„Jde o zdánlivě nenápadnou změnu v zákoně, která ale může mít pro finanční zprostředkovatele devastující účinky,“ říká výkonný ředitel České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Jiří Šindelář. Nyní platná legislativa vyžaduje nahrávat hovory, při nichž zákazník dává pokyn k provedení nějakého obchodu či investice – například k prodeji či nákupu akcií.
Na změnu, která je součástí návrhu novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu a nyní míří na jednání vlády, tlačí zejména Česká národní banka. Slibuje si od ní usnadnění dohledu nad kapitálovým trhem. „Podpůrně má také význam pro vnitřní kontrolu, při sporech se zákazníky, a tedy při řízení rizik poskytovatelů investičních služeb,“ doplňuje mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
Přísnější než Unie
Požadavky centrální banky jsou výrazně přísnější, než vyžaduje evropská legislativa. „V praxi by to znamenalo, že u společností, jako jsou Partners, budou nahrávány hovory několika tisíc osob bez ohledu na to, čeho se hovor týká, tedy zda je pracovní, či soukromý, a také jestli se týká, nebo netýká investic,“ říká ředitel právního oddělení Partners Stanislav Holeš.
Ať si mladí udělají banku sami, ty tradiční nestíhají držet krok |
Podle současné praxe však většinou poradci po telefonu pokyny k obchodům obvykle nepřijímají. Konkrétní investice se domlouvají až na osobní schůzce, z níž se pak pořizuje papírový záznam.
„Stávající úprava vyžaduje nahrávat hovory, které se týkají investičních služeb zahrnujících přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka. Nově se tato povinnost rozšiřuje na hovory týkající se všech investičních služeb poskytovaných zákazníkům,“ potvrzuje Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí.
„Ministerstvo financí se po pečlivém vyhodnocení přínosů a nákladů přiklonilo k názoru České národní banky, že taková právní úprava i za cenu vyšších nákladů přispívá k vyšší ochraně klientů,“ dodává Vojtěch.
Všetíčková z ČNB tvrdí, že příslušná evropská směrnice umožňuje členským státům, aby přijaly i přísnější národní úpravu. I na základě dnešního zákona lze podle ní dovozovat velmi široký okruh nahrávací povinnosti.
A dodává, že centrální banka z nahrávek v minulosti zjistila řadu pochybení, na jejichž základě odňala povolení investičním zprostředkovatelům, kteří pravidla jednání se zákazníky porušovali, případně uložila vysoké pokuty.
„Bez důkazů v podobě nahrávek by takový postup nebyl možný a poškozování zákazníků by pokračovalo. Zákazníky chrání i možnost lepší vnitřní kontroly poskytovatele investičních služeb,“ dodává Všetíčková. Zmiňuje například případy, kdy makléř v zákazníkovi vyvolává dojem, že investice vede ke snadnému zisku, přičemž zcela zamlčuje její rizikovost. Nebo když makléř vyvíjí na zákazníka časový nátlak či mu diktuje, jak vyplnit investiční dotazník, aby dosáhl na určité investice, které však neodpovídají jeho zkušenostem a znalostem. Případně když navozuje dojem, že primární úpis akcií je zaručenou investicí.
Nahrávání za miliony
Finančním institucím nejvíc vadí, že nahrávání bude stát hromadu peněz. „Lze odhadnout, že podle velikosti banky a rozsahu poskytovaných služeb se náklady mohou pohybovat od několika desítek až po nižší jednotky stovek milionů korun ročně,“ říká výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.
Data od klientů řeknou, jak lépe řídit, míní finanční ředitel pojišťovny |
Pro banky taková částka představuje jen procenta ze zisku, a navíc už vše většinou nahrávají. Zprostředkovatelé či nebankovní obchodníci s cennými papíry budou muset podle kalkulace, kterou má MF DNES k dispozici, utratit za nahrávání přes polovinu svého hrubého zisku. V případě středně velké zprostředkovatelské společnosti se dvěma stovkami pracovníků jde zhruba o čtyři miliony korun ročně.
Další náklady podle Šindeláře vyvolá potřeba najmout pracovníky, kteří budou nahrané záznamy vyhodnocovat a třídit, zda se skutečně týkají investic. V tu chvíli vstupuje do hry také ochrana osobních údajů, protože poradce – samostatně výdělečně činná osoba – může po telefonu třeba rozebírat, kde a s kým byl v hospodě.
A finanční instituce také tvrdí, že změna je v rozporu s doporučením Světové banky, podle něhož by mělo Česko kapitálový trh spíše podpořit a nepřijímat požadavky nad rámec, který vyžaduje EU. Většina okolních států totiž takto přísně nepostupuje.
