Jestliže na konci roku 2017 mělo alespoň nějakou exekuci 863 tisíc lidí, tedy zhruba každý desátý dospělý, loni to bylo o 93 tisíc méně, tedy 770 tisíc, odhaduje Exekutorská komora ČR. Přesné číslo slíbila zveřejnit zhruba do dvou měsíců, statistiky chce prý nejprve očistit.
Za pokles nových exekucí může podle exekutorů například změna zákona o spotřebitelském úvěru, který nutí finanční společnosti lépe prověřovat platbyschopnost dlužníka, než mu půjčí, a také zrušila rozhodčí doložky v úvěrových smlouvách. Dlužníkům ulehčila i změna tarifu pro advokáty a možnost spojování exekucí, které má dlužník u jednoho exekutora.
„Očekáváme, že trend klesajícího počtu nových exekucí, ale i celkového počtu exekucí bude v následujícím roce pokračovat,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. Nahrává tomu vysoká zaměstnanost a nová pravidla pro oddlužení, která mají začít platit v půlce roku. Ta otevřou více lidem možnost podstoupit osobní bankrot a zbavit se během pěti let všech dluhů, a tedy i exekucí.
Exekutorům tak ubude byznys, na druhou stranu se čeká, že více lidí bude motivováno splatit alespoň část svého dluhu. Dnes exekuce pro mnohé znamená dlouhodobé skrývání svých příjmů před exekutorem, práci načerno nebo volbu života na dávkách, a tedy prakticky sociální vyloučení. V roce 2017 věřitelé prostřednictvím exekucí vymáhali 239 miliard korun.
Přetahovaná o statistiky
Téma exekucí je citlivé i pro samotné exekutory. V únoru se rozhořel spor mezi exekutorskou komorou a neziskovou organizací Otevřená společnost, která publikuje data od komory přehledně na webu www.mapaexekuci.cz. Tentokrát se s exekutory nedohodla na poskytnutí dat za rok 2018.
Komora si chce statistiky nově prezentovat sama, protože neziskovka počet exekucí údajně dezinterpretuje. „Z dat je patrné, že počet nových exekucí kontinuálně klesá, takže debata o míře zadlužení by měla zohledňovat nejnovější data,“ uvedla komora ve své prezentaci. Jejich zveřejnění však stále oddaluje.
Statistiky podle exekutorů nejsou přesné, zahrnují i exekuce na zemřelé, u kterých probíhá pozůstalostní řízení, dále pozastavené exekuce těch, kteří procházejí oddlužením (zhruba deset procent z počtu exekuovaných), anebo exekuce, u kterých soud povolil odklad.
Kromě toho je v balíku také řada exekucí, které jsou už léta nevymahatelné a jen exekutory administrativně zatěžují, protože musí pravidelně zjišťovat, jestli se situace dlužníka přece jen nezměnila.
„Dlouhodobě usilujeme o to, aby byly nevymahatelné exekuce ukončeny, a aby tedy mohly být z registru odstraněny,“ uvedla exekutorská komora. Dnes musí o zastavení marné exekuce požádat věřitel a doplatit náklady, které do té doby exekutorovi vznikly. To věřitelé nechtějí.
Na druhou stranu exekutoři sami upozorňují, že vedle soudem nařízených exekucí existují také správní exekuce – tedy exekuce vedené finančními úřady, ČSSZ a zdravotními pojišťovnami a případně dalšími úřady (například kvůli pokutám). Kolik jich je, neevidují centrálně ani jednotlivé úřady, nejspíš jde o statisíce.
Už několik let se chystá u exekucí změna, poslední novela z dílny ministerstva spravedlnosti však spadla pod stůl. Nyní je ve hře poslanecká novela Pirátů, ale ani nad ní nepanuje shoda.
