„Ruský plyn do Česka dovážet nepotřebujeme a zásoby na letošní zimu jsme si vytvořili bez něj,“ zopakoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dva dny poté, co na tiskové konferenci ve Strakově akademii konstatoval, že se nám během jednoho roku povedlo zbavit se téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska, potvrdil informaci, že někteří obchodníci jej začali od října do Česka opět dovážet.
„Požíváme obrovské uznání v Americe, Ázerbájdžánu, v Kanadě, v Norsku, v EU. Vysoké ceny energií trápí celý kontinent, ale zbavit se závislosti na ruském plynu se zatím povedlo jenom nám a všude na světě mají velký respekt pro to, co jsme dokázali,“ řekl ministr při příležitosti oznámení zajištění dvou miliard kubíků plynu v terminálu LNG Stade v Německu, který začne prostřednictvím společnosti ČEZ proudit do ČR v roce 2027.
Vláda získala kapacitu v LNG terminálu v německém Stade |
Nicméně v sobotu Síkela na sociální síti X napsal, že z měsíčních dat Energetického regulačního úřadu vyplynulo, že z celkového objemu dodávek od ledna do konce října letošního roku tvořil ruský plyn 79,6 milionu metrů krychlových, tedy 1,2 procenta.
Jsou to obchodní příležitosti
Ruský plyn do Česka podle dřívějších informací MPO přestal téct od začátku letošního roku. Stát ho nahradil plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. V předchozích letech činil podíl ruského plynu dovezeného do ČR kolem 97 procent. Některé evropské země se bez ruského plynu stále neobejdou, a proto jeho dovoz do EU nepodléhá sankcím. Podle odborníků se případné přebytky pak ocitnou na trhu a tímto způsobem mohou doputovat i do Česka.
„Ano, jde čistě o využití obchodní příležitosti. Plyn z Ruska do zemí EU nadále proudí v posledních patnácti měsících v podstatě na konstantní úrovni okolo 80 mil. m3 denně. Hlavními odběrateli jsou Maďarsko, Rakousko a Slovensko. Stabilní dodávky z Ruska do těchto zemí se nemusejí potkávat s dostatečnou poptávkou, a proto část tohoto objemu obchodníci nabízejí také na volném trhu. Tímto způsobem se může dostat menší množství ruského plynu i na český trh,“ potvrdil pro iDNES.cz Michal Kocůrek, řídící konzultant společnosti EGÚ Brno.
Zásobníky plynu v Česku jsou naplněny, navíc kvalitnější surovinou |
Na skutečnost, že od října začal do Česka přitékat ruský plyn, upozorňuje i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda: „V posledních zhruba dvou měsících rozhodně neplatí, že by do Česka tekly pouze jednotky procent ruského plynu. Jsou to desítky procent. Třeba v pátek (24. 11.) činil dovoz ruského plynu 54,4 procenta celkového dovezeného objemu. V sobotu pak 55,1 procenta. Vyplývá to z údajů Gas Connect Austria, rakouské plynárenské společnosti zaměřující se na přepravu a distribuci plynu.“ Jak dodává, situace, kdy do Česka proudí desítky, a nikoli jednotky procent ruského plynu panuje od počátku letošního října.
„Pokud se ale dovoz ruského plynu rozpočítá nikoli na poslední zhruba dva měsíce, nýbrž na celý rok, je podíl dováženého ruského plynu docela pochopitelně jen v jednotkách procent. Protože od ledna do konce září byl dovoz ruského plynu vskutku nulový,“ říká Kovanda.
S Rusy neobchodujeme
Významné energetické společnosti využívání ruského plynu vyvracejí. „ČEZ žádný plyn z Ruska neodebírá a ani odebírat nebude. V případě našich smluv s terminálem LNG v Eemshavenu máme dokonce stanovenu smluvní podmínku, že tam nebude dovážen žádný plyn z Ruska,“ uvedl mluvčí společnosti Roman Gazdík.
Podobně reagoval i mluvčí společnosti Pražská energetika Karel Hanzelka: „Plyn nakupujeme od dodavatelů z ČR a z Německa. V žádném přímém obchodním vztahu s Ruskem nejsme. Je mimo naše možnosti určit, zda se na těchto dodávkách podílí případně i ruský plyn a v jakém množství. Jak zdůraznil, PRE je primárně dodavatelem elektrické energie a plyn je pro firmu okrajovou obchodní komoditou.
Putinova ekonomická partie nevyšla. Osud Gazpromu je nyní v rukou Číny |
I společnost Innogy vyvrací, že by dodávala českým zákazníkům ruský plyn: „Plyn pořizujeme pro svoje zákazníky pouze od svých evropských obchodních partnerů na evropském velkoobchodním trhu s plynem. Plyn z Ruska nenakupujeme,“ uvedl Pavel Grochál, mluvčí společnosti.
Ve stejném duchu se vyjádřil i Martin Pich, ředitel divize MND Trading: „Naše společnost využívá vlastní těžbu plynu a obchoduje plyn převážně na západních trzích Nizozemí a Německa,“ řekl.
Předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka před nedávnem v rozhovoru pro MF Dnes potvrdil, že ani tato společnost plyn z Ruska již nenakupuje. „Plyn, jenž k nám jde je buď z Norska nebo z LNG terminálů, které jsou v Nizozemsku, Německu nebo v Belgii. Lodě, které plyn vozí mohou připlout z celého světa. Hodně však jezdily ze Spojených států, z Perského zálivu a nějaké z Afriky.“
Pražská plynárenská podle něj momentálně vyjednává s nejmenovaným norským těžařem o přímých dodávkách plynu z této země. Norský plyn je výhřevnější, než ruský, spotřebitel však rozdíl nepozná. Pocítí to akorát ve specializovaných výrobách, například ve sklárnách. Sklo je totiž při výrobě na složení plynu citlivé.
