Letní pohoda v Bílých Karpatech

Rájem pro turisty i cyklisty, kteří dávají při svých toulkách přednost samotě, je severní část chráněné oblasti Bílé Karpaty. Třeba v okolí městečka Valašské Klobouky. Tento kraj na rozhraní zlínského a vsetínského okresu, který zatím není přeplněn rekreačními chatami, nabízí kouzelnou přírodu a hlavně - úžasný klid.

Ze Študlova nebo ze Střelné

Pokud se do tohoto kraje vypravíte autem, doporučujeme zaparkovat někde poblíž valašskoklobouckého vlakového nádraží. Je zde i rozcestník značených turistických cest, ke kterému se nakonec vrátíte.

Je dobré zjistit si předem odjezdy vlaků ve směru na Horní Lideč. Podle současného jízdního řádu můžete využít spojů například v 7.58, 9.29, 11.03 nebo ve 12.14 hodin. Stejně jezdí v pracovních dnech i o víkendech.

Vystoupíte hned na druhé zastávce Valašské Příkazy. A odtud už vede zelená turistická značka. Nejdříve půjdete půldruhého kilometru po silnici do Študlova.

Zde stojí za zhlédnutí nový kostelík sv. Matouše, nebo u hlavní cesty stará rozložitá lípa velkolistá (chráněná přírodní památka). Život v polovině 19. století připomíná valašská roubená chalupa číslo 82.

Památná lípa ve Študlově

V obci je obchod se smíšeným zbožím, kde může turista v pracovních dnech doplnit své zásoby. Na horním konci obce u potoka lze nalézt kousky jantaru. Na vršních loukách roste například lilie zlatohlavá, mečík střechovitý, pavinec horský či vemeník dvoulistý. 

Na konci Študlova už značená trasa směřuje do lesa. Poměrně strmě stoupá asi dva kilometry až na horský hřeben ke směrovkám Požár - rozcestí. Zejména tento úsek cesty není vhodný pro cykloturisty.

Od Požáru vede trasa mírně zvlněným terénem, částečně zalesněným, na pasekách nebo horských loukách s půvabnými výhledy. Za pěkného počasí je odtud vidět Hornolidečsko, Valašskokloboucko a Vizovické vrchy, na opačné straně se rozkládá Nedašovsko a pásmo slovenských Bielych Karpat až po panorama vápencových bradel Vršatce.

Můžete si tady nasbírat lesní plody nebo se občerstvit v malé studánce. Z louky poblíž horské samoty lze odbočit asi 300 metrů doprava do lesa k nedávno dokončené mariánské kapli s vodním zdrojem. Říká se zde Dělanovec nebo Na Dělanovci, ale ani na novějších mapách toto lokální poutní místo není zakresleno. Raději se na cestu zeptejte.

Minete kótu Ploštiny (739 m n.m.). V blízkosti je přírodní rezervace Ploščiny a také starý jedlobukový les, který chtějí místní ochránci přírody vykoupit od soukromého vlastníka a ponechat přirozenému vývoji. Vyhlásili pro tento účel sbírku - více ZDE.

Vlakové nádraží Valašské Klobouky

Projdete krásným březovým hájem a dostanete se ke stožáru televizního vysílače. Potom se lesní cesta změní v úzkou asfaltku. Po ní dojdete pohodlně až k rekreačnímu středisku Královec. Zde se mohou turisté občerstvit nebo i ubytovat.

Dolů k nádraží ve Valašských Kloboukách je to z Královce opět po lesních stezkách dva a půl (po červené značce) nebo tři kilometry (po zelené). Celá pěší trasa je dlouhá asi deset kilometrů a lze ji absolvovat i za půl dne.

Máte-li víc času a chcete-li z hor na jihu Valašska vidět ještě víc, můžete si stejnou trasu zhruba o čtyři kilometry prodloužit, když vaším nástupním bodem nebudou Valašské Příkazy, ale až Střelná. Do ní se dostanete stejnými vlaky s přestupem v Horní Lidči. Z Valašských Klobouk je to vlakem do Střelné 11 kilometrů.

Jak se kosí bělokarpatské louky?
Kdo má dost času a chce poznat život v Bílých Karpatech opravdu zblízka, může se od 5. do 19. července přihlásit na akci kosení chráněných bělokarpatských luk, kterou v tomto období každoročně pořádá místní skupina Českého svazu ochránců přírody Kosenka. Nocuje se ve vlastním stanu přímo na loukách nebo lze využít i větší společný stan či dřevěnici Kosenky ve městě.
Celodenní stravu, stejně jako kosy a další nářadí zajišťují pro brigádníky pořadatelé. Tomu, kdo zde odpracuje alespoň tři dny, uhradí pořadatelé i jízdné hromadnými dopravními prostředky. Je zajištěn také kulturní a společenský program. Zájemci se mohou přihlásit na tel. [phone]. Podrobnosti najdete ZDE.

Dominantou obce je nový římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho základní kámen byl položen v roce 1968 a když byla v období normalizace počátkem 70. let stavba dokončena, nesměl být nový kostel vysvěcen a sloužil jen jako obřadní síň; vysvěcen pak byl až v roce 1992.

Mezi zajímavosti patří také stará lípa ze 17. století, roubená patrová valašská zvonice z roku 1727 a původní usedlost číslo 18 z první poloviny 19. století.

Ze Střelné se na horský hřeben dostanete po červené značce. Vystoupíte až na kótu Končitá (817 metrů), která tvoří hranici se Slovenskem. Z Končité se pak po dvou kilometrech dostanete hřebenovkou na již zmíněnou kótu Požár. Zbytek cesty je stejný jako u kratší varianty ze Študlova.

Výlet pro cykloturisty

První dvě trasy jsou vhodnější spíše pro pěší. Do stejných míst se však mohou dostat i cykloturisté.

