Některé z kamenů vytvarovala příroda do fantaskních forem připomínajících třeba různá zvířata nebo démony. Jiné jsou tak blízko sebe, že poslouží dětem při hře na schovávanou a působí dojmem jakýchsi kamenných stád.
Zatímco laičtí výletníci popouštějí uzdu své fantazii, odborníci mají pro obrovskou koncentraci kamenů v sedlčanské krajině faktické vysvětlení. Četné skalky v okolí Sedlčan jsou následkem eroze středočeského plutonu. Často se přitom nejedná o žuly (granity), jak se traduje, ale tzv. granodiority. Obě horniny jsou sice vyvřeliny, ale s odlišným chemickým složením.
Naučná stezka z Petrovic
Dobrým výchozím bodem pro zkoumání kamenných stád jsou Petrovice, obec ležící mezi Sedlčany a Milevskem. Právě na zdejším vzorně upraveném a poměrně rozlehlém náměstí začíná zhruba 27 km dlouhá naučná stezka, která vás zavede na nejzajímavější místa oblasti.
Ještě než vyrazíte za záhadou kamenů, můžete si prohlédnout malebný barokní kostel sv. Petra a Pavla i nedaleké budovy dvou bývalých jezuitských rezidencí. Ostatně právě za správy jezuitů v letech 1650–1773 dosáhly Petrovice největšího rozkvětu.
Kostel sv. Petra a Pavla na náměstí v Petrovicích
Kousek za Petrovicemi narazíte na první ze zdejších proslulých balvanů zvaný Vrškámen (zastavení č. 2). Výrazným krajinným bodem je pak charakteristická štíhlá kostelní věž v Obděnicích.
Za Žemličkovou Lhotou vás čeká hlavní skvost trasy – viklan Husova kazatelna (6).
A pak už se přiblížíte k Divišově jeskyni (8), která byla vytvořena v malé kapse devonských vápenců, vklíněné mezi místní žuly. Tady máte možnost si trasu zhruba o třetinu zkrátit, stačí se od jeskyně držet modré turistické značky, jež vás na naučnou stezku znovu napojí asi po kilometru před Radášovým mlýnem (zastavení 15). Zkratkou však vynecháte výstup na vrch Křemenice (578 m) a budete ochuzeni o krásný výhled na hrad Vysoký Chlumec z rozcestí nad Vitínem.
Od Radášova mlýna dojdete kolem dvou dalších mlýnů do osady Kuní, nad níž se vypíná vrch Hodětín (572 m) s rozhlednou Kuníček. A odtud už snadno sejdete zpět do Petrovic.
Skupina balvanů nedaleko Husovy kazatelny, Mají příznačné názvy - jako Zkamenělá žába, Pecen chleba...
Rozhledna Kuníček byla otevřena v roce 2003
Největší z viklanů u nás
Na pohled byste řekli, že s ním musíte snadno pohnout, ale chyba lávky. Husova kazatelna (zastavení naučné stezky č. 6) je podle řady pramenů největším viklanem v Česku a ač spočívá na podloží poměrně malou plochou, je zatraceně stabilní.
Husova kazatelna je přes dva metry vysoký, tři metry dlouhý a 1,8 metru široký monolit a jako k většině neobvyklých přírodních úkazů se i k tomuto viklanu váže řada pověstí. Například výrazná prohlubeň na vrcholu balvanu prý sloužila pohanům jako obětní mísa, ve skutečnosti je to zřejmě jen vhloubenina vzniklá mrazovým zvětráváním.
Hodnověrně není nikde doloženo ani to, že z balvanu kázal Jan Hus, odkud pramení i současný název.
Zato se zdá být pravděpodobné, že dříve užívané jméno, totiž Čertova kazatelna, dali útvaru petrovičtí jezuité. To proto, aby upozadili Jana Husa.
Podle některých teorií je to energeticky významná lokalita, která může vyvolávat intenzivní záporné pocity. Tento názor vyslovil například psychotronický badatel Pavel Kozák, podle něhož na sobě balvan nese zbytky negativní energie pravěkých rituálních obětí. Proti němu však stojí Český klub skeptiků Sisyfos, který ho za jeho tvrzení počastoval cenou Bludného balvanu.
Zda viklan vyzařuje zápornou energii, můžete prozkoumat sami. Faktem je, že Husova kazatelna stojí v řídkém lese a obklopuje ji spousta dalších obřích balvanů, což místu propůjčuje, zvláště za nízkého slunce, nezaměnitelnou atmosféru. Zkuste sem přijít brzy po ránu nebo naopak navečer, v této době budou dojmy nejsilnější.
