Naučná dvacetikilometrová Graselova stezka začíná ve Slavonicích, vede východní částí České Kanady a končí v Dolním Bolíkově u vlakové zastávky.
První Graselovy stopy směřují do gotického podzemí pod slavonickým náměstím. Říká se, že Grasel se jednou v hospodě vsadil, že se dostane do města, aniž by prošel branou nebo přelezl hradby. Do města se však mazaný bandita nepozorovaně vplížil podzemní chodbou, která prý vedla z nedalekého lesa až do slavonických sklepů. Sázku vyhrál a ještě si v podzemí nakradl lahve vína.
Co se ukrývá pod slavonickými domy, lze prozkoumat denně od 9 do 18 hodin. Na prohlídku podzemím dostane každý návštěvník holínky, pláštěnku a baterku.
Ze Slavonic vedou Graselovy stopy Dačickou bránou směrem na Stálkov, odkud zahýbají na sever do lipové aleje. Cesta lemovaná vzrostlými stromy míří na kopec k poutní gotické kapli Božího těla, kterou v 15. století vypálili husité. Kostel byl naštěstí záhy opraven a rozšířen o renesanční a barokní prvky.
Od kaple vede polní cesta ke kaskádě rybníků a do Stálkovského lesa, který byl vhodným místem pro přepadávání lidí. Dnes tu po loupežnících zůstala Graselova sluj, malá jeskyně, kde bandité ukrývali kořist. Kromě zločinců sem chodil také slavný spisovatel Friedrich Schiller, kterého místní neklidná příroda inspirovala pro napsání dramatu Loupežníci.
Evropský unikát v Peníkově
Přes takzvanou Menhirovou cestu směřuje stezka k evropskému unikátu - funkční vodní pile v osadě Peníkov. Ukázky řezání na této technické památce ze 16. století jsou k vidění každou středu a sobotu.
Od Peníkova vede stezka do Českého Rudolce, kde je k vidění novogotický zámek Malá Hluboká, který bohužel již 40 let chátrá. A z Rudolce míří podél potoka až do Dolního Bolíkova, kde putování za loupežníkem Graselem končí.
Samotný Grasel ovšem skončil ve Vídni. Tam se přiznal k 205 zločinům, za které byl v roce 1818 popraven na šibenici. Vedle naučné stezky můžeme být tomuto osobitému kriminálníkovi vděční také za jedno hanlivé slovo pro všechny lumpy.
