Za největší sbírkou obuvi ve střední Evropě

  16:16aktualizováno  16:16
Přemýšlíte, kam na výlet, když venku řádí podzimní plískanice? Obdivovatelé umění starých ševcovských mistrů mohou vyrazit třeba do zlínského Obuvnického muzea, které se nedávno po půlroční pauze opět otevřelo veřejnosti. Prohlédnout si tady budete moci třeba opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů.

Obuvnické muzeum ve Zlíně

Návštěvníci muzea se seznámí s historií i současností obouvání a s dějinami ševcovského řemesla. Základy sbírky vytvořili ve 30. letech minulého století nákupčí a prodejci firmy Baťa, kteří z cest po celém světě vozili exotické ukázky obuvnické výroby. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost.

Boty z pštrosa

Nejranější období je zachyceno prostřednictvím kopií podle dobových předloh. Pokud jde o nejstarší originály, ty pocházejí z konce 16. století. Je zde i kolekce obouvání cizích národů. Zajímavý je například soubor textilních střevíčků z období čínského císařství nebo kolekce atamanských bot zakoupená v roce 1911 posledním majitelem buchlovského panství, dále soubor afrických sandálů a velká sbírka obuvi z Indie.

Součástí expozice jsou rovněž původní stroje a nástroje ševců. Sbírku doplňují například cechovní prapory, cechovní pokladna, verpánek, ale také fidlovačka, cvoky a další pomůcky starých ševců. Součástí je řada dokumentů o rozvoji obuvnického řemesla v celé zlínské oblasti včetně souboru modelů vyrobených ve firmě Baťa.


Bota závodníka formule F1

Mezi nejatraktivnější exponáty muzea, které je jedním z největších turistických taháků regionu, patří opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů, které mají stejnou patu a špičku. Zřejmě se používaly v centrální Austrálii k rituálním obřadům. Vtip spočíval nejspíš v tom, že jejich majitel se dal jen obtížně vystopovat – z otisků bot totiž nebylo zřejmé, kterým směrem vlastně šel.

Nejrozsáhlejší a patrně nejucelenější kolekcí sbírkového fondu Obuvnického muzea je soubor obuvi z produkce firmy Baťa. Sleduje vývoj výroby od vzniku továrny v roce 1894 až po rok 1945, kdy byl obuvnický komplex znárodněn.

Součástí expozice Obuvnického muzea je i stará ševcovská dílna, která přitahuje hlavně děti.

Zájemci, kteří se do muzea vydají, by měli vědět, že expozice přesídlila z přízemí zlínského Baťova mrakodrapu do vstupní budovy baťovského areálu. Nové prostory ve vstupní budově jsou majetkem kraje a jejich oprava a úprava si vyžádala asi třímilionovou investici. V továrním areálu, v budově číslo 14 nebo 15, by časem měla vzniknout replika starého baťovského provozu na výrobu obuvi.

Další tip na výlet na Valašsku: Papučářská roubenka

Před rokem otevřeli ve Valašských Kloboukách zrekonstruovanou dřevěnici, která dříve patřila rodině místních ševců – papučářů. Dřevěnice stojí na místě, kde od konce 16. století sídlil rod Pivečků. Část rodiny se v roce 1860 přestěhovala do Slavičína na Zlínsku, kde založila koželužnu a později obuvnickou továrnu.


Pan Pivečka

Obytný dům, přibližně 150 let starý, je situován ve svahu u cesty z Valašských Klobouk do Brumova a je součástí valašskokloboucké městské památkové zóny. Jeho vnitřní členění odpovídá typu karpatského domu se síní, jizbou, komorou a dřevníkem, původně chlévem. Srub, štítově orientovaný, hledí malými okny k cestě.

Myšlenka na záchranu dřevěnky, kterou hodlal tehdejší majitel zbourat, vznikla v muzeu Valašské Klobouky. O její zachování se postarala nadace, kterou založil pokračovatel zdejšího rodu a legendární postava historie zdejšího kraje Jan Pivečka. V opravené roubence je dobový nábytek, který z větší části vyrobili studenti Střední odborné školy v Luhačovicích.

Ševcovská dílna je vybavena starými ševcovskými nástroji a zařízením, které bylo ve spolupráci s Městským muzeem ve Valašských Kloboukách sbíráno a vykupováno s pomocí grantu od nadace Partnerství od lidí z širokého okolí.

Může se hodit

OBUVNICKÉ MUZEUM
Návštěvní doba
v Obuvnickém muzeu: úterý–neděle: 10–12, 13–17 h. Poslední prohlídka dopoledne je v 11 hodin a odpoledne v 16 hodin. Návštěvy větších skupin (školy, kluby apod.) je nutné předem objednat.
Vstupné: základní 30 Kč, penzisté, studenti, vojáci 20 Kč, děti (6–15) 10 Kč. Expozice se nachází ve vstupu do bývalého průmyslového areálu Svitu, budova č. 1 (u podchodu na náměstí T. G. Masaryka).
Kontakt: www.muzeum.zlin.cz, tel.: 577 004 611, e-mail: info@muzeum-zlin.cz

PAPUČÁŘSKÁ ROUBENKA
Návštěva ševcovské roubenky ve Valašských Kloboukách je možná jen po domluvě s Nadací Jana Pivečky (tel. 577 342 822) nebo s organizací Českého svazu ochránců přírody Kosenka (577 320 145). Návštěvy o víkendech je třeba domlouvat předem!

 

Pan Pivečka v Papučářské roubence ve Valašských Kloboukách

Boty napříč staletími. Návštěvníci Obuvnického muzea seznámí s historií i současností obouvání a s dějinami ševcovského řemesla.

Pan Gřešák plní repliky pravěkých bot senem. K pozoruhodným exponátům Obuvnického muzea patří replika obutí Ötziho, muže z mladší doby kamenné.

K vidění jsou v Obuvnickém muzeu ve Zlíně i unikátní exponáty, například replika boty pilota F1.

Autoři: ,

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Když si nevypnu mobil, spadne letadlo, myslí si každý pátý pasažér

Mobil v letadle

Průzkum amerického operátora AT&T ukázal, jak lidé vnímají zákaz používání telefonu v letadle. Někteří pasažéři mají o...

Památky, pivo a sex. Co láká miliony turistů do Prahy

„Vysloveně za alkoholem už k nám nejezdí tolik lidí jako dřív. Na druhou stranu...

Každou sezonu zamíří do Prahy miliony turistů. Co je v hlavním městě čeká? Kouzlo historie. Dobré pivo. Krásné ženy. A...

Stála miliardy, teď je jaderná elektrárna na Filipínách atrakcí pro turisty

Osamělý telefon na stole mě spojuje přímo s prezidentskou kanceláří. Nejsem...

Jaderná elektrárna v Bataanu měla rozsvítit filipínský ostrov Luzon. Namísto toho se z celého projektu stala miliardová...

Ruská prokuratura si posvítí na sibiřské Maledivy, k nádrži už se nesmí

Tyrkysový rybník přezdívaný sibiřské Maledivy se stal oblíbenou atrakcí...

Jezírkem s tyrkysově zbarvenou vodou na okraji ruského Novosibirsku, kterému se přezdívá „sibiřské Maledivy“, se začala...

Nejstrmější ulice na světě je ve Walesu, má sklon přes 37 procent

Ulice Ffordd Pen Llech v severním Walesu je se sklonem 37,45 % nejstrmější...

Nejstrmější ulice na světě je v severním Walesu, ve městě Harlech. Potvrdili to zástupci Guinessovy knihy rekordů s...

Další z rubriky

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z...

Najdete na iDNES.cz