Třicet pozměňovacích návrhů. Taková je bilance novely zákona o občanském soudním řádu a exekučním řádu. Na některých změnách se poslanci shodují napříč politickým spektrem, například na zastavení marných bagatelních pohledávek, kdy člověk dluží méně než 1500 korun. U jiných každým dnem roste pravděpodobnost, že se legislativním procesem do zákonů České republiky nedostanou.
Řeč je o takzvané teritorialitě, tedy místní příslušnosti exekutorů. Podle tohoto principu, by byly exekutorské úřady omezené na jeden kraj a konkrétního exekutora by dlužníkovi přisuzoval soud. V současné době si vykonavatele exekuce vybírá věřitel. To s sebou podle příznivců teritoriality nese řadu problémů - třeba situaci, kdy se exekutoři předhání v dravosti při vymáhání pohledávky, aby byli „atraktivnější“ pro věřitele.
Na středečním jednání Ústavně právní výbor rozhodl, že schválení teritoriality nedoporučuje. Stanovisko však pro poslance není závazné a ti se tedy mohou rozhodnout jinak. |
Legislativními změnami v exekucích se ve středu zabýval Ústavně právní výbor (ÚPV) Poslanecké sněmovny. Na stole měli poslanci a poslankyně více než jednu verzi principu teritoriality. Ve hře je návrh, v němž místní příslušnost exekutorů platí jen u spotřebitelských dluhů. V předešlých měsících byla na stole i varianta, ve které by exekutora vybíral soud jen pro dluhy, kde je věřitelem stát nebo na stát navázaná společnost (například dopravní podnik). Mělo jít o snahu naleznout kompromis, tedy teritorialitu, která by se zjednodušeně řečeno „líbila všem“. Ústavně právní výbor však nevydal kladné stanovisko ani k jedné verzi.
Teritorialita se stala posvátnou krávou, všichni se na ni ptají.
Patrik Nacherhnutí ANO
Jak by fungovala verze takzvané spotřebitelské teritoriality, vysvětluje její předkladatel Marek Výborný (za KDU-ČSL). „V okamžiku, kdy budete vymáhat dluh na podnikající osobě, tak máte možnost svobodné volby exekutora, protože to řízení je složitější. V okamžiku, kdy budete vymáhat po fyzické osobě, tedy po spotřebiteli, tak bude zachován princip krajské teritoriality,“ říká Výborný.
Do návrhu vepsal i výjimku, díky které by se teritorialita nedotkla nedobrovolných věřitelů. „Bytovým družstvům, SVJ i obcím prvního stupně by byla ponechána možnost svobodné volby exekutora,“ uvádí Výborný.
Počet nových exekucí znovu klesl. Meziročně o čtvrtinu, uvádí exekutoři |
Místní příslušnost exekutorů podporuje i jejich stavovský orgán, tedy Exekutorská komora. Právě to by však podle některých poslanců neměl být důvod, proč na princip teritoriality přistoupit. „Jestli někdo tvrdí, že se tím něco zlepší pro dlužníky, tak já netuším co. Jestli ti samí (poslanci) hlasují pro každou teritorialitu, tak v tom vidím jen snahu vyjít vstříc Exekutorské komoře,“ komentuje Marek Benda (za ODS), který je předsedou Ústavně právního výboru. Snahy o kompromis Bendu nepřesvědčily, právě naopak.
„Ještě bych chápal představu o úplné teritorialitě. Chápu to jako relativně konzistentní postup, i když s ním nesouhlasím. Všechny ostatní dělené teritoriality jsou snahou zajistit části neúspěšných exekutorů stálý příjem. A to není úkolem Poslanecké sněmovny,“ argumentuje Benda.
Slovenská zkušenost ukazuje, že se vymahatelnost nesníží. Navíc by díky teritorialitě lidé tolik nepadali do dluhových pastí.
Jan FarskýStarostové a nezávislí
Chci zastavit houpačku, říká Nacher
O tom, jak může skončit odlehčená verze návrhu zákona, který budí vášně, se přesvědčil Patrik Nacher (za ANO). Ten ještě minulý rok prosazoval takzvanou bagatelní teritorialitu, kde by se exekutoři pohybovali v mezích kraje u pohledávek do 50 tisíc korun. V případech nad 50 tisíc korun jistiny by si věřitel exekutora vybral sám jako doposud.
„Byla to moje snaha, možná v politice hrozně naivní, snažit se najít kompromis. Teritorialita se stala takovou posvátnou krávou, všichni se na ni ptají, tak jsem si řekl, že je potřeba to rozetnout,“ uvádí Nacher. Nakonec se ale rozhodl od teritoriality ustoupit úplně a nyní nepodporuje ani jednu z verzí.
Podle něj by totiž vychýlila misky pomyslných vah spravedlnosti na stranu dlužníků. Cílem přitom je, obě síly vyrovnat. „Chci zastavit houpačku,“ říká Nacher. „V 90. letech bylo módní neplatit dluhy, dlužníci měli pré. Pak se přijal velmi přísný exekuční řád. Dneska se z dluhu dvě stě korun může stát dluh 20 tisíc. Houpačka se překlopila na druhou stranu,“ uvádí Nacher s tím, že je třeba najít střed trajektorie houpačky a držet se ho.
