Snížení úrokových sazeb se očekávalo. Podle hlavního ekonoma ING Banko pro ČR Jakuba Seidlera však centrální banka doručila výraznější snížení, než trh očekával.
„Nadále platí, že pokles úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současné nepříznivé situace a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády,“ řekl Seidler.
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila snížení úrokových sazeb v prostředí značné nejistoty.
„Jedná se ale o důležitý signál, který uvolní na trh další významný objem likvidity na úkor úložek bankovních domů u ČNB, a později přispěje k rehabilitaci ekonomiky krutě zasažené koronavirovým šokem,“ uvedl.
Pro oživení ekonomiky bude klíčová domácí poptávka, kterou by mohly nakopnout levnější úvěry odvislé od úrokových sazeb ČNB. Některé tuzemské banky nicméně uvedly, že bezprostředně nebudou na rozhodnutí ČNB reagovat. „Podniky a možná i částečně domácnosti sice budou mít přístup k levnějším úvěrům, ale pesimistická očekávání spotřebitelů tento krok ČNB nevyváží,“ doplnila Olívia Lacenová, z brokerské společnosti TopForex.
Zdroj: ČNB
Naposledy rada snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Předtím už sazby snížila na mimořádném zasedání 16. března, o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení. Zveřejnění rozhodnutí ve čtvrtek ČNB odložila o 45 minut, naposledy tak učinila i na zasedání na konci března. Pro snížení sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, zbylí dva navrhovali menší snížení, jen o 0,5 procenta.
Arzenál možností
Centrální bankéři si i přes rázné snížení sazeb ponechávají prostor pro další ekonomické stimuly. Kromě sesekání na úplnou nulu by mohli přistoupit i ke kvantitativnímu uvolňování a začít skupovat státní dluhopisy. O ty je nicméně dostatečný zájem i bez pomoci centrální banky.
V sejfech na pražském Senovážném náměstí jsou navíc velké velké devizové rezervy v objemu 134 miliard eur, což představuje 60 procent HDP celé země.
ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o jeden procentní bod na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada nechala na 0,05 procenta.
Čeká se pokles ekonomiky
Bankovní rada ČNB kromě snížení úrokových sazeb také upravila výhled české ekonomiky na letošní rok. Kvůli koronavirové krizi očekává její pokles o osm procent. Původně přitom očekávala dvouprocentní růst. Podle analytiků by však mohla nakonec klesnout i až o 11 procent.
„Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy v současné mimořádné situaci jako bezprecedentně vysoká a vyžadující ještě výraznější uvolnění měnových podmínek oproti základnímu scénáři prognózy,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Podle Rusnoka však prozatím není potřeba bezprostředně zasahovat na trzích v podobě dodávání likvidity finančním institucím.
Kurz koruny by pak měl kvůli nepříznivé situaci setrvat zhruba na stejné hodnotě. V průměru by se tak letos měl pohybovat kolem 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 Kč/EUR.
