu funkcionalit sdílení elektřiny u datového centra. V roce 2026 by již měl být takzvaný datahub zcela funkční a omezení na velikost skupiny sdílení či územní omezení pozbudou takového významu jako po uvedené přechodné období,“ píše se v důvodové zprávě.
Unie komunitní energetiky nicméně už dlouho upozorňuje na to, že v Česku se chystají projekty s mnohem větším počtem odběrných míst, přičemž s neomezeným počtem odběrných míst předem počítaly. Podle evropské směrnice mělo Česko komunitní energetiku zavést do svého právního řádu už před více než dvěma lety.
26. srpna 2022 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvEnergetické společenství bude podle návrhu spolkem, družstvem nebo jinou korporací, jehož předmětem činnosti je výroba, sdílení a dodávka elektřiny. Primárním účelem by nemělo být vytváření zisku. Tato podmínka má zabránit tomu, aby společenství zakládali podnikatelé jako paralelní obchodní modely, na nichž by mohli profitovat. Společenství si může rozdělit nanejvýš 33 procent zisku a jiných vlastních zdrojů a to pouze mezi své členy.
Důležitou součástí zákona je i sdílení, které nevyžaduje zakládání žádných spolků či družstev. Jde o institut takzvaného aktivního zákazníka - výrobce elektřiny, který ji může sdílet s deseti předávacími místy jiných zákazníků. Má to posloužit například situaci, kdy solární panely na střeše chalupy pošlou elektřinu napříč distribuční sítí do bytu v Praze. Umožnit by to mělo i sdílení mezi sousedy.
Energetický úřad dostane víc lidí
Důvodová zpráva novely uvádí, že se kvůli činnosti datového centra a dalším aspektům nového principu sdílení bude muset zvýšit poplatek za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na 4,4 koruny za měsíc. Nyní činí 3,43 korun za měsíc bez DPH.
Ministerstvo rovněž v důvodové zprávě vyslyšelo volání ERÚ a plánuje posílení jeho personálních kapacit. Odhadem půjde o deset nových míst. Náklady podle důvodové zprávy představují zhruba 1,5 milionu korun na jedno systemizované místo.
Novelu zákona o komunitní energetice bude příští středu 21. června schvalovat vláda. Podle původního plánu by měla vejít v účinnost už na začátku ledna příštího roku. Jenže vzhledem k tomu, jak dlouho trvalo připomínkové řízení, a na jak dlouho se návrh zasekl u legislativní rady vlády, vypadá to, že se to zřejmě do konce roku 2023 nestihne. Odborníci očekávají hutnou diskuzi nad návrhem v Poslanecké sněmovně a poslanci mají navíc přes léto prázdniny.
