Dřevostavby letí Českem. Smontují se i za víkend a hned se stěhujete

aktualizováno 
Chata u Sázavy, krkonošská roubenka, rodinný, energeticky úsporný dům nebo špičková administrativní budova – co mají společného? Jsou z obnovitelného materiálu používaného stovky let. Moderní dřevostavby patří nejen v Česku k nejvyhledávanějším.

Největší výhodou dřevostaveb je rychlost výstavby. | foto: repro Ročenka dřevostaveb 2018 (vydalo Prodesi 2019), archiv firem, Jaroslav Hejzlar

Dokonce i největší minimalisté, milovníci betonu, kovu či skla, zatouží mít čas od času doma alespoň kus přírody, dřevo s obtisknutým příběhem ve výrazné kresbě. Pro ty, kterým nestačí jen kuchyňské prkénko, jsou ideální dřevostavby. Jejich zásadní přednost si uvědomíte, když do domu vstoupíte – má neopakovatelnou atmosféru a vůni, která nikdy nevyprchá.

Fotogalerie

Co vlastně znamená dřevostavba? Je to roubenka, srub z masivního dřeva, dům s rámovou sloupkovou či fošnovou konstrukcí nebo stavba z dřevěných panelů. 

„Budoucí stavebník by se měl předem zorientovat v nabídce a konzultovat výběr s odborníkem, získat od něj dobrý koncept. Každý systém má klady a zápory, stejně tak se někdy zásadně liší ceny,“ radí architekt Vladimír Balda.

Největší výhodou dřevostaveb je rychlost výstavby. Dům z dílců vám smontují za víkend, ostatní dřevostavby dokončí běžně do půl roku. Plusem jsou nízká hmotnost a menší nároky na dopravu. Díky suchým procesům nečekáte, až stavba vyschne, a hned se stěhujete. 

Proč dřevostaveb tolik přibývá? Stavebníci se přestali bát, mají víc informací, vědí, že moderní dům ze dřeva neshoří a materiál je dostatečně ošetřený. Zvyšuje se počet realizací ve veřejném sektoru úměrně tomu, jak společnost vnímá odpovědné stavění, témata ekologie či úspor energií. 

„Vznikla řada mateřských škol, nástaveb škol, rozhleden, požárních zbrojnic. Ty dokazují, že v době moderních technologií jsou zbytečné obavy požárních specialistů. V zahraničí nejsou výjimkou vícepodlažní obytné domy nebo výškové administrativní budovy. Není nutné připomínat rozdíl pracovního prostředí, v němž dýchá dřevo – příkladem může být vídeňský dřevobetonový mrakodrap HoHo,“ komentuje Pavel Horák ze společnosti Prodesi/Domesi.

Nad slunce jasné

Obecně u dokonale zateplených novostaveb není problémem vytápění a tepelné ztráty. I průměrné domy ze standardních materiálů a výrobků celkově ztratí teplo odpovídající výkonu běžných kamen či krbové vložky. „Aktuálním tématem je naopak přehřívání budov, respektive udržení chladu uvnitř bez klimatizace,“ upozorňuje architekt Balda.

„Dřevostavby jsou náchylné k přehřívání, proto se s tím musí počítat už v projektu. Kromě slunolamů a venkovních žaluzií drží chlad různé materiály a řešení – například podlaha z litého betonu, silnovrstvé omítky. Prostředí vylepší i technologická zařízení. U rekuperačních jednotek stačí spustit, chod bez rekuperace a místnosti vyvětrá chladný noční vzduch.“ 

Budoucnost patří podle architekta Přemysla Kokeše soběstačným domům s chytrými technologiemi – mimo jiné zmiňuje nový směr: „Vyvíjíme systém chlazení vodou na principu podobném pocení.“ 

Dřevostavby neruší okolí a díky hladké fasádě s ním splývají – i když jsou jako...

Dřevostavby neruší okolí a díky hladké fasádě s ním splývají – i když jsou jako v tomto případě postavené v CHKO v Jizerských horách. Autor: Vladimír Balda

A je to v suchu

Na nosné konstrukce se používá především smrk. Volba dřeviny na fasádu je víceméně bez omezení. „Počítejte s tím, že se povrch musí natírat. S kvalitní lazurou to stačí jednou za pět až osm let (trpí zejména jižní fasády). Můžete ovšem nechat dřevo jen přirozeně stárnout,“ připomíná Ľubica Fábri z Prodesi/Domesi. 

Pokud návrh zajistí, že nebude v žádném místě vlhnout, vydrží dům stovky let, při dostatečném ošetření nemají šanci ani škůdci. Co se týká cen dřevostaveb, jsou srovnatelné s dobře provedenými domy z jiných materiálů. Nečekejte levnější ani dražší variantu zděné stavby, ale především zdravé bydlení, které ocení i alergici.

Otázkou je, zda použít rostlé dřevo, nebo lepené (lamelované, hranoly označované KVH, BSH). Ukazuje se, že lepené certifikované prvky mají větší uplatnění. 

„V oboru zdomácněly moderní technologie. Například dřevěné masivní panely CLT (Cross Laminated Timber), což je křížem lepené dřevo. Takzvanou hightech konstrukci opracovává počítač řízený CNC obráběcími stroji. Kvalitně provedené detaily jsou podstatné – například přesné osazení okna do stěny. Mění se také izolační materiály. Tradiční minerální či skelnou vatu nahrazují nebo doplňují přírodní materiály na bázi dřeva, konopí a ovčí vlny,“ doplňuje Pavel Horák z Prodesi/Domesi.

