Zkoumáním a popisováním takzvaných tajemných míst naší vlasti se již mnoho let zabývá ing.Pavel Kozák. Právě on se mě po výstupu na Plešivec zeptal: "Cítil jste se při výstupu dobře? Nepozoroval jste na sobě nějaké známky úzkosti nebo strachu?"
Jeho otázka mě dost zaskočila, protože ke skalní plošině na vrcholu vede poměrně nenáročné stoupání a je to velmi příjemná procházka, téměř bez námahy. Ale hlavně - proč bych měl mít strach ve světlém lese za jasného slunečného dne?
Asi můj údiv byl víc čitelný, než jsem chtěl, ale ing. Kozák mi vysvětlil, že zejména na okrajovém zlomu, kterému se říká Čertova kazatelna a je z ní nádherný výhled a na vedlejší Hadí skálu, není zrovna nejlepší se déle zdržovat. Kdysi se zde musela nějakým vlivem přeměnit vnitřní energie z kladné na zápornou. Dál se již odmítl bavit, protože temné síly není prý radno probouzet a pro nezasvěcence si už vůbec s nimi zahrávat.
Místní pokusy s měřením vnitřní energie ale údajně prokázaly velmi silné energetické toky.
|
|
Obětní místo bájných Keltů
V dávných dobách stálo na vrcholu 654 metrů vysoké hory, která střeží i vesnici Lochovice a údolí říčky Litavky, latenské hradiště. Mezi zasvěcenci je uváděno jako jedno z důležitých kultovních míst starých Keltů. Nebylo pouhým sídlištěm, ale také důležitým obětištěm.
Proto také ing. Kozák tvrdí, že to byl důležitý předpoklad pro něčí experiment, při kterém došlo k přeměně sil dobra v síly zla. Kdy k tomu ale mělo dojít, je záhadou, zrovna jako všechno, co se hory týká. Zřejmě za keltských druidů, to by časově odpovídalo.
Plešivec má dva vrcholy – Malý Plešivec a hlavní vrchol. Mezi nimi se táhne vnější val, který je přes metr vysoký a 3 metry široký, samozřejmě zarostlý vegetací. Hradiště zde bylo již na přelomu dob bronzové a železné. Je uváděno jako kultura knovízská s datováním asi 9. až 7. století před naším letopočtem.
Jedno z největších hradišť v Česku
V Čechách se jedná o jedno z největších hradišť, rozloha je kolem 56 hektarů. Objeveno bylo v 80. letech 19. století. Většinu plochy tvoří vnější hradiště a vnitřní hradiště s kamennou akropolí situovanou na severozápad, zajištěných od jihu bránami.
Z této lokality pocházejí četné archeologické nálezy, bronzové hroty šípů, oštěpů, sekyrky, bronzové ozdoby, jako například spony a náramky, a četná keramika. To vše svědčí o tom, že hradiště bylo ve své době velmi významným společenským centrem.
|
MŮŽE SE HODIT Jak se tam dostat * Plešivec leží nedaleko Hořovic, kde je hezký zámek, který stojí za návštěvu. Ve městě je několik stravovacích zařízení na dobré úrovni. Příjezd k Plešivci je možný od Prahy na Hořovice nebo od Dobříše. Na trase Praha – Plzeň odbočte za Zdicemi v Bavoryni na Lochovice. Odtud je několik možností, nejkratší z Lochovic do Rejkovic Výlety po okolí * Další turistickou zajímavostí je návštěva Koněpruských jeskyní nad Berounem, u Hořovic královských hradů Žebrák a Točník, popřípadě trochu opomíjené zříceniny hradu Valdek, která leží v lesích západně asi deset kilometrů od Hořovic. * Zámek Hořovice * Hrad Točník |
Kopec je také občas rejdištěm hledačů pokladů. S citlivými minohledačkami propátrávají terén ve snaze objevit zlato. To není žádný výmysl, zlaté keltské mince jsou velmi vyhledávaným artiklem zejména na zahraničních burzách a archeologové z toho šílí, neboť při jejich hledání dochází k devastaci kulturních vrstev.
Létal tudy drak?
V místních legendách je dokonce Plešivec nazýván Olympem podbrdského kraje. Podle dávných pověstí létal z vrcholu Plešivce ohnivý drak na nedaleký vrch Ostrý. Jako vzletovou plošinu to měl na skalní římse docela vhodné místo.
Kozák tvrdí, že právě přímka mezi dvěma vrcholy je jakýsi most zla. V těchto místech na kraji skály je temná síla podle virgule, která byla několikrát vyzkoušena při výzkumu, absolutně nejmohutnější.
Možná je to ale dáno tím, že mezi dvě břidlicová pásma vnikají diabasy, které obsahují železnou rudu a jsou překryty křemencem. Ale tím by zanikla veškerá poezie tajemna.
Romantici se na Plešivec vydávají koňmo
Je zajímavé, že i místní obyvatelé okolních obcí spíše v Plešivci vidí místo, kde přebývaly temné síly než výskyt dobra. I když přece, duch Fabian, patron brdských lesů, tady prý má zahradu kouzelných bylin.
Plešivec byl pro Podbrdí to samé, co pro Jeseníky Čertovy kameny. Čarodějnice ze širokého okolí zde měly dost často svá výjezdní zasedání, rozhodně se neradily o vzájemné hospodářské pomoci, ale o tom, jak nejvíce škodit lidem.
Skalní mužíci a čerpací stanice
Na jihozápadním úpatí kopce, v místě zvaném pod Krkavčími skalami, se nachází plešivecký viklan. Ten se ale už dávno neviklá, protože se před více než sto lety ulomil jeden z kamenných čepů, na kterých spočíval. Místo kolem velkého kamene je ale jakoby obklopeno opravdovým kouzlem.
V okolním lese, ve svahu i na rovině, jsou stovky malých mohylek, zvaných mužíci, podobné jsou k vidění například v Tibetu nebo v Himálaji. Zatímco tam ale slouží k náboženským účelům, zde si kolemjdoucí staví svou kamennou hromádku více méně pro potěchu a aby rozmnožila počet. Od jednoduchých naskládaných kamenů na sebe přes hrady a brány.
Jejich přítomnost podle ing. Kozáka odebírá vnitřní energii viklanu, rozhodně tam prý nepatří. Není to žádný výmysl, obří kámen má v sobě krystalickou mřížku, která se právě přítomností dalších staveb narušuje. Dá se dokonce měřit její elektrický náboj.
Čerpání energie z kamenů zrovna jako ze stromů je prastará věc a řada odborníků se domnívá, že stavba menhirů nebylo nic jiného než jakési propichování zemského povrchu, jimi proudila síla ze země ven. Takže možná žádné kalendářní kamenné řady jako například v bretaňském Jarmaku, ale čerpací stanice zemské síly. Viklan mohl být jednou z nich.
|
Více článků naleznete v aktuálním čísle SKY - časopisu o cestování a aktivní dovolené - na adrese www.skymagazin.cz |
 Někteří romantici se vydávají na Plešivec třeba koňmo |
 Plešivecké sedlo, odtud je to na vrchol už jen jeden kilometr |
 Výhled z Čertovy kazatelny na Plešivci |
 Malebné zákoutí u Plešiveckého jezírka |
 Pokud chcete na Plešivci rozjímat, nebo třeba posvačit na lavičce, máte šanci pod touhle hezkou stříškou |
