Zámek v Nových Hradech: znovuzrozené české Versailles
Auto necháváme na malém parkovišti u rybníka a autobusové zastávky v centru Nových Hradů. Vzhledem k tomu, že poblíž se rozprostírají hned dvě unikátní, chráněné přírodní lokality – Přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a Přírodní rezervace Maštale, je obec ideálním výchozím bodem pro výlety okolní malebnou krajinou.
Přímo v Nových Hradech, o nichž jsou v kronikách první zmínky z konce 13. století, přitom můžete vidět hned několik zajímavostí. Pozornost upoutá monumentální rokokový zámek z roku 1777, který nechal postavit J. A. H. de Chamaré. Stavbu, která v 50. letech za totality sloužila jako vepřín, zachránil koncem 90. let soukromý majitel a otevřel ji i s přilehlými zahradami pro veřejnost. V interiérech je v provozu muzeum barokního a rokokového nábytku.
Za prohlídku stojí i barokní kostel sv. Jakuba z 18. století, křížová cesta ke zřícenině hradu Boží dům nebo památná lípa s úctyhodným obvodem kmene 410 cm.
Vzhůru do Maštalí, kde Toulovec ukrýval lup a koně
Žlutá turistická značka stoupá zprvu příkře nad obec Nové Hrady a pokračuje směrem na Vranice. Přímo pod námi se vine údolí říčky Novohradky. Cesta vede po severovýchodní hranici Přírodní rezervace Maštale, která byla vyhlášena začátkem prosince roku 1993 na celkové ploše 1083,6 hektarů.
Cesta prudce schází ke koupališti v osadě Roudná. Na chvíli opouštíme pohodlnou lesní cestu a po asfaltce pokračujeme ke zdejšímu kamennému mostu přímo na soutoku Novohradky a Jarošovského potoka. Většina pozemků zde patří chatařům a chalupářům a oblast tak slouží hlavně k rekreaci. V minulosti zde byly také v provozu porfyrový a pískovcový lom.
Většina pozemků v katastru osady Roudná patří chatařům a chalupářům a oblast slouží hlavně k rekreačním účelům.
Zámek Nové hrady je díky novým majitelům zrekonstruovaný a areál zámku, přilehlý park s bludištěm je volně přístupný.
Za Vranicemi se v údolí Voletínského potoka konečně dostáváme do malebné krajiny skalních měst Městských a Toulovcových maštalí. Na rozcestí Pod Kostelíčkem opouštíme žlutou turistickou značku a po červené míjíme nejprve Oslí chodbu a pak i Budislavské skály.
Historickou osobností, která proslavila zdejší skalní města, byl kontroverzní rytíř Vavřinec Toulovec obývající nedalekou jarošovskou tvrz. Na jeho rozporuplné osobnosti by se dnes jistě vyřádil celý tým psychiatrů, kteří by jen těžko stanovovali diagnózu. V okolí byl pan Vavřinec znám jako ctihodný muž a šlechtic, který neváhal štědře obdarovat chudé, nemocné a potřebné, často nemalými dary. Druhá tvář tohoto muže však byla úplně jiná. Přepadal vozy bohatých kupců a své zločinecké nájezdy podnikal dokonce i na daleké Moravě. Svůj lup, koně a dobytek ukrýval právě v nepřehledném labyrintu pískovcových skal, které dnes nesou jeho jméno. Zajímavé je, že zdejší lidé znali většinou jen onu přívětivou a dobráckou tvář svého pána.
Nepřehlednými stezkami bludiště vede turistická značka a celková délka této trasy se blíží dvěma stům metrů. Postupně se protáhneme Kuchyní, Sklepem i Ložnicí.
Pískovcové skály vytvářejí nepřehledný labyrint chodeb a stezek, ve kterém schovával loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec svůj lup.
K reliéfu zdejší krajiny významně přispěla řeka Novohradka, která v průběhu svého toku vyhloubila čtyři hluboké kaňony o hloubce až 60 m. V podloží jsou vidět krystalické horniny, které ostře kontrastují s pískovcovými skalami lemujícími okolní svahy.
Přes dvě údolí ke Kolumbovu vejci
Od Toulovcových maštalí klesáme po zelené značce zpět do údolí Novohradky a pokračujeme přes nízký hřeben lemovaný skalami do údolí Voletínského potoka, který vytváří nádherné přirozené meandry. Stoupáme sice krátce, ale o to strměji směrem na Bor u Skutče. Nedaleko Boru se nachází Petrovna, nejvyšší skalní útvar oblasti. Petrovna se vypíná do výše 12 – 15 m nad více než 60 m hluboké údolí. Výhled z této skály omezují jen vzrostlé borovice. Přesto můžeme vidět jak Městské, tak i Toulovcovy maštale a skalní města, která jsme prošli.
Západ slunce v pískovcových skalách
Petrovna – nejvyšší skála oblasti
Procházíme Borem u Skutče, který je v kronikách připomínán jako samostatná obec od poloviny 16. století, a červená turistická značka nás vede k zajímavému skalnímu útvaru zvanému Kolumbovo vejce. Skála se nachází asi 200 m od hlavní značené cesty v borovicových lesích. Skála ve tvaru vejce balancuje na malé "stopce" a budí dojem, že se musí každým okamžikem zřítit do údolí.
Kupadla, Polanka a závěr cesty
Poslední velkou přírodní atrakcí na cestě do Nových hradů jsou tři malá jezírka, která vznikla v hluboce zaříznutém údolí Prosečského potoka. Prosečský potok protéká a přirozeně meandruje na pískovcovém podloží, aby necelý kilometr před turistickou chatou Polanka vytvořil v divokém balvanitém korytě tři malá malebná jezírka s příznačným názvem Kupadla.
Turistická chata Polanka, kam přicházíme téměř za tmy, nabízí možnost občerstvení a odpočinku. Necelých 400 metrů od chaty se nachází zajímavá studánka a pramen Kapalice. U vydatného pramene stojí Mariánský sloup z roku 1879.
Novohradka během svého toku přirozeně meandruje a dotváří ráz zdejší malebné krajiny.
Závěr cesty do Nových Hradů vede poslední kilometr a půl po silnici. Celá trasa příjemného výletu pak měří necelých 15 km a dá se pohodlně zvládnout za odpoledne. Jen je potřeba během zimních měsíců počítat s dřívějším smrákáním a mít v batohu připravenou čelovku. Cesty jsou většinou dobře značené a pohodlné, jen pozor, když prší nebo sněží. Hůře patrné značky jsou jen mezi Kolumbovým vejcem a Kupadly.
Pokud si ale chce užít klidu a pohody v nádherné a malebné přírodě a nechcete nikam spěchat, je vhodné si na oblast vyčlenit celý den a túru prodloužit o krátkou zacházku do Městských maštalí. Výlet je pak vhodný i pro malé děti.
