Bobrava je mezi tipy na výlet v okolí Brna tak trochu popelkou bez reklamy a atrakcí, jejíž kouzlo je nenápadné a dokonce i pro mnohé Brňany netušené. Přestože kolem říčky vede značená cyklotrasa, provoz je tu na poměry blízkého velkoměsta malý.
Stejně dobře jako na kole se dá okolo Bobravy jít v pohodě také pěšky, znamená to ovšem naplánovat spíše celodenní výlet s využitím hromadné dopravy. Operativnější a efektivnější je určitě kolo.
Odkud na Bobravu
Bobrava nebo dříve taky Obrava je nevelká říčka v Jihomoravském kraji o délce pouhých 35 km a ploše povodí 187 km². Pramení na východním okraji Českomoravské vrchoviny poblíž dálničního odpočívadla Devět křížů. Teče převážně jihovýchodním směrem a jižně od Brna se vlévá zprava do Svratky.
Nenápadná říčka dala jméno Bobravské vrchovině, která vytváří kopcovitou krajinu západně od jihomoravské metropole. Napříč touto vrchovinou si říčka prořezala cestu opuštěným údolím, jež tvoří jádro Přírodního parku Bobrava a zároveň páteřní úsek naučné okružní cyklotrasy stejného jména.
Na cyklotrasu Bobrava se lze napojit například u soutoku Svratky se Svitavou poblíž nákupního a zábavního centra Olympia, kde se to o víkendu hemží cyklisty a in-linisty.
Ti však zůstávají věrní obligátním vyasfaltovaným trasám směr Vídeň nebo Brno.
Od Olympie k říčce Bobravě se dostanete dvěma způsoby: buď po silnici s velmi hustým provozem do Želešic, nebo oklikou po cyklotrase. Druhá varianta znamená prokličkovat se obytným, průmyslovým a logistickým komplexem Modřic, což je vzhledem ke sporadickému značení orientačně náročné a bez úzké spolupráce s mapou takřka nemožné.
U posledních plechových hal při staré císařské silnici a dálničního podjezdu se říčka Bobrava nakonec objeví a žlutá šipka naučné cyklotrasy ukazuje na její pravý břeh. Spíše než přírodní říčku připomíná Bobrava v těchto místech zregulovanou stoku. Za blízkými Želešicemi (2 km) se však situace změní.
Po šotolině kolem meandrů
Skutečnou vstupní bránou do údolí Bobravy jsou Želešice. Před válkou většinově německá ves proslula v minulosti vinařstvím, ovocnářstvím a těžbou kamene. Velkolom na drcený kámen (amfibolit) je stále v provozu a k jeho cti budiž řečeno, že je dokonale ukrytý v údolí a není zdálky vůbec vidět.
Želešice
Lom u Želešic
Kousek od lomu, kde se cyklotrasa střetává s modrou turistickou značkou, se u příjezdové cesty nachází nenápadný památník. Označuje místo jednoho z dvanácti základních nivelačních bodů v České republice s pořadovým číslem V., který byl dříve základním nivelačním bodem pro celou Moravu a Slezsko. Jeho nadmořská výška činí 210,552 metrů.
Pro zájemce o měření Země se v okolí nabízí ještě jedna zajímavost – kaple sv. Peregrina, kde byl roku 1759 definován jeden z pomocných trigonometrických bodů při určování tzv. vídeňského poledníku. Ke kapli však nevede značka a je dostupná pouze po lesních cestách.
Za želešickým velkolomem se údolí Bobravy představuje ve své typické podobě a poklidné kráse. Říčka meandruje v houští břehových porostů, kolem ní se rozprostírá zeleň nivních luk a zalesněné stráně Bobravské vrchoviny. Civilizačních stop je tu poskrovnu, cyklisté se musí spokojit s šotolinovou cestou i absencí výletních hospod a možností občerstvení. Značení je sporadické, ovšem zabloudit se nedá.
Říčka Bobrava
Informace o místních zajímavostech přinášejí občasné tabule naučné stezky, lákadlem pro děti může být například stezka Pohádkový potok. Cyklistů i pěšáků je o víkendu tak akorát, v pracovní dny se údolí vyprázdní.
Bobravské mlýny
Pro údolí Bobravy jsou typické budovy starých vodních mlýnů. První za Želešicemi se jmenuje Nový mlýn a pochází z 80. let 18. století. Na počátku 20. století jej navštěvoval básník Petr Bezruč, který sem coby starý mládenec bez úspěchu chodil za o osmnáct let mladší mlynářovou dcerkou Fanynkou. Ve své básnické sbírce Slezské písně ji nazývá Labutinkou.
U dalšího Anenského mlýna protíná Bobravu asfaltová silnice, po níž je možné údolí předčasně opustit. To by ovšem byla chyba, jelikož nejhezčí přírodní a krajinné partie teprve přijdou na řadu.
Nový mlýn na Bobravě
Cihlový most u Spáleného mlýna
Další obvyklou zastávkou je 2,5 km vzdálené rozcestí s infotabulí u Spáleného mlýna. K němu vede přes říčku Bobravu starý klenutý most z cihel – asi nejznámější symbol bobravského údolí. Už se trochu rozpadá a cedule z obou stran upozorňují na jeho havarijní stav. Stejně ale nikdo neodolá a po mostě se projde nebo projede. Snad ještě nějaký čas vydrží, než se zrodí záměr a seženou peníze na citlivou opravu. Tohoto mostku by bylo opravdu škoda!
V pořadí poslední novodobý Radostický mlýn signalizuje blížící se konec putování málo civilizovanou částí bobravského údolí. Na okraji Radostic zahýbá modrá značka vpravo vzhůru na nádraží do Střelic, cyklotrasa dělá ještě okliku po silnici kolem přírodní památky Střelická bažinka a přilehlého železničního viaduktu.
Občerstvení na Vechtrovně
Ve Střelicích cyklotrasa Bobrava otáčí směr k panelákům brněnských čtvrtí Starý Lískovec a Bohunice a již výhradně po asfaltových komunikacích a v ulicích jihomoravské metropole uzavírá 43 km dlouhý okruh. To je už ale úplně jiná jízda, která má k přírodní idylce po čertech daleko.
Hospoda Vechtrovna
Zbytky Hitlerovy dálnice u Ostopovic
Výborná příležitost, jak si nezkazit a naopak ještě vylepšit příznivé pocity z výletu, se nabízí u železniční zastávky Troubsko. Bývalý drážní strážní domek, kde se dříve prodávaly jízdenky, ručně zvedaly šraňky a mávalo červeným praporkem při průjezdu vlaku, byl nedávno podroben citlivé rekonstrukci na stylovou hospůdku s dobovou atmosférou první republiky.
Podle železničářského slangu se jmenuje Vechtrovna (Bahnwächterhaus), čepuje se tu několik druhů dalešického piva a mezi cyklisty brázdícími jihozápadní okolí Brna se stala pojmem. Výhodou je, že se odtud už nikam nemusí, stačí v příjemném prostředí a opojné atmosféře počkat na nejbližší vlak.
Naopak dobře posilnění a odpočinutí výletníci se mohou z Vechtrovny vydat ještě pod blízký Urbanův kopec u Ostopovic, kde se nacházejí pozoruhodná torza nedokončené Hitlerovy dálnice.
Může se hoditJak se tam dostat Z opačné strany je oblast Bobravy nejlépe dostupná ze Střelic a z Troubska (železniční trať Brno – Jihlava nebo Brno – Hrušovany nad Jevišovkou). Mapa Itinerář trasy |
