Bez rekreačních středisek
Česká část Slezských Beskyd je tak trochu opomíjená, protože většina turistů dává přednost sousedním mnohem známějším Moravskoslezským Beskydům s mnoha proslulými rekreačními středisky. V české části Slezských Beskyd turistická střediska chybí a hory vyhledávají k jednodenním výletům převážně jen obyvatelé blízkých měst (Třinec, Těšín, Ostravsko).
Hlavním lákadlem české části Slezských Beskyd je zhruba 12 km dlouhý česko-polský pohraniční hřeben spojující dvě významné hory – Velkou Čantoryji (995 m) na severu a Velký Stožek (978 m) na jihu pohoří.
Trasa, spojující oba vrcholy, značená v celé délce modrými značkami, patří svou malebností k nejkrásnějším hřebenovkám na území Česka. Převládá na ní typický beskydský terén s charakteristickým střídáním lesních partií, otevřených luk a pastvin, na nichž jsou roztroušeny osamocené usedlosti. Na české straně jsou sice mnohdy přeměněny na rekreační chalupy, na polské však stále slouží trvalému bydlení. Z mnohých míst se otevírají daleké výhledy na vzdálené horizonty horských hřbetů i do hluboce zaříznutých údolí.
Život na hřebenech Slezských Beskyd
* VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE NAJDETE ZDE
Rozhledna za 7 milionů
Nejkrásnější rozhled na všechny strany nabízí v české části Slezských Beskyd 28 m vysoká rozhledna na vrcholu Velké Čantoryje. Pyšní se přívlastkem "nejvýchodnější na území ČR" a byla postavena za pouhé tři měsíce na podzim 2002 díky soukromé iniciativě bratrů Lubojackých z Třince, kteří celou investici v hodnotě téměř 7 milionů Kč zaplatili.
Z ochozu vyhlídkové věže lze snadno dohlédnout na protilehlé Moravskoslezské Beskydy s dominující Lysou horou, při dobré viditelnosti se v dálce rýsuje i plochý masív Hrubého Jeseníku s Pradědem, na opačné straně pak rozeklané štíty Malé Fatry a Tater.
Necelý půlkilometr od vrcholu Velké Čantoryje, kde funguje také hraniční přechod pro pěší, stojí česká turistická chata. Poblíž má konečnou sedačková lanová dráha z polského letoviska Ustroň. Další možnosti občerstvení, případně jednoduchého ubytování nabízejí na česko-polském hřebeni polské chaty – jedna stojí pod Velkým Šošovem (886 m), druhá na Velkém Stožku (zde je rovněž v provozu hraniční přechod pro turisty).
Chata na Čantoryji je oblíbeným cílem turistů
|
Může se hodit Jak se dostat do české části Slezských Beskyd
Mapy
|
Kde pramení Wisla
Nenahlédnout alespoň na den do polské části Slezských Beskyd znamená ochudit se o spoustu krásných zážitků, zvláště pokud je tato oblast od nás celkem dobře dostupná.
Známým turistickým centrem na polské straně Slezských Beskyd je letovisko Wisla, které nese jméno národní polské řeky pramenící v okolních kopcích. Okolím Wisly vede nepřeberné množství pěších i cyklistických túr různé délky i stupně náročnosti. Všechny mají přitom jedno společné: vedou horskou krajinou, která je ve srovnání s beskydskými terény v Česku, ale i na Slovensku, mnohem zachovalejší. Nejde přitom jen o již zmíněné trvalé osídlení horské krajiny, ale i zdravější lesní porosty s přirozenější druhovou skladbou a citlivějším přístupem v obhospodařování.
Přírodovědecky nejcennější a turisty také nejvyhledávanější lokalitu představuje rozlehlý masiv Baraní hory (1220 m), jejíž vrchol tvoří druhý nejvyšší bod celého pohoří. Z výstupových tras je určitě nejhezčí modrá, která začíná v osadě Czarne, asi 9 km jihovýchodně od Wisly.
Nenáročné stoupání vede kolem pramenné zdrojnice národní polské řeky, jejíž průzračné vody vytvářejí na pískovcových skalních stupních v kamenitém korytě malebné peřeje a kaskády. Asi dvouhodinový výstup bukojedlovým pralesem končí na plochém vrcholovém temeni, které pokrývají zakrslé porosty horských smrčin. Největší atrakcí je ovšem železná rozhledna z roku 1991, poskytující nad korunami stromů, podobně jako věž na Čantoryji, nerušený kruhový výhled.
Rozhledna na Baraní hoře (1220 m) z roku 1991
Rodištěm slavného alpinisty
Z Baraní hory se značené trasy rozbíhají prakticky do všech stran. Asi tři hodiny trvá pochod východním směrem do horského sedla Kubalonka (761 m), odkud je to kousek autobusem anebo i pěšky (5 km) zpět do Wisly. V sedle se nacházejí bufety a chata, stojí zde i nevelká kaple, kde si polští turisté a horolezci každý rok připomínají smrt polského alpinisty Jerzyho Kukuczky, který jako druhý člověk na naší planetě vystoupil na všech 14 osmitisícovek (zahynul 14. 10. 1989 ve svazích himalájského Lhotse).
Rodiče Kukuczky pocházeli z goralské dědiny Istebne pod Kubalonkou, kde slavný horolezec trávil v mládí prázdniny a kde se patrně zrodil i jeho silný vztah k horám.
Jiná trasa v délce cca 4 hodiny vede z Baraní hory po hlavním hřebeni Slezských Beskyd severním směrem na nejvyšší vrchol Szkrzyczne (1257 m), který je spojen sedačkovou lanovkou se známým turistickým a zejména lyžařským střediskem Szczyrk. Na severních svazích masivu Skrzyczne se nacházejí jedny z nejkvalitnějších polských terénů sjezdového lyžování – zdejší černá sjezdovka měří 3 km a splňuje požadavky lyžařské federace FIS na pořádání mezinárodních závodů.
Kaskády Wisly pod Baraní horou
Pro zpestření sestup do jeskyně
Zdlouhavý hřebenový pochod mezi Baraní horou a Szczyrkem, vedoucí z velké části lesem, si lze zpestřit návštěvou pseudokrasové Malinowske jeskyně pod vrchem Malinowska skala (1152 m), která představuje jediný zpřístupněný přírodní výtvor tohoto druhu v celých Západních Karpatech.
Jde o obrovskou vertikální puklinu bez krápníkové výzdoby, jejíž vznik podmínily gravitační pohyby pískovcových bloků. Úzká jeskyně má délku 136 m, výšku 18 m a při její návštěvě je třeba počítat s nějakým tím bahnitým šrámem...
|
Může se hodit Jak se dostat do Slezských Beskyd
|
