„Před desetiletím bylo při domácích zabijačkách poraženo na 190 tisíc prasat,“ sdělila ve středu mluvčí resortu Markéta Ježková.
Dodala, že v roce 2016 bylo odhadnuto sto tisíc kusů domácích porážek prasat, což má představovat 11 127 tun živé hmotnosti s průměrnou porážkovou váhou 111,3 kilogramů. Podíl prasat poražených mimo jatka by se tak měl pohybovat na úrovni 4,3 procenta z celkem poražených prasat.
Jurečka chce uvolnit pravidla zabijaček. Výslužka bude i pro sousedy |
Ačkoliv se před časem mluvilo o zákazu tradičních zabijaček, veřejné zabíjení prasete před celou vesnicí je zakázané již zhruba 50 let.
„Zvíře má být poraženo šetrně a v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání a tento akt by neměl být žádným ‚divadlem‘,“ sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.
Domácí porážky, které se provedou v hospodářství chovatele, však možné jsou. Ale jitrnici a další masné výrobky můžou podle platné legislativy zkonzumovat jen členové domácnosti.
Vláda již loni předložila zákonodárcům novelu veterinárního zákona. Kromě jiného podle dřívějších slov ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měla „legalizovat“ domácí zabijačky, aby si výslužku mohly odnést i osoby blízké hospodáři. Novela ale zatím nevstoupila v platnost.
Pouze za dozoru veterináře
Veřejné zabijačkové hody jsou tak zatím možné jen v případě, že bylo prase poražené na jatkách, kde ho zkontrolují veterináři. „Až poté může být maso uvolněno ke spotřebě pro veřejnost. Po splnění těchto podmínek a navíc za předpokladu, že jsou během přípravy produktů dodrženy veškeré hygienické požadavky, je možné zabíjačkové pochoutky hostům nabídnout,“ dodává Pejchal. Pokud podnikatel porazí zvíře mimo schválená jatka, může dostat pokutu až do milionu korun, u fyzických osob jde maximálně o 10 tisíc korun.
Správný chovatel podle mluvčího Komory veterinárních lékařů ČR Josefa Dubna ví, že smrt je vyvrcholením péče o zvíře, kterou mu věnoval během výkrmu. „Usmrcení by nemělo způsobovat zvířeti žádný stres. Má být provedeno co nejrychleji. U nás ta praxe je taková, že pašík musí být omráčen, následně vykrven, ale ne každý chovatel je toho schopen,“ vysvětlil Duben.
Většinou si chovatelé objednají řezníka. Ten navíc ví, jak neznehodnotit maso a pochoutky špatným zacházením. „Kdo by začínal, tak by nikdy neměl tuto činnost dělat na základě četby literatury, ale měl by vyhledat odborníka,“ dodal Duben.
Například podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny je ale dlouhodobě v ČR řezníků nedostatek, obdobně jako u jiných technických profesí.
Veterináři loni před porážkou a po porážce na jatkách prohlédli 2,46 milionu kusů prasat, o rok dříve šlo o 2,81 milionu kusů.
