Při otázce, které je třetí nejvyšší pohoří Česka by možná leckdo znejistěl: není to Šumava, případně Beskydy, ale Králický Sněžník. Tedy rozlohou subtilní horstvo (pokrývá plochu pouhých 76 km², v porovnání se sousedícím Hrubým Jeseníkem asi sedmkrát menší), zato však nabité krajinnou energií. Vždyť výškový rozdíl mezi údolím Moravy a vrcholem Králického Sněžníku dělá skoro tisíc metrů.
Velkou většinu Králického Sněžníku dodnes pokrývají liduprázdné lesy, v nichž potkáte jen minimum návštěvníků a kde je možné utéci od civilizace na dlouhé hodiny. Z tohoto pravidla však existuje jedna výjimka, kterou představuje turistický resort Dolní Morava v jižní části pohoří.
Neustále se rozšiřující turistickou zónu mj. s několika hotely, horskou dráhou, adrenalinovým parkem či kontroverzní stezkou v oblacích považují kritici za pouhý podnikatelský stroj na peníze, který prostřednictvím masové návštěvnosti ničí krásnou přírodu a do oblasti se nehodí. My se každopádně dnes podíváme na jiná místa, která ocení všichni náruživí milovníci turistiky.
Cesta na vrchol
Nejvyšším bodem Králického Sněžníku je stejnojmenný vrchol (1 423 m), jedna z nejodlehlejších hor v Česku. Sněžník (nazývaný polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg) jako jediná kóta v oblasti vystupuje nad hranici lesa, jeho holý vrchol umožňující báječné výhledy působí majestátním dojmem.
Z české strany znamená výstup na Králický Sněžník celodenní akci, neboť vrchol je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, do níž je vjezd automobilům zakázán. Relativně nejsnazší přístup vede z východu po turistických trasách z osady Stříbrnice. Nejkratší trasa sice měří jen sedm kilometrů, ale převýšení dělá 800 metrů. Jedinou možností na občerstvení je chata Návrší, na tu však narazíte už brzy po startu.
Sochu slůněte pod vrcholem Králického Sněžníku nechal v roce 1932 postavit německý spolek Jescher.
Druhou možností je vyrazit z Horní Moravy a jít údolím se závěrečným, poměrně strmým výstupem na vrchol. Trasa jedním směrem měří 10 kilometrů a veškerý proviant musíte mít s sebou. Přímo na vrchol nevede žádná cyklotrasa.
O něco snáze přístupný je vrchol Králického Sněžníku z Polska, konkrétně z osady Międzygórze. Z lesního parkoviště nad vsí je to na vrchol pěšky něco přes šest kilometrů, velkou výhodou je existence chaty Na Sněžníku (Schronisko PTTK „Na Śnieżniku) kousek pod vrcholem.
Na Králickém Sněžníku se aktuálně staví nová rozhledna, budovaná na základě česko-polského projektu a z velké části financovaná z prostředků Evropské unie. Kontroverzní stavba budí nevoli ekologických organizací a vyvolává obavy, zda po svém dokončení nepřinese na tamější prakticky neporušenou přírodu nežádoucí tlak. podle zastánců naopak podpoří šetrnou turistiku a zvýší zájem o region.
Přímo přes vrchol Králického Sněžníku prochází hranice s Polskem. Místo hromady kamenů (snímek je z roku 2019) tu brzy bude stát nová rozhledna.
Ať tak či onak, půjde o „náhradu“ staré věže, která vznikla již v roce 1889, ale byla zbořena v 70. letech 20. století. Podobný osud postihl i o něco mladší Lichtenštejnovu chatu, která stála několik set metrů pod vrcholem – u jejích základů dnes spatříte sošku slůněte.
K dalším zajímavým bodům v těsném okolí vrcholu Králického Sněžníku patří Trojmezní kámen vyznačující styk hranic Čech, Moravy a Kladska a také upravený pramen řeky Moravy.
Pěší přechod
Pěší traverz přes celý masiv Králického Sněžníku znamená docela náročný podnik, který je nejlépe rozvrhnout do dvou dnů s noclehem na polské chatě pod vrcholem Sněžníku (Schronisko Na Śnieżniku). Jde o jedinou možnost, jak přenocovat pod střechou – jinak s sebou musíte nést výbavu potřebnou pro nocleh v přírodě.
Chata Na Sniežniku stojí asi kilometr za hranicí na polském území.
Za východiště poslouží město Králíky, odkud vychází červená značka severním směrem ke státní hranici. Hned za osadou Prostřední Lipka vás obklopí malebné scenérie, louky se střídají s menšími lesíky a je vidět daleko do kraje. Snad lepší je ovšem odmyslet si siluetu tzv. stezky v oblacích, která hyzdí horizont protilehlého horského hřbetu nad údolím Moravy.
Brzy poté, co se turistická stezka přimkne k česko-polské hranici, se dostanete na vrchol Klepého (1 144 m), polsky příznačně nazvaného Trójmorski Wierch. Z jeho úbočí totiž stékají vody do tří moří (Baltského, Černého a Severního). Jde o výjimečný geografický bod, jakých v Evropě není mnoho.
Za Klepáčem stoupání ubere na intenzitě a výraznější výstup vás čeká až na Malý Sněžník (1326 m). Z něj pohodlně sejdete k chatě. První etapa měří asi 18 kilometrů a má převýšení téměř tisíc metrů.
Pohled od kláštera Hora Matky Boží na Králický Sněžník. Vrchol je v pozadí uprostřed.