Blízko historického centra Žamberku vyrostl atypický dřevěný hranol podobný...

Blízko historického centra Žamberku vyrostl atypický dřevěný hranol podobný krabičce od sirek opřené do svahu. Půdorys domu je 16 x 16 metru. Autoři: Přemysl Kokeš, Petr Krčál (ai5)

Zajímavosti, čísla, procenta

Historie dřevostaveb je dlouhá a promítaly se do ní aktuální trendy. Jejich architekturu ovlivnily způsob života obyvatel, jejich zvyklosti, dostupné materiály i stavební technologie.

  • Počet dřevostaveb z celkového počtu v Česku postavených rodinných domů se v posledních letech přehoupl přes 15 %. To se blíží dřevařsky vyspělým zemím na západ a sever od našich hranic. Za patnáct let se trh s dřevostavbami zdesetinásobil.
  • První montovaný dům na světě vymyslel renesanční génius Leonardo da Vinci. V roce 1494 nechal smontovat na břehu Tibery předem připravené díly a nazval dům Casa Mutabile.
  • Na území Koruny české se stavby z rámových stěn uplatnily především u hospodářských budov, což se dochovalo na řadě historických vyobrazení. Skandinávie milovala dřevěné kostely. Tesaři připravili části v dílnách
    a montovali je na místě.
  • Vývoj dřevostaveb u nás reagoval na technologii montovaných domů v Německu. Ve dvacátých letech minulého století je vymysleli architekti Walter Gropius (zakladatel Bauhausu) a Konrad Wachsmann. Některé z domů stojí ve Stuttgartu.
  • V bývalém Československu se objevily snahy o rozvoj průmyslové výroby domů. Po 2. světové válce koupily švédskou licenci slovenské dřevařské závody. Postupně je z trhu vytlačily betonářská a cihlářská lobby. Závody vyvíjely dál vlastní technologii výroby. V Turanech jsou k vidění experimentální stavby z let 1956–1995.
  • Letmá montáž je způsob výstavby, kdy se rám konstrukce z fošen spojí na staveništi ve vodorovné poloze a následně zvedá do svislé polohy. Pak se musí ukotvit do základů a mimo jiné připojit k sousedním rámům. Během stavby je nutné hlídat „syrové“ dřevo před povětrností.
  • Co znamená Two by Four? Je to rozměr příčného průřezu dřevěných sloupků 2×4 palce (zhruba 5×10 centimetrů) používaných v systému výstavby, který vznikl v 19. století ve Spojených státech amerických. Automatizace výroby hřebíků (do té doby vyráběných ručně) tehdy proces
    zlevnila.
Autoři:

Nejčtenější

Koupili si tři sta let starý mlýn, po devíti měsících mají hotovo

Část obnaženého obvodového zdiva mlýna zpevňují dřevěné trámy. Tvoří nosnou...

Mlýnské kolo se tu už dávno netočí, není slyšet ani hukot vody, jak padá ze žlabu na kolo. O vodní náhon se roky nikdo...

Dům pro rodinu si navrhli sami. Slouží jim dokonale po všech stránkách

Rodinný dům s dispozicí 5+kk má užitnou plochu 195 metrů čtverečních.

Ondra a Iva nikdy o domě nesnili. Záměr stavět svůj vlastní přinesla až rodinná situace, která si řekla o větší prostor...

Toužili po odpočinku v horách. Moderní chalupa jim roste rovnou ze skály

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do...

Peruánská smetánka opouští na víkendy hlavní město Limu a odjíždí odpočívat do hor. V panenské přírodě Cieneguilly,...

V Číně kámen po kameni opravují Velkou zeď. Beton vyvolal hněv a odpor

Velká čínská zeď, Čína - Nejrozsáhlejší stavba na světě a prý jediná viditelná...

Je to gigantický úkol. Na úseku zchátralé Velké čínské zdi na předměstí Pekingu dělníci v potu tváře, s pomocí oslů a...

Byt pro nadšeného cestovatele: důraz se kladl na relaxaci a pohodlí

Tapeta vytvořená podle japonského akvarelu se stala přirozeným centrálním bodem...

Pánský byt v novostavbě na konci Petržalky vás vítá velmi příjemnou atmosférou. Vděčí za ni spolupráci majitele a...

Další z rubriky

Strašnice byly láskou na první pohled a vyhoření bytu výzva, říká Novák

Do Strašnic se přestěhoval z Vinohrad kvůli rodině. S manželkou Kristinou...

„Představit pražské Strašnice jako čtvrť, ve které rád bydlím, jsem pojal jako výzvu. Zapátral jsem v minulosti a...

Spojením dvou bytů vznikl neuvěřitelný penthouse s pěti koupelnami

Obývací části dominuje klavír Yamaha v bílé barvě.

Dokonalým panoramatickým výhledem na město a pohoří Vitoša se mohou těšit majitelé penthousu v bulharské Sofii. Luxusní...

Ondřej Kobza má byt na střeše Lucerny. Je to veřejný průchoďáček, říká

Multifunkční místnost slouží pro odpočinek, kulturní akce i jako pracovna. Na...

Kavárník a organizátor městských projektů Ondřej Kobza hledá zapomenutá či neobjevená místa a prostory, oživuje je a...

Najdete na iDNES.cz