Vybudovat železnici mezi dvěma nejznámějšími českými lázeňskými městy bylo ve druhé polovině 19. století snem tamních radních i podnikatelů. Dráha měla vozit lázeňské hosty na výlety mezi procedurami.
Mapa trati 149 mezi Mariánskými Lázněmi a stanicí Karlovy Vary dolní nádraží
Koncesi získala společnost Místní dráha Mariánské Lázně - Karlovy Vary 25. prosince 1886. Současně měly vzniknou také odbočné tratě do Lokte a Merklína. Firma se však dostala do finanční potíží a stavět nikdy nezačala.
Druhou koncesi Vídeň udělila až o deset let později, 21. května 1896, ale už jen pro trať z Mariánských Lázní do Karlových Varů.
Tento pokus dopadl výrazně lépe. Dráha ve velmi náročném terénu s mnoha mosty a tunely vznikla během dvou a půl roku, první vlaky po ní projely 17. prosince 1898. Trať představovala nejrychlejší spojení Karlových Varů s Vídní, proto po ní až do začátku první světové války jezdily i rychlíky.
 |
Provoz od počátku zajišťovaly státní dráhy (KKStB) na účet vlastníka. Po vzniku Československa potom ČSD. Dráha byla nakonec v roce 1925 zestátněna. Za druhé světové války spadala pod ředitelství Říšských drah v Drážďanech a od roku 2005 provoz na ní převzala nejdřív společnost Viamont, následně GW Train Regio.
V letech 2017 a 2018 prošla trať 149 generální rekonstrukcí. Před ní vlaky mezi Mariánkami a Vary jezdily průměrnou rychlostí 30 km/h, po ní už 60 km/h. Na celé trase je bezstyková kolej, v obloucích jsou použité ocelové pražce tvaru Y. Byly opraveny mosty, tunely a také zabezpečeny skály podél dráhy proti padajícím kamenům (detaily zde).
V lednu 2020 tuto lázeňskou trať zařadil britský list The Guardian mezi 10 nejkrásnějších tratí v Evropě. Podle britských novinářů stavba v náročném terénu dokazuje krásný kus Habsburské vynalézavosti. O ocenění jsme psali zde.
Trať z Mariánských Lázní do Karlových Varů můžete projet za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZ lázní do lázní kouzelným krajem
Naše 53 kilometrů dlouhá cesta jednotkou RegioSprinter společnosti GWTR po trati 149 začíná ve stanici Mariánské Lázně. Vlaky do Karlových Varů jezdí poměrně často, takže si nejdříve prohlédněte město a pak se můžete v klidu na nádraží vrátit.
A že je co si prohlížet. Samozřejmě nesmíte vynechat světoznámé lázně s kolonádami a léčivými prameny. Zajděte si i do Památníku Fryderyka Chopina nebo do Městského muzea. Rodinám s dětmi doporučujeme jízdu unikátní pulzační gondolovou lanovkou Koliba - Krakonoš či návštěvu Parku Boheminium s desítkami českých pamětihodností v měřítku 1:25.
Pokud si chcete udělat výlet o něco delší, zajděte se podívat k přehradě nad lázněmi. Uvidíte nejstarší zděnou hráz na našem území. Mariánské Lázně budete mít pak jako na dlani z rozhledny s téměř pohádkovým jménem Hamelika.
Most přes trať 149 v Mariánskýých Lázních je spíše podobný tunelu.
Trať 149 je na území Mariánských Lázní postavena ve velkém oblouku. Stavitelé tak vyřešili jednak velké stoupání, jednak zaústění do hlavní trati. Mosty, po kterých vede Husova ulice a Hlavní třída vypadají z vlaku jako tunely. Díky oblouku je zastávka Mariánské Lázně město vzdálena od tamního hlavního nádraží vzdušnou čarou necelých 800 metrů a do města je to z ní tak ještě o kousek blíže.
Turistické cíle podél tratě 149 |
Ve stoupání za městem nás čeká první tunel, Vlkovický o délce 241 metrů. Až do stanice Ovesné Kladruby trať neustále stoupá. Z Ovesných Kladrub nebo z následujícího Mrázova se můžete vydat k nádrži Podhora, která společně s přehradou nad Mariánskými Lázněmi zásobuje město pitnou vodou.
Před stanicí Teplá vede trať na dohled od slavného kláštera premonstrátů. Za běžné situace je možné klášter navštívit. Prohlídkový okruh se skládá z proslulé tepelské knihovny či obrazárny. K vidění je i stálá expozice o perzekuci církve v letech 1948 - 1989. Navštívit ale můžete i město Teplá, s jeho městskou památkovou rezervací.
Za Teplou začíná trať klesat. V údolí stejnojmenné říčky na nás čeká nejromantičtější úsek cesty. Ze stanice Poutnov můžete ještě dojít ke zřícenině zámku ze 17. století, ale pak doporučujeme nevstávat ze sedaček. Ocelové mosty střídají tunely, údolí se mění v úzký kaňon, vlak často jede vysoko nad vodou.