Druhý den je třeba nejprve vyšlápnout od chaty na vrchol Králického Sněžníku (+ 200 výškových metrů). Dál můžete buď sledovat polské značení, které vede po hranici, nebo se svěřit klikatější české červené značce. První možnost je o dost kratší, byť o něco hůře schůdná. Každopádně se po dalších asi sedmi (respektive jedenácti) kilometrech dostanete do Kladského sedla (815 m), které představuje rozhraní mezi Králickým Sněžníkem a Hrubým Jeseníkem.
Tato část trasy je velmi málo frekventovaná a mnoho pohybu nezaznamenáte ani v samotném sedle, byť jím prochází veřejná silnice.
Vrátit se do civilizace, tj. do Starého Města, lze buď po silnici, zajímavější je však pokračovat ještě několik kilometrů po hranici k východu a na rozcestí Chlupenkovec odbočit po červeném značení k jihu. Cesta vás posléze vyvede ven z lesů a po malebných pastvinách s rozptýlenými lesíky (scenérie připomínají ty na samém začátku trasy) dojdete z kopce do Starého Města k vlaku.
Prodloužená varianta druhého dne vydá na 21 kilometrů, na trase však budete mít jen dvě znatelnější stoupání (od chaty na vrchol Sněžníku a z Kladského sedla) a většinu cesty půjdete mírně z kopce.
Na kole po vojenské silnici
Tzv. vojenská silnice vinoucí se východním úbočím Podbělského hřbetu měla ve 30. letech 20. století sloužit k dodávkám materiálu pro výstavbu těžkého pohraničního opevnění. Dnes má podobu pevné lesní cesty, která střídá táhlá stoupání a klesání a umožní zajímavý cyklookruh po východní části Králického Sněžníku.
Na trasu si vezměte trekové nebo horské kolo a počítejte s tím, že zejména v úvodu nejde o žádný snadný podnik, kumulované převýšení dělá asi 800 výškových metrů.
Jako východiště poslouží rozcestí Vojtíškov-mlýn nacházející se na hlavní silnici spojující Králíky a Hanušovice. Vy se však vydáte vzhůru po vedlejší silničce do osady Vojtíškov, v několika serpentinách ji celou projedete a nad vsí zahnete na bývalou vojenskou silnici, dnes značenou jako cyklotrasa č. 4071.
Pohled ze sedla silnice nad Červeným Potokem na Klepý.
Začátek trasy je nejnáročnější, prvních osm kilometrů vede bez přestání do kopce a musíte se dostat až do výšky 990 m n. m. (z rozcestí Vojtíškov-mlýn nastoupáte 500 výškových metrů). Dál už to bude snazší, byť ne úplně zadarmo. Vojenská silnice se „houpe“ nahoru a dolů a občerstvení na chatě Návrší (16. kilometr) může přijít vhod.
Dál pokračujete, stále po trase č. 4071, bez většího převýšení směrem ke Kladskému sedlu a značení vás posléze přivede k silnici ze Starého Města. Pokud byste chtěli vyjet až na samotné sedlo, znamenalo by to asi 120 výškových metrů navíc, jinak ale můžete obrátit řidítka do údolí a vychutnat si sjezd po kvalitním asfaltu do Starého Města. Z kopce, byť už ne tak výrazně, to bude i dál až do údolí Moravy kousek od Hanušovic, a teprve závěrečné čtyři kilometry budou zase trochu stoupat. Pojedete však jen proti toku řeky Moravy a ve srovnání s úvodním „krpálem“ se jedná o slaboučký odvar.
Celý okruh měří 45 kilometrů, bez zastávek na občerstvení počítejte při průměrné kondici se třemi hodinami.
Králíky a Hora Matky Boží
K městečku Králíky (německy Grulich) položenému na jižním úpatí masivu Králického Sněžníku nebylo 20. století právě laskavé. Časy, kdy zde vzkvétala textilní výroba, jsou dávno pryč, mnoho škod vzniklo po roce 1945 v souvislosti s odsunem/vyhnáním zde usedlého německého obyvatelstva. Přesto stojí dnes čtyřtisícové sídlo za návštěvu a jsou k tomu nejméně tři důvody.
Prvním z nich je samotné město s malebným svažitým náměstím obklopeným historickými domy. Celek je chráněn jako městská památková zóna. Králíky jsou také jediným místem široko daleko s alespoň trochu rozvinutější sítí služeb. Jinak řečeno, pokud potřebujete před nástupem na Králický Sněžník nakoupit, udělejte to zde.
Letecký pohled na klášter Hora Matky Boží nad Králíky
Druhým důvodem je klášter Hora Matky Boží položený na výrazném kopci dva kilometry jihovýchodně od centra Králík. Rozlehlý barokní areál býval významným poutním místem, v 18. a 19. století se hlavních poutí účastnilo i sto tisíc lidí. Nevyhnuly se mu však požáry a hlavně devastace po 2. světové válce, kdy objekt sloužil jako internační tábor pro řeholníky, které komunisté vyhnali z jejich původních působišť.
Nahoru na Hedeč (jak se areálu podle přilehlé osady též říká) vede z Králík cesta lemovaná kaplemi křížové cesty. Při výstupu se zapotíte, zejména závěr je pořádně strmý. Z luk kolem kláštera se otevírají nádherné vyhlídky, mj. na Králický Sněžník.
Třetí atrakcí v oblasti Králík je dělostřelecká tvrz Hůrka ležící při hlavní silnici na severním okraji městečka. Měla být důležitým bodem opevnění spěšně budovaného ve 30. letech 20. století proti agresivnímu nacistickému Německu, nakonec však svému účelu – podobně jako další části „betonové hranice“, jejichž pozůstatků je v této krajině celá řada – neposloužila. Komplex pěti samostatných vojenských objektů je veřejnosti přístupný celoročně.
