Návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o rozdělení přibližně 84 miliard korun, rozhodla v týdnu vláda. Jde o peníze, které obdrží v následujících pěti letech čeští sedláci. Nemalá část prostředků nově napomůže zlepšení životních podmínek zvířat a oživení skomírající živočišné výroby. Peníze z Programu rozvoje venkova jsou vyčleněny pro startující dotační období do roku 2020.
Dalších 138,5 miliardy korun obdrží farmáři v rámci takzvaného prvního pilíře, kde se peníze rozdělují podle velikosti obhospodařované plochy a jejich určení nelze v takové míře ovlivnit.
Na dotace dosáhne víc lidí, než by mělo
Ministerstvo zemědělství však využilo příležitosti, kterou poprvé umožňují bruselská pravidla: část prostředků z prvního pilíře zamíří na modernizaci kravínů a vepřínů. „Přesuneme částku, která půjde na welfare zvířat, to je za období asi 1,5 miliardy,“ uvedl ministr. Za dotace by měli sedláci zvětšit dobytku prostor ve stájích nebo vybudovat venkovní výběhy.
O peníze na welfare se vedly poměrně ostré spory. Část sedláků upozorňovala na riziko, že peníze by se mohly čerpat i na opatření, která ke zkvalitnění života zvířat nepovedou.
„Proti návrhu jsme se vymezovali a pořád si myslíme, že welfare není v návrhu ukotven tak, aby mohl plnit roli, kterou plnit má,“ míní Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství.
Vadí mu například to, že dotace nebudou určeny na budování venkovních výběhů pro krávy bez tržní produkce mléka, postřiky proti mouchám však podle něj za ně farmáři nakoupit mohou. „Podle našeho názoru není opravdové welfare opatření, když podmínky splní každý, kdo s postřikem projde po kravíně,“ míní Stehlík. Že se představy některých zemědělců míjejí s tím, co za welfare považuje ministerstvo, potvrzuje také Marian Jurečka.
„S lepšími podmínkami zvířat jsou logicky spojeny nějaké náklady, které tímto zemědělcům kompenzujeme. Někteří zemědělci však měli představu, že neudělají nic, a přesto peníze dostanou,“ říká.
Dotace pro chovatele dobytka
Možnost nově nastavit podmínky chce agrární resort využít i k oživení upadající zemědělské výroby. Prasat se totiž v Česku navzdory loňskému mírnému nárůstu chová o polovinu méně než před deseti lety. Skot je na tom sice lépe, ale i jeho stavy poklesly.
Oproti ustájenému dobytku by měly mít méně prostoru krávy pasoucí se volně na lukách. Doposud bylo totiž podmínkou pro získání dotace na takzvané trvalé travní porosty, ekologické zemědělství a hospodaření v horských a podhorských oblastech, aby měl zemědělec pět hektarů na jednu krávu.
Ministerstvo prosazuje, aby stačily tři hektary na kus. Výsledkem úpravy by mělo být mimo jiné zvýšení zaměstnanosti, na kterou má živočišná výroba výrazně příznivější vliv než rostlinná. To se však mnoha sedlákům nelíbí. Prohlašují, že navýšení je příliš vysoké.
Ministr Jurečka přiznává, že úprava podmínek pro získání dotace na trvalé travní porosty vychází vstříc konvenčním zemědělcům. Ti dlouhodobě kritizují právě tyto dotace, které více než produkci mají sloužit krajinotvorbě a zachování kvality půdy.
„Několik let posloucháme, že naše zemědělství je bezprodukční, že tady platíme zemědělcům za to, že mají louku, kterou jednou za rok posečou. Nyní se ten stav snažíme napravit,“ vysvětluje Jurečka.
Nová pravidla musí ještě schválit Evropská komise. První žádosti plánuje ministerstvo přijímat od května příštího roku.