Vymahatelnost ohrožená není, míní Farský
Zásadní argument odpůrců teritoriality zní, že by se jejím zavedením snížila vymahatelnost práva. To však popírá například Jan Farský (za STAN). „Slovenská zkušenost ukazuje, že se vymahatelnost nesníží. Navíc by díky teritorialitě lidé tolik nepadali do dluhových pastí. Dluhy se budou splácet,“ říká Farský.
V opačném případě totiž tvrdé zásahy ze strany exekutora a narůstání dluhu do závratných výšin často vedou k rezignaci dlužníka na jeho stav i na systém, v němž žije. To ho nakonec přivede do šedé zóny ekonomiky.
Život naruby. Pandemie zavařila samoživitelce i firmě stavící veletrhy |
Farský však přiznává, že s ohledem na hlasování na Ústavně právním výboru lze předpokládat, že teritorialita nenajde potřebnou většinu ani v Poslanecké sněmovně. A s tím jak dlouho se legislativní změny ohledně exekucí diskutují a projednávají, by to nejspíš znamenalo, že se dlužníci, věřitelé ani exekutoři principu místní příslušnosti v příštích letech nedočkají.
„Myslím si, že se sněmovna od doporučení ÚPV neodchýlí a teritorialitu nepřijme,“ uvádí Farský. Podle něj je potřeba brát v potaz i zákulisní síly Poslanecké sněmovny, které si teritorialitu nepřejí, třeba předsedu poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Ten má podle některých zdrojů i podle Farského vazby na klatovského exekutora Dalimila Miku.
Otazník nad SPD
Otázkou je, jak se zachovají poslanci z SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura je dlouhodobě pro obecné zlepšení situace dlužníků i pro princip místní příslušnosti. Poslankyně SPD a místopředsedkyně ÚPV Jana Levová však na výboru hlasovala proti všem navrhovaným teritorialitám. Důvodů je víc. Například u úplné teritoriality jí vadí, že návrh předkládá poslanec za Piráty Lukáš Kolářík.
Podvedený kamarád a bezbranné SVJ: Dluh zůstává, ale dlužníci jsou pryč |
„Návrh padl ze strany Pirátů a já nevidím důvod, proč bych měla hlasovat pro pirátský návrh. Piráti ani neprojevili zájem to se mnou, jako s místopředsedkyní ÚPV, projednat. Mohli jsme společně zapracovat na jejich návrhu a třeba odstranit tu část, díky které je pro mě jejich návrh nehlasovatelný. Povinný totiž podle jejich návrhu změnou trvalého pobytu může navrhnout změnu soudu i exekutora, což by mohlo vést k nekonečným obstrukcím,“ uvádí Levová.
Situace kolem novely exekučního řádu se navíc podle poslankyně stává nepřehlednou s ohledem na počet pozměňovacích návrhů a jejich částí, které si vzájemně protiřečí, nebo které lze podle slov Levové považovat za protiústavní.
„Jsme v tom všichni docela ztracení. Na ÚPV dokonce padl návrh, že by se to celé stáhlo, protože se v tom už hodně poslanců neorientuje,“ říká Levová. Argumentuje i tím, že teritorialitu v návrzích nedoporučuje ani ministerstvo spravedlnosti.
Podle Jana Hrnčíře (za SPD), který je rovněž členem Ústavně právního výboru, ale na středečním jednání nebyl, však hnutí SPD bude v Poslanecké sněmovně hlasovat pro teritorialitu. „Na plénu teritorialitu určitě podpoříme,“ říká Hrnčíř.
Alfou a omegou není teritorialita, říká Výborný
S ohledem na slova Levové o nepřehlednosti celé situace je potřeba zmínit jednu věc. Pokud by přeci jen ve třetím čtení byla přijata některé z teritorialit, museli by předkladatelé návrhů s ministerstvem spravedlnosti analyzovat, co přijetí místní příslušnosti znamená pro zbytek přijatých návrhů. Upozorňuje na to Výborný.
„Popravdě řečeno se to týká i té mnou předkládané spotřebitelské teritoriality. Přesto to nechci vzdát a myslím, že kdyby to náhodou prošlo, tak jsme schopni to nevracet do druhého čtení. Pokud by tam ale byla kolize a hrozilo by, že přijmeme nějaký legislativní paskvil, tak bychom to učinit museli,“ říká Výborný.
„Ale já jsem si analyzoval spotřebitelskou teritorialitu a její možný konflikt s dalšími pozměňovacími návrhy, a myslím si, že by to nemělo být fatální,“ dodává.
Výborný navíc upozorňuje, že teritorialita není „alfou a omegou“ celé novely. Některé zásadní změny už sněmovnou prošly, například zastavení dětských exekucí. S tím, že teritorialita není bodem, okolo kterého by se mělo vše točit, by souhlasil i Patrik Nacher. „Jakýkoli posun ke středu, který schválíme, bude dobře,“ uzavírá.
