Období vysoké inflace a nízkého ekonomického výkonu se Česka pomalu dává sbohem. Ekonomové Komerční banky ve své čerstvé prognóze počítají s reálným růstem české ekonomiky o 0,6 procenta. To je dvakrát tolik než předpokládala lednová prognóza. V příštím roce by mohla růst o 1,8 procenta. Proti předchozí prognóze zlepšili také výhled inflace. Za celý letošní rok by se z původně očekávaných 12,9 procenta měla dostat na 11,8 procenta.
„Klíčovou proměnnou, která ovlivnila přípravu aktuální makroekonomické prognózy, byly ceny energií,“ odhaluje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. „Zatímco vloni extrémní zdražení energetických komodit významně přispělo k inflaci i recesi, letos to bude naopak. Zkrátka z padoucha se stal hrdina,“ doplňuje.
Ekonomika zrychlí
Po celý letošní rok bude růst tuzemského hospodářství pomalu, ale jistě zrychlovat, čeká prognóza. Mezičtvrtletní dynamika za první kvartál dosáhne 0,2 procenta, v závěru letošního roku to již bude 0,5 procenta. Pomůže k tomu vývoj u klíčových obchodních partnerů, které Česko má.
„Výsledky německé průmyslové výroby jsou za první měsíce letošního roku famózní. Pomohly nižší ceny energií, ustoupily potíže v globálních dodavatelských řetězcích a v neposlední řadě se projevilo silné oživení čínské ekonomiky po ukončení pandemických uzávěr,“ hodnotí Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.
Růst postupně podpoří také domácnosti. „Spotřeba domácností by se po předchozím hlubokém poklesu měla zvyšovat po celý letošní rok. Obavy spotřebitelů ohledně dopadů vysokých cen energií ustoupily, inflace již zřejmě dosáhla svého vrcholu a příjmovou situaci domácností by měl postupně vylepšovat zrychlující růst mezd,“ uvádí Martin Gürtler, ekonom KB.
Inflace už je za vrcholem
Meziroční inflace již dosáhla svého vrcholu a bude dále klesat, očekává dále prognóza. Letos sice v průměru vykáže necelých dvanáct procent, ale už v příštím roce již inflace klesne na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB).
Zde velkou měrou zapůsobí ceny energií na velkoobchodních trzích, které klesly na předválečné úrovně a jednotliví tuzemští dodavatelé již začínají tento vývoj zohledňovat v cenách pro konečné spotřebitele, z nichž většina se dosud nacházela na úrovni vládních cenových stropů.
„Očekáváme, že přeliv nižších velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských bude v letošním roce pouze pozvolný a k většímu průsaku dojde až na začátku příštího roku. Celkově ale výrazně nižší ceny energií pomohou stlačit inflaci směrem dolů, v příštím roce dokonce až na cíl ČNB,“ popisuje očekávanou strukturu vývoje spotřebitelských cen Gürtler.
Inflace drtí domácnosti, silná koruna ale zlevňuje dovolené v cizině |
Podobně makroekonomickou situaci v tuzemsku zmonitorovaly také další instituce. Například ministerstvo financí ve své nejnovější makroekonomické prognóze čeká, že inflace bude letos v průměru 10,9 procenta, příští rok 2,4 procenta. HDP podle resortu letos stoupne jen o 0,1 procenta, příští rok stoupne o tři.
Česká národní banka počítá na základě své prognózy z letošního února tento rok s průměrnou inflací 10,8 procenta, příští rok rovněž kolem dvouprocentního cíle. HDP by měl letos ještě klesnout o 0,3 procenta, pro příští rok už ale vyhlíží růst o tři procenta.
Koruna oslabí, deficit bude větší
Pokračující návrat investorů do středoevropského regionu a oživení zahraničního obchodu v prvním čtvrtletí letošního roku pomohly koruně dostat se vůči zahraničním měnám na nezvykle silné úrovně.
Prognóza ale očekává, že brzy oslabí. „V ročním horizontu předpokládáme její mírné oslabení k 23,80 koruny za euro,“ odhaluje kurzový výhled Jaromír Gec, stratég Komerční banky.
Vysoko pak podle analýzy zůstanou úrokové sazby, k jejichž změnám se centrální bankéři nemají. „První snížení úrokových sazeb čekáme letos v září. Na konci letošního roku by se podle nás měla základní repo sazba pohybovat na 6,25 procenta a rovnovážných tří procent dosáhne až na konci roku 2025,“ říká Gürtler.
Ten zároveň dodává, že jádrová inflace bude klesat jen velmi pomalu, k čemuž přispěje vyšší růst nominálních mezd, který v letošním roce v průměru přesáhne deset procent.
Bude to bolet. Ani vyšší daně už rozpočet nezachrání, říká ekonom |
Analytici Komerční banky také očekávají, že schodek státního rozpočtu za letošek převýší 300 miliard. Už deficit ve výši 166,2 miliardy za první čtvrtletí je vůbec nejhorším vstupem do nového roku v historii samostatné České republiky.
„Hranici 300 miliard korun podle nás deficit letos pravděpodobně překročí, a to alespoň o dvacet miliard, přestože schválený schodek činí 295 miliard,“ míní Gec. Podílet by se na tom měla mimo jiné v původním návrhu nezahrnutá další mimořádná valorizace starobních důchodů, ale i relativně utlumený růst ekonomiky.
