Zavedený limit 30 až 120 dnů má v evropských metropolích zabránit zneužívání platformy komerčními poskytovateli ubytování a zároveň umožnit běžným lidem, aby si mohli občas přivydělat.
Zatím se přípravy na regulaci Airbnb teprve rozjíždějí. „V současnosti probíhají práce na souhrnné zprávě, která obsahuje informace dodané jednotlivými resorty k tématu sdílené ekonomiky. Zároveň bude vládě v následujících měsících představen plán úkolů, které umožní otázky spojené s oblastí sdílené ekonomiky promítnout i do legislativy,“ sdělil MF DNES koordinátor digitální agendy a od počátku února náměstek ministerstva průmyslu Ondřej Malý.
Pronajímáte přes Airbnb? Pak musíte danit, varuje Finanční správa |
Výsledkem práce by mohl být rámec, který si budou moci jednotlivé obce a města upravovat na míru. „Umožnit městům a obcím regulovat krátkodobé pronájmy na určitý počet dní v roce je jedno z navrhovaných opatření v naší analýze. Municipality mají totiž mnohdy nejlepší přehled o tom, k jaké turistické vytíženosti v oblasti jejich správy dochází. Nyní musí dojít k diskusi s ostatními resorty nad finálním návrhem,“ vysvětlil Malý.
Společnost Airbnb prostřednictvím své mluvčí pro Česko Evy Hromádkové prohlásila, že chytře provedenou regulaci vítá a s Českem chce na jasných pravidlech spolupracovat. „Naše spolupráce pomůže oživit ekonomiku a bude příležitostí pro obyčejné lidi,“ uvedla Hromádková pro MF DNES.
Berlínské překvapení
Některé evropské metropole mají s regulací praxi již několik let. Extrémním případem je Berlín, který během roku 2016 zpřísnil zákon a krátkodobé pronájmy celých nemovitostí přes platformy typu Airbnb úplně zakázal. Těm, kteří přes Airbnb pronajímají více než polovinu nemovitostí, hrozí pokuta až 100 tisíc eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). Podle berlínské televizní stanice RBB byly od té doby uděleny pokuty za více než 2,6 milionu eur (přes 65 milionů korun).
Berlín chtěl regulací zmírnit tlak na růst cen nemovitostí a zpřístupnit bydlení místním obyvatelům. Jak však uvedl německý deník Deutsche Welle, z nejnovějších statistik města vyplynulo, že po zpřísnění zákona se sice na dlouhodobý rezidenční trh vrátilo téměř osm tisíc bytů, ale ke krátkodobým pronájmům přes Airbnb byla využívána jen polovina z nich. Zbývajících 3 915 bytů bylo celou dobu prázdných. Nyní, po necelých dvou letech od zavedení zákona, se ovšem objevují tendence pravidla zmírnit. Nejčastěji padá návrh, aby lidé mohli pronajímat byty krátkodobě turistům alespoň po 60 dní v roce bez zvláštního povolení.
Jak se liší pronájmy bytů či domů prostřednictvím služby Airbnb v různých evropských metropolích
Mírnější regulaci zvolil Amsterdam. Před dvěma lety mohli lidé v nizozemské metropoli pronajímat nemovitost krátkodobě v rámci Airbnb a podobných služeb maximálně po 60 dní v roce. Hlavní město Nizozemska se na rozdíl od Berlína rozhodlo přitvrdit. Od roku 2019 plánuje zkrátit povolenou lhůtu pro krátkodobé pronájmy na pouhých 30 dní ročně.
Jedním z důvodů regulace krátkodobých pronájmů je snaha města omezit negativní dopady hromadné turistiky na život místních obyvatel. Amsterdam nyní doplácí na své protikrizové opatření z roku 2008, jímž měly být masivní investice do turistiky. Jenže ta obyvatelům města v posledních letech přerůstá přes hlavu.
Lepší kontrola by stačila
Londýn byl ještě benevolentnější, neboť pronájmy přes Airbnb omezil na 90 dní v roce. Stejně nastavenou regulaci v nejbližší době plánuje zavést také skotský Edinburgh.
Paříž přistoupila na ještě volnější režim, a to 120 nocí. Týká se to však pouze prvních čtyř pařížských obvodů v historickém centru města, které jsou všechny na pravém břehu Seiny.
Airbnb ignoruje nařízení Paříže, pronájmy ve městě omezí jen částečně |
Zuzana Benešová, jednatelka společnosti Seven Keys, která poskytuje služby pro krátkodobé pronajímatele, nicméně namítá, že regulace krátkodobých pronájmů je kontraproduktivní a může negativně dopadnout na cestovní ruch a lokální ekonomiku.
„Snaha regulovat tyto služby neuspěla například v Madridu či Berlíně, kdy došlo až na soud. Doporučila bych větší kontrolu již existujících pravidel a povinností, jako je placení daní, odvádění rekreačních poplatků, hlášení turistů na cizinecké policii,“ prohlašuje Benešová. Více než regulace se podle ní osvědčuje spolupráce s ubytovacími platformami.