Za čtvrtým Dolnohamerským tunelem se k trati 149 připojuje dráha od Rakovníka. Protože každou trať stavěla jiná soukromá společnost, vedou až do Bečova nad Teplou dvě koleje, které nejsou vzájemně propojeny, až ve stanici. Anachronismus Rakouska-Uherska vydržel přes 120 let.
Před Bečovem nad Teplou se k trati 149 připojí trať 161 z Rakovníka. Každou trať postavila jiná železniční společnost, proto vlaky jezdí na společném úseku po dvou odlišných kolejích.
Na nádraží v Bečově nad Teplou z výšky shlíží monumentální hrad a zámek. Ten hrad, kde se v polovině osmdesátých našel legendární Relikviář svatého Maura. Prohlédnout si také můžete Muzeum žehlení a praní, Muzeum historických motocyklů nebo Bečovskou botanickou zahradu. Milovníkům tajemných míst pak můžeme doporučit místní popraviště, kde stávala šibenice ještě koncem 18. století. Vede k němu dokonce naučná stezka.
Se stanicí Krásný Jez jsme se už setkali, a to ve speciálním dílu o trati 144, která začíná právě tady a vede přes Loket do Nového Sedla. Tato trať je v současnosti průjezdná jen do zastávky Horní Slavkov Kounice. Dalších 10 kilometrů je už od roku 1997 v „dlouhodobé výluce“. O tomto úseku byl jeden z prvních dílů seriálu Zaniklé tratě (zde).
Pokud byste chtěli vyrazit do Horního Slavkova a potom dál do Lokte pěšky, asi to budete mít nejlepší buď z nové zastávky Krásný Jez zastávka (cca 5 kilometrů do Horního Slavkova) nebo ještě lépe ze zastávky Kfely. Odtamtud je to Horního Slavkova necelé čtyři kilometry, do krásného města Loket pak necelých 10 kilometrů.
Když vystoupíte na další zastávce, Cihelny, vydejte se po žluté turistické značce. Po třech a půl kilometrech dojdete do údolí Ohře, ke Svatošským skalám. Víte o tom, že i tam jezdil vlak? V areálu někdejšího pionýrského tábora byla postavena jedna z tehdejších pionýrských železnic. Že by další sousto pro seriál Zaniklé tratě?
A to už se blížíme do katastru Karlových Varů. Stanice Karlovy Vary Březová může být východiskem dalších výletů. Jednak se můžete jít podívat na stejnojmennou betonovou přehradu z roku 1937, jednak můžete vyrazit po modré turistické značce směrem k oboře a vyhlídce Linhart (1 kilometr), jednak po stejné značce pokračovat kolem nepřístupné rozhledny na Doubské hoře až k jedné z dominant lázeňského města, rozhledně Diana na Výšině přátelství (5 kilometrů). Do města pak můžete samozřejmě sjet jednou ze dvou unikátních karlovarských pozemních lanovek.
Trať 149 v minulosti hostila i mimořádné parní jízdy. Na snímku lokomotiva 310.072 ve stoupání za Karlovými Vary.
Karlovy Vary snad není třeba představovat, čeká na vás nespočet zajímavostí a lákadel. Kolonády, léčivé prameny, nespočet vyhlídek a altánků. Ale také Muzeum Karlovy Vary nebo na druhé straně Ohře muzeum známé sklárny Moser.
Za Březovou nás čeká poslední tunel na trati, Doubský, o délce 126 metrů, stejnojmenný kamenný viadukt s úžasným výhledem do kraje a taktéž zastávka téhož jména.
RegioSprinter GWTR stále klesá, aby se dostal až na úroveň řeky Ohře, a mine místo, kde se v současnosti buduje nová zastávka u KV Arény. Odtamtud je to do cíle naší cesty už jen kousek.
Ještě projedeme kolem, kde stávalo železniční depo Dolní nádraží. Poměrně rozsáhlý areál disponoval krytou rotundou pro desítky strojů, točnou a dalším zázemím. Vzniklo společně s mariánskolázeňskou drahou, tedy v roce 1898. Na konci druhé světové války bylo těžce zasaženo americkými bombardéry, ale opraveno. V roce 2007 jej opustily České dráhy i ČD Cargo. O šest let později už byly budovy depa zdemolovány.
Srovnání historické a současné budovy karlovarského dolního nádraží
Ani budova Dolního nádraží není původní. Zdevastovaná stavba byla v osmdesátých letech zdemolována, aby se potom skoro 15 let stavělo nádraží nové. Těžko říci, zda by městu více neprospělo, kdyby postavilo repliku původní budovy, ta nová moc krásy nepobrala.
V každém případě ve stanici Karlovy Vary dolní nádraží naše cesta po trati 149 vlakem GWTR končí. Trasa podél říčky Teplé je opravdu jedna z nejmalebnějších u nás, podle nás mají britští novináři pravdu. Trať z Mariánských Lázní do Karlových Varů si svoje umístění mezi deseti nejkrásnějšími drahami Evropy bezpochyby zaslouží.
