"Je to přehuštěný les, který prořezáváme. Díky získaným penězům nemusíme dřevo prodávat, ale všechno zůstane na místě a bude sloužit jako zásobárna živin pro stávající stromy a přirozeně zanesená semínka," říká náměstek ředitele parku Jakub Kašpar.
Hustě vysázené smrky správa parku prořezává.
Na ozdravění lesů dostala správa parku 82 milionů korun z fondů EU.
Poražené stromky zůstávají na místě. Mrtvé dřevo vytvoří živiny, stín a ochranu ostatním stromkům a přirozenému zmlazení.
"Navíc tu vznikne asi dvanáct malých oplocenek s buky a javory, které se z nich budou samy šířit," doplňuje Kašpar.
Jedna z oplocenek. Uvnitř poroste 15 stromků - buků a javorů.
Buk a javor a v nižších polohách i jedle patří mezi původní stromy. Naopak před lety vysazená borovice a modřín původní nejsou.
"Vysazovaly se tu spolu se smrkem, aby se vůbec něco v poškozených plochách chytlo," podotýká Kašpar.
Krkonoše
Od přelomu 18. a 19. století byl jedinou obnovovanou dřevinou smrk, jehož osivo pocházelo především z Rakouska.
"To vedlo k oslabení stability lesních porostů, které byly v období po roce 1980 rozvráceny působením imisí. Kvůli tomu bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo kolem osmi tisíc hektarů lesa, které byly zalesněny převážně smrkem ztepilým," uvedl Kašpar.
Les si poroste podle svého
Les si po zásahu člověka dál poroste podle svého. Záměrem projektu je rekonstrukce lesních porostů do stavu, který bude od člověka vyžadovat jen minimální péči.
Mozaikovitá smrčina na vrcholu Mrtvého vrchu.
Zhruba hektarové vytipované území zůstane prakticky bez lesa. Tam vznikne místo ideální pro život kriticky ohroženého tetřívka obecného.
Ostrůvky bezlesí jsou ideálním biotopem pro ohroženého tetřívka obecného.
"Práce na projektu jsme zahájili v červenci. Blížící se zima je brzy přeruší, ale předpokládáme, že již letos bude hotovo minimálně na tisíc tři sta hektarů lesních porostů a nově postaveno sto z celkem 600 přehrážek," říká ředitel správy parku Jan Hřebačka.
Nová přehrážka na Mrtvém vrchu.
Přehrážky tvoří dvě řady klád vyplněné hlínou a kamením. Mají zadržet vodu protékající starými melioračními kanály, které nechal zbudovat již hrabě Harrach, když se snažil o hospodářské využití hor.
"Proto je odvodňoval. My naopak chceme vodu v krajině zadržet," dodal Kašpar. Celý projekt má být hotový v roce 2013.