Viklan Husova kazatelna. Zdroj: Wikimedia Commons
Za Jakubem Krčínem do Obděnic
Z Petrovic je to sice do rybničnatých oblastí jižních Čech řádný kus cesty, přesto je "Kraj kamenů" s rybníkářskou tradicí úzce spojen. A to prostřednictvím nejznámějšího stavitele jihočeských rybníků Jakuba Krčína (1535–1604), který v roce 1580 získal za věrné služby Rožmberkům rozsáhlé sedlčanské panství.
V Sedlčanech Krčín vybudoval pivovar, panský mlýn a sádky, v nedalekých Křepenicích renesanční tvrz. V roce 1593 koupil také Obděnice včetně starobylého románského kostela. V něm si také Krčín nechal ještě za svého života zhotovit mramorový náhrobek s vlastním epitafem. Po otevření hrobky při opravě kostela v roce 1890 se ale žádné ostatky nenašly, místo, kde byl velký rybníkář pohřben, tak zůstává záhadou.
Kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích (zastávka naučné stezky č. 3) dominuje zdaleka viditelná románská věž a přesto, že loď kostela pochází až z období pozdní gotiky, celek tvoří harmonickou jednotu. V době svého vzniku byla stavba opevněna a stopy po ohrazení jsou dodnes znatelné. Dovnitř chrámu se dostanete během nedělní mše, jinak musíte ve vesnici shánět klíč.
Původně románský kostel v Obděnicích skrývá mj. Krčínův epitaf
Krčínovy stopy nese i sousední osada Žemličkova Lhota a okolí (zastávky naučné stezky č. 4 a 5). Obyvatelé vsi, dříve zvané Horní Lhota, se totiž na Krčínův příkaz věnovali stavbě četných rybníků. Nakonec proto téměř každá chalupa ve Lhotě měla vlastní vodní nádrž. Řada menších rybníčků v následujících staletích zanikla, ale poměrně velký Obděnický rybník se zachoval dodnes.
Po křížových cestách
Zvláštní malebnost "Kraje kamenů" dotváří i několik křížových cest, charakteristicky vytvořených ze zdejší žuly.
Historická křížová cesta z let 1861 až 1888 vede z Počepic, asi 8 kilometrů severně od Petrovic, vzhůru na vrch Radešín (546 m). Poničená zastavení se obnovovala v roce 2001, na kříže tehdy přibyly naivní malby malované na sklo od žáků jedné sedlčanské školy.
Najít začátek počepické křížové cesty není snadné, musíte se od zdejšího kostela sv. Jana vydat po polní cestě k severozápadu. Cestou kolem jednotlivých zastavení se otevírají krásné výhledy na zvlněnou krajinu Sedlčanska a nakonec i na hrad Vysoký Chlumec, po půl hodině se dostanete až k závěrečné Kalvárii. Zpět do Počepic se vraťte stejnou cestou.
Zastavení křížové cesty nad Počepicemi
Pohled na hrad Vysoký Chlumec od počepické křížové cesty
Nejstarší křížovou cestu jižní části Sedlčanska, z období po roce 1836, najdete u obce Jesenice, asi 15 km severovýchodně od Petrovic. Podobně jako počepická křížová cesta byla i tato nedávno rekonstruována a také zde dnes zdobí kamenné kříže dětské kresby.
Nejblíže Petrovicím vede moderní křížová cesta, vzniklá v letech 1998 až 2000 zásluhou akademického malíře Ivara Kodyma. Její zastavení se rozprostírají mezi osadami Kuní a Kuníček (zastávky naučné stezky č. 19 a 20) a mají podobu mělkých reliéfů vytesaných v žulových kamenech.
Skupina balvanů nedaleko Žemličkovy Lhoty
Křížová cesta nad Jesenicí
může se hoditJak se tam dostatAutem najedete z Prahy do Petrovic 80 kilometrů a všechny trasy jsou řádně klikaté, ať se vydáte přes Sedlčany či Kamýk nad Vltavou. Parkování na náměstí je bez problémů. Mezi Prahou a Petrovicemi jezdí denně i několik autobusových spojů (90 – 120 minut), časté je i spojení do Sedlčan a Milevska. UbytováníPřímo na malebné náměstí budete koukat z oken penzionu Modrá hvězda v Petrovicích. V přízemí funguje příjemná restaurace s oddělenou kuřáckou a nekuřáckou zónou, v létě tu mají zahrádku. Za přenocování účtují kolem 300 Kč/osobu, ohlásit předem se můžete na telefonním čísle 602 478 997. Užitečné webyInformační web Petrovic - www.petrovice-obec.cz
|
energie české krajinyNarazili jste v Česku na místa, která vyzařují zvláštní energii? Měli jste pocit, že na některých místech zažíváte zvláštní pocity bez racionálního vysvětlení? Nebo se domníváte, že podobné zážitky jsou pouhou iluzí přecitlivělých jedinců? Podělte se o svoje zkušenosti s ostatními čtenáři v diskuzi. |
