Půlnoční království
Na zámku Hluboká nad Vltavou pak vznikaly četné záběry z Půlnočního království. Na nádvoří, na něž přijíždějí poslové se zprávou, zda našli princeznu, filmaři namalovali bíločernou šachovnici a barva zde zůstala ještě dlouho poté, co padla poslední klapka.
Hodně se filmovalo na zahradě. Najdete tu fontánu, do které princezna spadne, i cestičky, po nichž se prochází, zatímco ji vykutálení rádcové sypou pod nohy růžové okvětní lístky. A jako zahradník zde pracoval i král Miroslav.
Některé komponenty museli vytvořit rekvizitáři – nenajdete tady třeba bránu, přes kterou Krasomila hodí Miroslavovi míč. Drželi ji asistenti filmového štábu, pak ji naložili a odvezli. Kam? Do Třeboně, protože záběr, kdy Miroslav míč chytí, se natáčel právě tam. Filmové triky prostě do pohádek patří.
Inspirace královským sídlem Windsor
Původně královský hrad nad řekou Vltavou se stal v roce 1661 majetkem rodu Schwarzenbergů. Současná podoba zámeckého areálu včetně parku a okolní krajiny byla inspirována cestami knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie, který se jako představitel významného a bohatého rodu zúčastnil korunovace britské královny Viktorie v roce 1838.
Jako čestný diplomat habsburské monarchie cestoval na korunovaci se svou manželkou kněžnou Eleonorou, která velmi ovlivnila svými nápady vzhled zámku. Hluboká se záhy stala sídelním zámkem rodu Schwarzenbergů.
Zámek byl v první třetině 18. století barokně přestavěn a podobu si udržel až do romantické přestavby kolem poloviny 19. století. Vzorem pro přestavbu tehdejšího barokního zámku byl hlavně královský zámek Windsor. V roce 1947 byl zámek na základě zvláštního zákona Lex Schwarzenberg zestátněn.
V současné době je zámek spravován Národním památkovým ústavem. Stěny a stropy interiérů jsou zdobeny dřevořezbami. Jsou zde také obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitráže a keramika z Delftu. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenbergů.
Přístupné jsou i soukromé pokoje posledních majitelů Hluboké, knížete Adolfa a jeho manželky Hildy. V suterénu zámku je přístupná zámecká kuchyně se zámeckou cukrárnou a osobním i jídelním výtahem z počátku 20. století.
Miroslavova země
Telč na Vysočině patří k nejoblíbenějším filmovým místům. Zámek a také náměstí s renesančními štíty a podloubím si zahrály už v nejednom historickém filmu či pohádce. Tou nejslavnější je právě Pyšná princezna, která telčský zámek proslavila. Zámecká zahrada se v pohádce proměnila v milovanou princovu zahradu, kde ošetřoval ovocné stromky. Toto místo dnes poznáte díky fresce s Neptunem na zdi zámku, který byl ve filmu vidět.
Ve snímku zahlédneme i nádvoří, kam přijíždí delegace z Půlnočního království, včetně ochozu, kudy běží král Miroslav. Pozorný divák však asi ve druhé minutě filmu pozná, že záběr z dálky na Miroslavův zámek s věží není Telč, ale zámek v Českém Krumlově.
Francouzská zahrada i anglický park
Rozsáhlý zámecký areál v Telči je dnes oprávněně nazýván perlou moravské renesanční architektury. Na místě původního gotického hradu bylo v druhé polovině 16. století vystavěno reprezentativní sídlo, velmi silně ovlivněné italskou renesancí. Překrásné interiéry doplňují unikátně zachované původní exteriéry.
Nejvýznamnější je výzdoba Zlatého sálu s kazetovým, bohatě vyřezávaným dřevěným stropem, další autenticky zachované kazetové stropy jsou v sálech Modrém a Rytířském a v gotické části zámku jsou sklípkové klenby. V severní části paláce se nachází autenticky dochované obytné místnosti posledních majitelů – Podstatzkých z Lichtensteina.
Součástí areálu je i francouzská zahrada a rozsáhlý anglický park s oranžerií.
