Název zámku přitom nemá nic společného s českým králem ani jeho slavným hradem u Berouna. Skalisko, na kterém dnes zámeček stojí, totiž kdysi německy mluvící správci lesů nazývali Kahlstein, neboli Holý kámen. Do roku 1925 totiž obklopovala zámeček jelení obora. Až zdejší obyvatelé postupně německé slovo přeměnili na název, který dokáže zamotat hlavy neznalým turistům.
To ovšem neznamená, že kdo sem přijede, bude návštěvou jmenovce slavného hradu zklamán. Zámeček sice nenabízí expozice, ani prohlídky a turisté si ho mohou prohlédnout jen zvenku, ale je posazen v nádherné krajině a dá se odsud jet hned na několik turisticky zajímavých míst.
Rezervace plná skal
Nedaleko je například přírodní rezervace Čtyři palice. Jméno ji dala čtyři skaliska, ze kterých tisíciletá eroze vytvořila zajímavý přírodní úkaz.
Těch je však po okolí mnohem více a z jejich obhlídky se dá sestavit slušná turistická trasa.
"Návštěvníkům bych doporučil třeba Zkamenělý zámek, je to zajímavý přírodní útvar, navíc odtud vedou turistické trasy k dalším zajímavým skalám,"řekl starosta Svratouchu Jiří Socha.
Za zmínku stojí třeba skalní útvary Perníčky, Drátník, Devět skal nebo Žákova hora. Jméno tohoto vrchu je odvozeno od pověstí o žácích, chovancích žďárského kláštera, kteří v hvozdnaté samotě hory zabloudili a už se nevrátili. Název je starobylý a je uváděn ve zprávách z roku 1366 a 1368.
V blízkosti je také golfové hřiště, v zimě se celá oblast mění v ráj běžkařů. Zámeček Karlštejn byl podle historických pramenů vybudován v době kolem roku 1770, dostavěn byl o šest let později. Původně lovecký zámeček byl postaven v pozdně barokním slohu, původní stavba na tomto místě údajně stála už v roce 1708. Byla to kaple svatého Jiljí, která pak byla zastavěna do zámečku.
Zámeček Karlštejn nedaleko Svratouchu leží přesně na evropském rozvodí.
Klenot, který nemá kupce
Karlštejn nejprve sloužil knížecímu dvoru rodu Kinských z Vychnic a Tetova, jehož vlastnictvím rychmburské panství bylo. Lovci sem jezdívali do přilehlé karlštejnskočachnovské a blízké krounské obory, kde šlechtici chovali jelení a černou zvěř. Krounská obora byla zrušena v roce 1805, Čachnovská později v roce 1825, ale to už pod novým majitelem panství Thurn Taxisem, který je koupil od Filipa Josefa Kinského v roce 1823 za jeden milion zlatých. Když byl zámeček před časem na prodej, byla už nabízecí cena 37 milionů korun, zájem o něj však nebyl.
V roce 1784 byl v zámku zřízen úřad pro řízení železných hutí na majetcích panství Rychmburk, jehož součástí byla zdejší území.
Lesy tu sloužily jako zdroj dříví pro vypálení v milířích stojících v okolních lesích. Začátkem 19. století ale bylo dřevěné uhlí v hutích zakázáno a ty byly potom nahrazeny hutěmi na výrobu dutého nebo tabulového skla. Ale i ty později postupně vymizely.
Výbornou pověst měli i hrnčířské výrobky, které rovněž potřebovaly k výrobě žár pecí. Zámeček také posloužil jako dobová kulisa filmařům, natáčel se tady například film podle předlohy Aloise Jiráska Temno.
