Na Rytířské sedlo se dostanete, když pojedete po silnici od Sušice do Albrechtic. Odtud už musíte na Sedlo pěšky. Proti úrovni okolní krajiny je to masiv, který monumentálně vystupuje zhruba 250 metrů nad krajinu. Vrch ostrohu leží ve výšce 902 m n. m.
Tohoto masivu využili keltští předkové k ochraně zdejší krajiny, která je nejenom krásná, ale bývala i bohatá na zlato. Pro opevnění využili prudké srázy a skály jihozápadní fronty vrchu a navíc vytvořili kamenné valy po obou bocích kopce v délce 400 metrů (široké jsou v nejširší části přes 100 metrů a v nejužší přes 30 metrů).
Na severní straně (do české země) jsou už valy nízké a je z toho zřejmé, že obrana byla orientována proti příchozím od jihu. Valy opevnění celkem měří 920 metrů a místy jsou i sedm metrů vysoké.
Na Sedle byla objeveny keramické střepy z doby halštatské, laténské i slovanské. Pozůstatky objevených chat jsou slovanské, což dokládá, že Slované doby hradištní využívali dílo svých předchůdců zhruba v 9. a 10. století. Svým významem tak jde o památku první kategorie.
Na jižní straně Sedla je navíc hezký výhled nejen na blízká místa Ostružno, Pohorsko, Chlum, Kašperk a Kašperské Hory, Srní, Dobrou Vodu, Hartmanice, Mouřenec, Krušec, Dlouhou Ves, Nuzerov, ale také na vzdálenější a vzdálené vrchy Javorník, Ždánov, Popelní Horu, Zhůří, Roklan, Poledník, Křemelnou, Ždánidla, Javor, Jezerní Stěnu, Pancíř, Můstek a Svatobor. Každý, kdo někdy byl na Šumavě, několik těchto míst zná.