Pro ně bude nejlepší, když se vydají z Valašských Klobouk vláčkem na opačnou stranu. Mohou jet například v 8.24, 9.54, 11.25 nebo ve 12.57 hodin. Vystoupí po šesti kilometrech jízdy a po projetí jednoho tunelu hned na následující zastávce Návojná. Odtud už budou šlapat do pedálů po málo frekventované silnici mírným stoupáním přes Návojnou, Nedašov a Nedašovu Lhotu až téměř ke hraničnímu přechodu se Slovenskem.

Na konci Nedašovy Lhoty je strmější stoupání, potom k hranici se opět kousek cesty klesá. Ale ještě před celnicí odbočíte na lesní asfaltku se zákazem vjezdu motorových vozidel. To je cyklotrasa s číslem 5059, která vás dovede vytrvalým stoupáním až na hřeben, o němž byla řeč u pěších tras. Tam je zastřešené odpočivadlo. Nedaleko je i studánka. Je to přibližně uprostřed úseku mezi Končitou a Požárem.

Nejhorší máte za sebou. Záleží jen na vás, jestli se rozhodnete následovat pěší turisty nerovným terénem po turistické značce, nebo jestli budete pokračovat lesní silničkou na opačnou stranu hřebene. V prvním případě se vrátíte na asfalt až u televizního vysílače. Z Královce se dá dojet do Valašských Klobouk už souvisle po silnici. Je to o něco dál než po turistické značce.

Mapku Valašských Klobouk a okolí najdete ZDE 

Ve druhém případě vás čeká převážně mírně klesající a klikatící se silnička proměnlivé kvality. Asi po šesti kilometrech ústí na silnici I. třídy mezi Potečí a Valašskými Klobouky. Odtamtud už to k valašskoklobouckému nádraží není dál než dva kilometry.

Doporučená mapa: Vizovické vrchy, měřítko 1:50 000, edice Klubu českých turistů č. 93.

Zajímavosti z Valašských Klobouk:

Stará radnice

Stará radnice na náměstí má renesanční jádro, už v 16. století zdobily radniční věž  bicí hodiny. Dnešní podobu dostala budova jednak pozdněbarokní přestavbou 1797-1798), jednak rekonstrukcí v roce 1943. Je sídlem městského muzea, ve kterém si mohou návštěvníci prohlédnout expozici Pravěk jižního Valašska. Za pozornost také stojí renesanční pranýř v parku před muzeem; je to jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku.

Barokní mariánský sloup z roku 1761 - stojí na náměstí před městským úřadem.

Červený dům

Červený dům - nachází se nedaleko od městského úřadu. V jeho interiérech z 19. století jsou představena nejslavnější klobucká řemesla - soukenictví, plátenictví a barvířství. Návštěvník může sledovat nejen dobové zařízení světnice či černé kuchyně, ale pozná i výrobní postupy zmíněných řemesel – a třeba uvidí i tkaní na soukenickém stavu.

Kostel Povýšení sv. Kříže

Farní kostel Povýšení svatého Kříže má gotické jádro, o renesančních stavebních úpravách svědčí především mohutný korpus věže ze druhé poloviny 16. století, dnešní podoba je dána barokní přestavbou.

JAK SE MLUVÍ NA VALAŠSKU:
"Kolej řečí znáš, tolikrát si člověkem, pravil gdosi a mně sa to lúbí. Su z tadyma, z Valašska, tož chcu znat řeč tejto krajiny a jejích ludí. Samozřejmě chcu ale znat aj řeč spisovnú a budu tom učit aj svoje děcka. Nejde řéct: toto je valašské a toď to už né. Když dojde Karlovjanka lebo chlap z Frenštáta, tož každý má pro ledaco iné slovo, šak ani město lebo dědina nemajú svoju řeč, nakonec - každý z nás mluví ináč! Ale neměli bysme zapomínat, co které slovo znamenalo či jak sa čem pravilo, šak dědáčci kolikrát aj zajímavě skládali věty! Tú našu valaštinu pořádně nikdo nepopsál - jak sa jú mluvilo před čtyřma stovkama roků či třeba před sto rokama. Valašská řeč je skutečnú rečú našeho domova a má hrdú minulost, přítomnost a věříme, že aj budúcnost."

KOUPÁNÍ:
Oblast jižního Valašska neoplývá žádnými atraktivními možnostmi koupání. Koupaliště je ve Valašských Kloboukách, v okolí také ve Francově Lhotě. Ještě není jisto, jestli bude letos v provozu koupaliště v Návojné. Součástí areálu základní školy v nedalekém městečku Brumov-Bylnice je menší veřejně přístupný a celoročně otevřený krytý bazén a sauna.

UBYTOVÁNÍ:
Hotel Alfacentrum Valašské Klobouky
Horský hotel Jelenovská
Horské rekreační a rehabilitační středisko Královec

RESTAURACE:
Ve Valašských Kloboukách lze dobře poobědvat například v příjemném prostředí restaurace hotelu Alfacentrum ve středu města. Stálý jídelní lístek najdete ZDE.

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Valašských Kloboukách

Stará radnice ve Valašských Kloboukách

Mariánský sloup na Masarykově nám. ve Valašských Kloboukách, v pozadí hotel a restaurace Alfacentrum

Červený dům ve Valašských Kloboukách

Valašská dřevěnice, která slouží jako základna Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Kloboukách

Vlakové nádraží Valašské Klobouky - východisko našich tras

Vlaková zastávka Valašské Příkazy - odtud už je nutno jít po zelené značce do hor pěšky

Kostel sv. Matouše ve Študlově

Pohled do koruny památné lípy ve Študlově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Střelné

Sklizeň sena na bělokarpatských loukách