Rostoucí zájem o ně potvrzuje řada dodavatelů. „Je to zhruba o dvacet procent. Přisuzujeme to současnému stavu na trhu nemovitostí. Například za cenu bytu v Praze získáte klidně domek včetně pozemku ve středních Čechách,“ říká provozní a obchodní ředitel Bidli Martin Fojtík.
Podle ředitelky Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenky Trandové přispívají k jejich popularitě v průměru nižší náklady na spotřebu energií. „Jelikož dřevo je obnovitelný materiál, tak dalším důvodem je nepochybně ekologie. Lidé volí dřevostavby i kvůli rychlosti výstavby, od základové desky je možné do dvou až tří měsíců mít postavený dům,“ uvádí Trandová.
Stavební firmy zabývající se dřevostavbami tak mají v těchto měsících značně napilno. Většina firem sdružených v ADMD má podle Trandové naplněné kapacity minimálně na půl roku.
„Pokud bereme pouze čísla, prodáváme nyní rodinné domy s termínem stavby ve druhé polovině roku 2020,“ potvrzuje Michal Řehulka ze společnosti Haas Fertigbau Chanovice.
V podobné situaci jsou i další společnosti. „Dodací lhůty se oproti obvyklému stavu prodloužily o dva až čtyři měsíce. Řekl bych, že v podobné situaci jsou i ostatní výrobci,“ uvádí Vlastimil Makovec, jednatel firmy Atrium Horažďovice. „I vzhledem ke zdlouhavým povolovacím procesům momentálně trvá zhruba 18 měsíců, než je náš projekt připravený k nastěhování,“ dodává.
Makléři sítě M&M Reality potvrzují, že kromě novostaveb roste také poptávka po již stojících dřevostavbách – v poslední době převyšuje nabídku.
Kůrovec dřevostavby nezlevnil
Cihly došly. Stavební boom nahrává dřevostavbám |
Ceny většiny dřevostaveb jsou v současnosti srovnatelné s cihlovými domy stejné velikosti, nicméně objevují se i výjimky. Dřevostavby společnosti Bidli mohou být o 300 až 500 tisíc korun levnější než zděné domy podobné dispozice, tvrdí Martin Fojtík.
Náklady šetří hlavně rychlost stavby. Velká část dřevostaveb totiž využívá prefabrikované panely, které se na staveništi pouze skládají dohromady. Díky úspoře času klesají náklady, jež by musely být vynaloženy na mzdy dělníků.
Naopak kůrovcová kalamita, která v posledních letech způsobila prudký propad cen dřeva, dřevostavby nezlevnila. „Na dodavatele dřevostaveb to mělo značně paradoxní dopad. Stát totiž kvůli krizi omezuje těžbu kvalitního dlouhověkého dřeva a zaměřuje se na to kůrovcové, které však není vždy vhodné pro konstrukční využití. Dostáváme se tak do situace, že se kvalitní dřevo netěží a jeho cena může i stoupat,“ vysvětluje Vlastimil Makovec.
Úskalím dřevostaveb může být i technologická náročnost. Na rozdíl od cihlových domů je například stavba svépomocí v tomto případě v podstatě nemožná. „Bez odborných znalostí materiálů a jejich vlastností to není možné,“ říká Lenka Trandová. „Problémy vznikají, i pokud staví firma, která s touto technologií nemá dostatečné zkušenosti,“ dodává.
Místo stavby skládačka. Pásová výroba domů může zlevnit nemovitosti |
Právě případy nekvalitního provedení v kombinaci s nízkou dostupností těchto staveb v minulosti způsobily, že Češi byli vůči dřevostavbám dlouhodobě skeptičtí. Nedůvěra však postupně klesá.
„V minulosti se lidé u dřevostaveb báli hlavně o životnost domu, byl zde pochopitelný strach, že se jim životní investice po 20 letech sesype na hlavu,“ říká odborník na dřevostavby Stanislav Müller. Dnes však podle něj není zásadní rozdíl mezi životností kvalitního cihlového domu a kvalitní dřevostavby. Problémem může být pouze „morální zastarání“, tj. že dům nebude svou dispozicí vyhovovat příštím generacím.
