Lidem nic nehrozí. Platí to při konzumaci jídla i o nákaze samotné. Je totiž vyloučeno, aby se na ně přenesla nemoc, která téměř stoprocentně hubí prasata. „Nehrozí nejmenší nebezpečí lidem z hlediska konzumace výrobků z vepřového masa,“ ujistil na mimořádné tiskové konferenci ředitel veterinární správy Bronislav Špičák.
Pokud by se však nákaza rozšířila do chovů, vyžádala by si nutná opatření nemalé náklady ve státním rozpočtu, ale i na straně chovatelů. V chovech však zatím nemoc nebyla zjištěna. Virus byl potvrzen u dvou divočáků na Zlínsku.
Nakažení divočáci se objevili u Zlína na straně Havlíčkova nábřeží. V této oblasti stanoví ochranné pásmo v polokruhu deseti kilometrů, v němž budou platit přísnější bezpečnostní a hygienická opatření. V oblasti, kde působí velkochov s pěti tisíci prasaty, se u všech zvířat provedou odběry krve a chovy se musí zabezpečit tak, aby do nich nemohla pronikat divoká zvířata.
Opatření se dotknou i zaměstnanců, kteří například nemohou nosit do práce svačiny. „Teď je nejdůležitější, aby chovatelé zabránili pronikání nákazy do jejich chovů, a to nejen od prasat divokých. Může to být i prostřednictvím potravin. Když si někdo přinese svačinu, která není tepelně opracovaná, virus tam přežívá velmi dlouho. Například v sušeném nebo mraženém mase,“ sdělil šéf veterinárního úřadu.
Omezení exportu
Jedním z přijatých opatření bude také omezení exportu prasat do třetích zemí. Ministr zemědělství Marian Jurečka neupřesnil, do kterých zemí zákaz vývozu konkrétně hrozí, smlouvy se upravují bilaterálně a každý stát je má jiné.
V minulosti již několikrát Státní veterinární správa před výskytem onemocnění varovala. Objevilo se i v dalších zemích Evropy včetně Litvy a sousedního Polska. Tam se mor dostal patrně z Ázerbajdžánu.
Výskyt afrického moru prasat v Evropě v roce 2016. (Rozklikněte pro bližší informace.)
„Kromě omezení obchodu, může výskyt nákazy vyvolat nutnost vyšetřování prasat, s čímž jsou spojeny další nemalé náklady,“ uvedl už v roce 2014 úřad.
Pro zvíře znamená nákaza téměř jistou smrt
Nebezpečné onemocnění prakticky vždy končí úhynem zvířat. Choroba napadá domácí i divoká prasata. V Česku se nikdy tento druh moru nevyskytoval.
„V ČR se nevyskytuje klasický mor prasat již prakticky dvacet let a nikdo nestojí o to, aby sem byl zavlečen ještě nebezpečnější africký mor prasat. Při jeho objevení by bylo nutné postupovat stejně razantně, ne-li ještě razantněji. Uzavřít chovy, nakažené chovy likvidovat – a to vše by znamenalo velké ztráty pro chovatele a byla by to i velká zátěž pro státní rozpočet,“ konstatovali veterináři v roce 2014.
Mezi příznaky onemocnění patří vysoké horečky až 42 stupňů, malátnost zvířat, těžké dýchání, odmítání potravy, krvavý průjem, zvracení, cyanotická kůže. Příznaky se podobají klasickému moru prasat, ale jsou rychlejší. Napovědět o nemoci může také výrazné zvětšení sleziny.
Pro lidi onemocnění není nebezpečné a nehrozí ani přenesení na jiné druhy zvířat. Vakcinace proti nemoci neexistuje.
