Farmářským trhům se podařilo zvýšit zájem lidí o potraviny z tuzemských chovů. Majitelé farem na tento boom navazují a snaží se prosadit i do klasických prodejen. Nejvíce se začaly rozvíjet na konci loňského roku v Praze.
"My jsme otevřeli naši první farmářskou prodejnu loni v říjnu v pasáži radnice ve Vodičkově ulici. Druhou jsme otevřeli letos v únoru a třetí chceme otevřít na Vinohradech ještě v květnu," říká František Němec, majitel rodinné farmy Němcových umístěné v Netíně poblíž Velkého Meziříčí na Vysočině.
Farmářská prodejna rodiny Němcovy v pasáži Úřadu Městské části Praha 1.
K otevření obchodu ho vedla hlavně snaha zajistit si odbyt i v zimě, kdy farmářské trhy nefungují. "Na trzích se toho prodá hodně, ale hlavní sezona trvá jen od května do září, a pak je těžší zajistit si odbyt. Snažíme se proto vytvořit i další prodejní možnosti," vysvětluje Němec, jehož rodina začala prodávat jogurty, sýry a mléko ze své farmy před čtyřmi lety a od loňského jara začala objíždět pražská tržiště.
"Na tržiště jezdíme stále, ale sami to už nezvládáme. Před třemi lety jsme měli jednoho zaměstnance, nyní jich máme 13. Tato místa chceme ještě rozšířit o Pardubice, Hradec, Tábor a možná Brno. Vedle toho chceme posilovat pražskou síť prodejen a rozvíjet chceme i prodej přes internet," popisuje své plány Němec.
Kamenné obchody šetří čas
Podobnou expanzivní vizi má i majitelka Farmy Držovice nedaleko města Úštěk v Českém Středohoří. Se svou rodinou na ní má 150 koz a ovcí a výrobky z jejich mléka rozváží po pražských a regionálních tržištích. Ta jí pomáhají budovat dobré jméno firmy a získávat stálejší zákazníky.
"Když jsme s prodejem před třemi lety začínali, chtěli jsme původně naše výrobky dodávat hlavně do kamenných obchodů. Nikdo nás ale tehdy neznal a odezva byla tak malá, že jsme s tím museli přestat. Trhy naší situaci změnily. Zájem o výrobky je obrovský, a tak na různá tržiště jezdíme zhruba desetkrát týdně," pochvaluje si Jana Laušmanová.
Ačkoliv jí ježdění po tržištích baví, začíná být ze stálého přesouvání se z místa na místo unavená. "Je to vyčerpávající kolotoč. Ráno musíme přijet a večer se opět vracet, přespat na místě nemůžeme, protože by se nám výrobky zkazily. Vůbec nejhorší stres je pro mě parkování, protože na některých místech není kde auto nechat," popisuje Laušmanová.
Právě to je jeden z důvodů, proč se Laušmanovi snaží distribuční síť změnit. "Asi před měsícem jsme začali dodávat zboží do dvou kamenných obchodů zabývajících se prodejem farmářského zboží. Sami si nás vyhlídli, že mají o naše výrobky zájem. Zatímco před lety jsme objížděli desítky obchodů, které si od nás odebíraly třeba jen dva jogurty, nyní si tyto prodejny berou mnohem větší množství, takže to pro nás je zajímavé a méně náročné než trhy," vysvětluje Laušmanová.
Do budoucna by chtěla váhu prodejů přesunout na jiná místa ještě více. "Zatím na trzích prodáváme zhruba 95 procent naší produkce. Je to zábavné, ale máme malé děti a nechceme se věčně takto honit. Ideální by bylo, kdybychom polovinu výrobků prodávali jinde, ať už v klasických prodejnách či třeba vinotékách, které by mohly odebírat celé bochníky sýrů a zajistily by nám tak větší odbyt, než když prodáváme po maličkých kouscích na tržištích," plánuje si farmářka.
Pověst trhů kazí překupníci, farmáři chtějí větší kontrolu
Václav Matoušek, majitel čerčanské farmy, která chová slepice, se také snaží přesunout větší část prodeje vajíček do klasických obchodů. U něj hraje ale vliv i to, že se mu přestává prostředí na některých tržištích zamlouvat.
"Na trzích se prodá hodně a i za vyšší ceny, to je pravda, ale náklady na nájem rostou a mně navíc vadí, že na některých místech v Praze je už více překupníků než opravdových farmářů. Původ jejich vajíček je nejasný, a když se na jejich produktech lidé spálí, svezeme se s tím i my, kteří máme vajíčka z domácího chovu," říká Matoušek.
Pozitivní zkušenost má Matoušek například s farmářským trhem Kubáň v Praze 10 nebo na Jiřího z Poděbrad, kde podle jeho zkušeností žádní překupníci nejsou. Dobrou pověst mají podle něj i trhy v Klánovicích či Dejvicích. Některá jiná místa by však organizátoři měli více kontrolovat, myslí si farmář.
S tím souhlasí i Laušmanová. "Bohužel pověst některých trhů upadá. Stalo se mi už, že si lidé s nedůvěrou prohlíželi naše výrobky, zda jsou skutečně z farmy. Snažíme se důvěru v naše výrobky podpořit tím, že lidem rozdáváme letáky a zveme je, ať se jedou na naší farmu podívat."
Právě na zajištění jistoty ohledně původu nabízených produktů postavil svůj byznys Karel Novosad. Jeho firma Zdravíček rozváží čtyři roky po celém Česku bedýnky s bioprodukty i výrobky farmářů. Před měsícem si otevřel svůj první obchod na Malostranském Nábřeží v Praze 1.
"Některá tržiště přestávají sloužit zájemcům o zdravé produkty. Není výjimkou, že prodejci nakoupí zeleninu za rohem u Vietnamců či ve velkoskladu, a pak jí prodávají jako farmářské výrobky. Organizátoři nemají zájem cokoliv kontrolovat, protože by jim to kazilo kšeft. Když jsem sám chtěl provozovat striktně farmářské tržiště, narazil jsem na takové administrativní bariéry, že jsem si raději komerčně pronajal prostory a otevřel vlastní obchod," říká majitel Zdravíčka.
Důraznou kontrolu tržišť požadují i zemědělci. "Samozřejmě že jsme pro větší a důslednou kontrolu, protože právě ta rozhodne o tom, zda boom farmářských trhů bude trvat i nadále, nebo ne. Důvěryhodnost trhů je pro to klíčová," říká prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
Vedle Prahy funguje kamenný obchod zaměřený na farmářské zboží také v Plzni. Společnost Český grunt chce v celém Česku vytvořit síť takovýchto obchodů. Zatím má obchod na Praze 3, v Pardubicích a Písku.
