Soběslavská pobočka táborského muzea navazuje touto výstavou na přednáškový cyklus, který začala pořádat loni pro milovníky exotických zemí pod názvem Od Tábora až na konec světa.
Oba cestovatelé studují přírodovědnou fakultu, a proto v cíli své cesty také sbírali rostliny a odebírali vzorky z ledovců. Expedici do Indie, konkrétně do států Himachal Pradesh a Kašmír, ale podnikli hlavně kvůli tamní buddhistické kultuře. Region, kam zamířili, je také znám pod jménem Malý Tibet. Nachází se sice pod správou Indie, ale historicky a kulturně je spojen s Tibetem. Také jeho obyvatelé, kteří se jinak označují jako Ladočané, jsou etničtí Tibeťané. Proto toto území patří k atraktivním cílům cestovatelů, ale na cestu se mohou vydat jen ti, kteří se neobávají obtíží. "Západní část himálajského pohoří je jen těžko přístupná. Například do oblasti Spiti vede jen jedna cesta. Tu často na několik týdnů vyřadí z provozu monzunové deště. Proto se zde v izolaci horských údolí dochovaly civilizací nedotčené zvyky i způsob života," vysvětlil Kuneš, proč je pro Evropany Malý Tibet tak lákavý.
Nesnáze ale studenty nečekaly jen krátce před jejich cílem. Museli s nimi počítat už na cestě. Do Indie se totiž vydali po souši - jeli přes Turecko, Írán a Pákistán - a do Kašmíru dorazili zrovna v době, kdy tam vrcholily boje mezi indickou armádou a separatisty. "Trochu jsme se báli, ale ukázalo se, že boje naštěstí probíhají v jiných oblastech a že tamní lidé jsou mimořádné pohostinní," podotkl Petr Kuneš.
Kromě místních obyvatel zachytili na svých fotografiích také krajinu a architekturu. Výstava Indie, krajina a kultura západního Himálaje potrvá do 30. září.
