"Konstatoval jsem, že jde pravděpodobně o gotické sklepení, které je druhotně zaklenuto buď v baroku, nebo v klasicismu, zřejmě po propadu původních kleneb. Prosakuje tam voda, a protože tam jsou i dřevěné klenby, byla tam možná i studně," uvedl Patrik Červák z budějovického Památkového ústavu s tím, že archeologický průzkum, který si nečekaný nález vyžádá, bude provádět archeolog Jihočeského muzea. "Práce v tomto místě byly pochopitelně zastaveny, i když je to naprostý zlomeček z toho, co se tam nyní děje," řekl Červák. Podle archeologa Juraje Thomy bude další postup záviset na dohodě s investorem: "Bude záležet na tom, zda se rozhodne celý prostor vyčistit a používat, nebo pouze zmapovat a uzavřít."
Něco z historie Českých Budějovic:
Královské město založil na soutoku velkých jihočeských řek Vltavy a Malše v roce 1265 král Přemysl Otakar II, aby upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu. Město se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhalo. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. V průběhu neklidného 15. století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Přesto zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad. Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". České Budějovice tak získaly půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 tady byla zřízena mincovna, která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova. Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty. Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více než poloviny domů zapříčinil rozsáhlý požár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí. Barokní éra, ze které pochází i Rabenštejnská věž, opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu.
 Českobudějovická věž ještě před rozsáhlou rekonstrukcí, která nyní spěje k závěru. |
