Ondřejník tvoří nápadný protáhlý masiv, který na obou protilehlých koncích zvýrazňují dvě homolovité vyvýšeniny: Skalka (964 m) na jihu a Ondřejník (890 m) na severu. Často bývá mylně řazen do Moravskoslezských Beskyd, je však součástí Podbeskydské pahorkatiny, v níž dosahuje vrcholem Skalka nejvyššího bodu.
Výstup na Skalku
Nejvýrazněji působí Ondřejník při pohledu z jihu, konkrétně z Kunčic pod Ondřejníkem, které bývají častým východiskem k túrám v tomto masivu. Jako homole cukru odtud vypadá vrch Skalka – nejvyšší bod celého Ondřejníku. Z Kunčic na něj vede nejkratší, zároveň však nejnáročnější výstupová trasa.
Z železniční stanice na trati Ostrava – Valašské Meziříčí se jde chvilku po asfaltu napříč vesnicí, zakrátko se ale odbočí na louky, které jsou zastavěny rekreačními chatami i původními horskými samotami, k nimž dnes přibývají novodobé vily. Poté se modrá značka vnoří do lesa a strmým, náročným výstupem míří vzhůru.
Krásné přírodní partie přicházejí se vstupem do přírodní rezervace Skalka kousek pod samotným vrcholem. Na velmi strmých svazích s četnými balvany, skalkami a dokonce i menšími puklinovými jeskyněmi se dochovaly původní bukové porosty pralesovitého rázu.
Sedlo Ondřejník
Vrchol Skalka z Kunčic pod Ondřejníkem
Podle pověstí v jeskyních ukrýval naloupené poklady legendární zbojník Ondráš, jemuž Ondřejník možná vděčí za svůj název. Osamocený a izolovaný horský masiv magického vzhledu je však spojený i s pověstmi o čarodějnických sletech a o hradu loupeživého rytíře Ondřeje.
Kůrovcem zdecimovaný Ondřejník
Kousek před dosažením vrcholu Skalka míjí modrá turistická značka horní okraj průseku, který slouží jako startovní místo vyznavačů paraglidingu. Za příznivého počasí a větru jich v okolí Ondřejníku uvidíte plachtit na nebi mnoho. Z paseky se zároveň otevírá překrásný pohled směrem na západ k Velkému Javorníku a Veřovickým vrchům a do podhůří Beskyd.
Samotný vrchol Skalka je na výhled bohužel velmi skoupý. Kdysi před 30 lety tu čněla nad vrcholky stromů třípatrová dřevěná triangulační věž, tu však již dávno odnesl čas. Škoda, rozhledna by tady určitě „bodla“, zvláště pak když se jedná o tak významný geografický bod – nejvyšší vrchol celé Podbeskydské pahorkatiny. Chybí i vrcholová kniha a posezení, takže tu není vlastně vůbec nic, čím by se mohl turista po poctivém sportovním výkonu potěšit nebo odměnit.
Kněhyně (1 257 m) a hřeben Ondřejníku z vrcholu Ondřejník (890 m)
Hora Smrk (1 276 m), základy vyhořelé chaty Solárka a chata Ondřejník
Po krátkém sestupu ze Skalky modrá turistická trasa postupně opouští hřebenovou trasu a začíná traverzovat východní svah Ondřejníku. Z mnoha pasek se otevírají průhledy směrem k Lysé hoře či Hukvaldům na malebnou podbeskydskou krajinu.
Bohužel tyto vyhlídky mají smutnou pachuť kůrovcové kalamity, která decimuje celý Ondřejník. Lesy tu bohužel převažují smrkové a monokulturní, takže podle toho to tu vypadá. Putování po rozbité lesní cestě lemované rezavými smrky a haldami kalamitního dříví je málo příjemný zážitek.
Z Ondřejníčku na Ondřejník
Lesní cesta po čtyřech kilometrech mírného klesání vyústí na malebnou loučku s krásným výhledem na Lysou horu u bývalé turistické chaty Ondřejník. Ta je však již několik let uzavřená a rychle se přibližuje dezolátnímu stavu.
Zbude z ní zřejmě totéž, co ze sousedního horského hotelu Solárka, který vyhořel roku 2002. To znamená základy! Noví majitelé sice mají velkolepé plány, jak vzkřísit kdysi velmi frekventovanou lokalitu, ale také mnoho překážek, které tomu brání.
První vlaštovkou lepších časů je hezká roubenka a zároveň bufet Ondřejníček s příjemným venkovním posezením.
Nad zchátralou chatou Ondřejník se tyčí homole vrcholu Ondřejník (890 m), dříve zvaný také Solárka, který tvoří severní zakončení celého ondřejnického masivu. Na rozdíl od nejvyšší Skalky poskytuje výhled i poutavější vrchol.
Turistická značka na něj sice nevede, na 1,2 km dlouhou přístupovou cestu ze sedla Kubalánky však jasně ukazuje směrovka. Vrchol Ondřejník určitě nevynechat, byť bezprostřední okolí je silně zdevastované kůrovcem a těžbou.
Po výstupu na Ondřejník, resp. občerstvení v bufetu Ondřejníček se nabízejí v podstatě dvě klasické trasy: po zelené zpátky východním úbočím Ondřejníku do Kunčic případně Čeladné anebo po modré strmě dolů do Frýdlantu nad Ostravicí. Trénovanější a vytrvalejší chodci či cyklisté však mohou zamířit na další „minihorský“ masiv v Podbeskydské pahorkatině, který nese název Palkovické hůrky.
Lhotka pod Ondřejníkem
Roztroušené osídlení na Palkovických hůrkách
Přes Palkovické hůrky k Olešné
Palkovické hůrky tvoří členitou zalesněnou oblast severovýchodně od hradu Hukvaldy s nejvyšším vrchem Kubánkov (661 m). S Ondřejníkem jsou spojené zelenou turistickou značkou vedoucí v délce cca šest kilometrů přes vesnice Lhotku a Kozlovice.
Pro odlesněné náhorní partie Palkovických hůrek jsou typické roztroušené samoty, louky a nádherné pohledy na protilehlé beskydské hřebeny. Hvězdicovitě se tu setkává pět výstupových tras, jejichž hustota svědčí o turistické přitažlivosti. Po každé z nich lze sestoupit do některé z okolních vesnic (Palkovice, Hukvaldy, Kozlovice, Chlebovice), které mají dobré autobusové spojení s nedalekým Frýdkem-Místkem.
Ondřejník od přehrady Olešná
Nejdelší modrá turistická značka vede až na vlakové nádraží do Frýdku, přičemž závěrečnou tečku za povedeným výletem může obstarat přehrada Olešná. Na koupání to vzhledem ke kvetoucím sinicím v létě většinou není, několik hospod a bufetů však bohatě obstarají potřebné občerstvení.
Přehrada Olešná může posloužit zároveň jako samostatný cíl či východisko k výletům do Podbeskydí. Je tu bohatá nabídka ubytovacích zařízení i široké sportovní vyžití včetně venkovního akvaparku. Kolem celé přehrady vede krásná 4,5 km dlouhá stezka pro cyklisty a bruslaře.
Může se hoditJak se tam dostat Výstupy na Ondřejník Návrh túry Mapa |
