Česká republika je co do počtu a obliby rozhleden světovou velmocí. Turisté je vyhledávají už od konce 19. století a jejich popularita neklesá, právě naopak – nové stále vznikají. Nevšedních vyhlídkových staveb pro potěchu oka i duše stojí u nás údajně přes úctyhodné čtyři stovky. Zpříjemněte si melancholický podzimní čas návštěvou některých z nich. Tady je alespoň pár tipů na místa, odkud se vám při pohledu z výšky zatají dech.
Všichni na Petřín!
Nesporně neslavnější českou rozhlednou je ta, jež korunuje pražský Petřín. Dominanta našeho hlavního města byla vybudována v roce 1891 jako volná kopie Eiffelovy věže – je sice oproti ní pětkrát menší, ale její vrchol se nachází ve stejné nadmořské výšce jako vrcholek chlouby Paříže.
Montáž Petřínské rozhledny probíhala neuvěřitelnou rychlostí, hotovo bylo za pouhých pár měsíců. Oblíbené místo vycházek a rozhledů má za sebou pohnutou historii. V roce 1938 stavbu málem zničil požár ve výtahové kabině, plánem na likvidaci rozhledny se osobně zabýval Adolf Hitler a namále měla i za komunistického režimu.
Mimina všude kolem
Památka vysoká 378 metrů však těší veřejnost dodnes, uvidíte z ní nejen celou Prahu, ale za jasného počasí se rozhlédnete bezmála po celých Čechách.
S věhlasem Petřínské rozhledny může v Praze soupeřit jen nejvyšší stavba metropole, Žižkovský vysílač, mimořádné i vysmívané dílo architekta Václava Aulického z let 1985 – 1992.
Věž na rozhraní Žižkova a Vinohrad, vysoká 216 metrů a zdobená desítkou soch Davida Černého zvaných Miminka, je z technického hlediska unikátní. Výkyvy věže za silného větru jsou eliminovány speciálními kyvadly uvnitř konstrukce složené ze tří válcových ocelových tubusů.
Kapky deště ve větru
Patří k nejmladším v Čechách, ale podle ankety Klubu přátel rozhleden je u nás vůbec nejkrásnější – to platí o rozhledně Velká Deštná, otevřené před rokem na nejvyšším vrcholu Orlických hor. Železná, téměř devatenáctimetrová rozhledna ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku stojí v nadmořské výšce 1115 metrů a je zvnějšku pobita šikmými modřínovými hranoly symbolizujícími dešťové kapky ve větru.
Z vyhlídkové plošiny spatříte polské Stolové a Bystřické hory, Králický Sněžník, Broumovské stěny, přehradu Rozkoš, Krkonoše i Ještěd.
Lidový odkaz
Mezi nejmalebnější z moravských rozhleden se od roku 2012, kdy byla zpřístupněna, řadí Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci nad městem Rožnov pod Radhoštěm.
Byla vybudována podle návrhu slavného slovenského architekta doby secese Dušana Jurkoviče. Je vysoká 32 metrů a zajímavostí je, že většina kovářských, klempířských a tesařských prací byla provedena ručně, za použití starých, dnes již téměř nepoužívaných postupů. Barevné řešení rozhledny pak odpovídá okouzlujícím Jurkovičovým stavbám na Pustevnách.
Šlechtické rozmary
Některé novodobé rozhledny jsou nádherné, ale máte-li rádi historii, vyhledejte i ty, které už leccos pamatují. Patrně nejstarší rozhlednou u nás je Minaret v lednickém zámeckém parku. Pochází z roku 1802 a dosahuje výšky 60 metrů. Štíhlá kamenná věž s triem ochozů je prý největší stavbou v maurském slohu v neislámských zemích.
Vystavěna byla na zakázku Lichtenštejnů podle návrhu vídeňského architekta Josefa Hardtmutha, zakladatele proslulé firmy Koh-i-noor, a jejího zpevnění na močálovité půdě bylo dosaženo využitím více než pětistovky dlouhých dřevěných kůlů.
To vše stálo rekordní milion zlatých...
Josefova věž
Letitá je i rozhledna na Kleti, nejvyšším bodu Blanského lesa. Již v roce 1825 ji nechal jako hvězdárnu postavit kníže Josef Schwarzenberg, podle něj se jí říkalo Josefova věž.
Z dnešní rozhledny v působivém neogotickém slohu s cimbuřím můžete dohlédnout až na alpské vrcholky, ovšem jen pokud bude jasno. Ale i za nepříznivého počasí uvidíte leccos: třeba velkou část Šumavy, Novohradské hory, Třeboňsko či Českokrumlovsko.
Cherchez la Femme
Poblíž městečka Mikulášovice ve Šluknovském výběžku se tyčí Tanečnice, jež může aspirovat na titul nejsevernější rozhledny České republiky. Věž na vrcholu stejnojmenné hory před více než stovkou let zničila vichřice, její dnešní kamenná podoba je vysoká 26 metrů a z vršku je nádherný výhled na Saské Švýcarsko, Krušné i Lužické hory.
Až se budete kochat, můžete si připomenout pověst, jež se k Tanečnici váže – vypráví o krásných divoženkách, které chodí na palouk u věže tancem svádět myslivce.
Kamenná Štěpánka
Za vším hledej ženu, říká se, a platí to i o tajemství rozhledny Štěpánka v Jizerských horách. Kamenná věž na vrchu Hvězda u Tanvaldu je nejvýše položenou rozhlednou v celých Jizerkách, uvidíte z ní část Krkonoš i dramatické údolí Desné a Kamenice.
S výstavbou začal kníže Rohan už v roce 1847 na počest arcivévody Štěpána Lotrinského, ale Štěpánka byla dokončena až o mnoho let později. Rohanovi totiž cikánka předpověděla, že jakmile bude rozhledna stát, zemře. Kníže tedy na dlouhých čtyřicet pět let práce přerušil a vyhlídku dokončili až noví majitelé z horského spolku v Kořenově.
Asi tušíte, co po slavnosti na počest dostavby následovalo. Ano, kníže Rohan na Sychrově zemřel...
