Stát určitě zaplatí jako odškodnění 3,6 miliardy korun Nomuře, která měla v IPB 46 procent akcií. Na ministerstvo financí se už ale obrátilo i Sdružení akcionářů IPB a chce se s ním dohodnout o náhradě.
"Obracejí se na nás i další bývalí akcionáři IPB, je jich už zhruba dalších čtyřicet," uvedl Jaroslav Šafařík, předseda sdružení se 140 členy.
Arbitráž Nomura versus Česko totiž konstatovala, že IPB měla před uvalením nucené správy v červnu 2000 hodnotu nikoliv nula, ale 34,2 miliardy korun. Proto také stát přiznal Nomuře, která arbitráž rozpoutala, odškodnění.
Ministerstvo financí zároveň řeklo, že chce začít desítky miliard korun vymáhat od ČSOB, která před osmi lety po dohodě se státem koupila padlou IPB za korunu.
"Ministerstvo financí ocenění z arbitráže přijalo, a pokud chce od ČSOB přes 34 miliard korun, tak my chceme část, která nám náleží," uvedl za sdružení Šafařík.
Žaloba na 170 milionů
Bývalí minoritní vlastníci banky došli na základě ocenění arbitráže k tomu, že cena jedné akcie IPB byla zhruba 250 korun, bez úroků a dalších nákladů. To je více než dvojnásobek toho, o co se sdružení zatím bez úspěchu už léta soudí se státem. Akcii samo ocenilo na 112 korun a celkem žaluje stát o 170 milionů korun.
"Mezi 112 až 250 korunami na akcii je tedy prostor pro dohodu. A my máme vůli se dohodnout," dodal Šafařík.
Akcionáři se mají sejít příští týden s ředitelem odboru mezinárodních vztahů ministerstva financí Radkem Šnáblem. Ten jim však příliš nadějí nedává.
"Žádnou možnost smíru nevidím," říká Šnábl. Podle něj akcionáři vlastnili podíl v bance, na kterou byla uvalena nucená správa, a tu žádná arbitráž nezpochybnila. Nárok by tedy mohli mít jen na likvidační zůstatek, pokud by byl kladný, což není.
Malí akcionáři rovněž nejsou na rozdíl od Nomury krytí smlouvou o ochraně zahraničních investic. Šnábl proto tvrdí, že nejde jen vzít vzorec a výpočet, podle kterého byla odškodněna Nomura. I kdyby to šlo, hodnotu banky ve výši 34 miliard by podle něj bylo potřeba očistit minimálně o deset miliard korun, které Nomura údajně chtěla do finančního ústavu nalít.
"I kdyby se Nomuře odečetlo deset miliard a ostatním akcionářům dalších deset miliard korun, pořád tady zůstává velká hodnota. Po přepočtu je to 117 korun na akcii, tedy více, než o co se soudíme," uvedl Šafařík. Pokud k dohodě se státem nedojde, jsou drobní akcionáři připraveni dohnat svůj spor až do Štrasburku.
Žaloba jde i proti ČNB
Akcionáři IPB žalují o náhradu škody také Českou národní banku, která nucenou správu na IPB vyhlásila. Tu přitom Nomurou vyhraná arbitráž nezpochybnila. Banka je podle mluvčího Pavla Zúbka žalována v pěti případech, žádné řízení dosud pravomocně neskončilo.
"Posun v řízeních není možné předvídat. Žádný ze sporů nemá bezprostřední vztah k vypořádání Česka s Nomurou," dodal Zúbek.
Další spor s vazbou na IPB řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Firma Sasano Credit se domáhala osmdesáti miliard korun za škodu způsobenou antimonopolním úřadem, který převzetí IPB ČSOB schválil. Podle dostupných informací jde o přeprodanou pohledávku Nomury.
Ani Sasano Credit, která je ve skutečnosti pouze schránkou s adresou na Žižkově, ji však už nevlastní. "Na straně žalobce nyní vystupuje firma SPB Consortium AG se sídlem ve Švýcarsku," uvedla Jana Rennerová, mluvčí úřadu, který spor řeší. Soud má podle ní začít letos v září.
V neposlední řadě vede spory se státem kolem IPB sama ČSOB. Ta se k nim však nechce vůbec vyjadřovat.
