Proti proudu horní Moravy

K turisticky nejpřitažlivějším partiím v severovýchodním cípu Čech patří horská skupina Králického Sněžníku. Z východočeského regionu je nejsnáze dostupná údolím řeky Moravy od parkoviště či konečné autobusu na horním konci Velké Moravy, odkud stoupá cesta do hor proti bystřině Moravě.

Turisté mohou zprvu volit ze tří tras. Žluté značení sleduje starou silnici ve směru toku levého břehu řeky. Nad opačným břehem se vine pohodlnější asfaltovaná cesta (se zákazem vjezdu) a výše na svahu trasa naučné stezky. Ta sice míjí řadu působivých partií (mimo jiné krasovou vyvěračku Mléčný pramen, ponorný potok Poniklec), nyní je však bez turistického značení. Tyto tři trasy se výše v údolí setkávají v místě na mapách označovaném podivným názvem Tvarožné díry. Pojmenování se vztahuje k pozoruhodným krasovým útvarům vzniklým ve sněžnických mramorech. Nejvýznamnější, avšak veřejnosti nepřístupný, je asi dvě stě metrů dlouhý jeskynní systém Tvarožných děr pojmenovaný podle mazlavé vápnité hmoty na stěnách připomínající tvaroh. Také blízké okolí je zajímavé. Při strmém skalnatém hřebínku, Koňském hřbetu, se u chaty Vilemínky stékají první vydatnější zdrojnice Moravy, svah nad protějším břehem zase zvýrazňují skalnaté útesy Kazatelen. Žlutě značená cesta se však těmto partiím vyhýbá a prudším výstupem kolem kaskád Ve strži přejde spodní část pramenného amfiteátru Moravy. V dalším pokračování cesty turisté minou lesnickou Sněžnou chatu a nad srubem Horské služby trasa naváže na cestu stoupající z moravské strany Stříbrnice. Odtud to už není daleko kolem pozůstatků někdejší horské boudy a sošky slůněte k upravené pramenné studánce Moravy nad horní hranicí lesa v nadmořské výšce 1380 metrů. Tady si asi nikdo nenechá ujít výstup po křivolaké stezce na blízký vrchol Králického Sněžníku (1423 m.n.m.), druhého nejvyššího pohoří v Čechách.
 

Horní tok Moravy.

Slon na Králickém Sněžníku