Rudá věž smrti je připomínkou smutnějších kapitol v historii Krušných hor. | foto: Profimedia.cz

Zmrtvýchvstalé Krušné hory. Pouť po přírodních památkách i radonových lázních

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Bývaly nejhustěji obydleným pohořím v Evropě a víc obyvatel než v centru Krušnohoří, městě Jáchymově, žilo jen v Praze. Slavné časy jednoho z nejbohatších regionů Českého království jsou dávno pryč. Ale za své už naštěstí bere i pověst Krušných hor coby popelky mezi českými horami.

Nejsou tak vyhledávané jako Krkonoše, Beskydy nebo Šumava, asi i proto, že v očích mnoha z nás jsou stále synonymem pro měsíční krajinu, zdevastovanou kyselými dešti a stovky let trvající těžbou nerostných surovin.

Krušné hory však ožívají a přibývá turistů, které přitahuje právě nevšední krása krajiny plné štol, propadlin a jiných pozůstatků hornické činnosti. A lákavá je i bohatá historie Rudohoří, jak zní překlad názvu německé části pohoří, o které se severní Čechy dělí s německou spolkovou zemí Sasko. Právě společná iniciativa českých a německých subjektů vedla před třemi lety k tomu, že se Hornický region Erzgebirge Krušnohoří ocitl na prestižním seznamu světového dědictví UNESCO.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se