Bývaly nejhustěji obydleným pohořím v Evropě a víc obyvatel než v centru Krušnohoří, městě Jáchymově, žilo jen v Praze. Slavné časy jednoho z nejbohatších regionů Českého království jsou dávno pryč. Ale za své už naštěstí bere i pověst Krušných hor coby popelky mezi českými horami.
Nejsou tak vyhledávané jako Krkonoše, Beskydy nebo Šumava, asi i proto, že v očích mnoha z nás jsou stále synonymem pro měsíční krajinu, zdevastovanou kyselými dešti a stovky let trvající těžbou nerostných surovin.
Krušné hory však ožívají a přibývá turistů, které přitahuje právě nevšední krása krajiny plné štol, propadlin a jiných pozůstatků hornické činnosti. A lákavá je i bohatá historie Rudohoří, jak zní překlad názvu německé části pohoří, o které se severní Čechy dělí s německou spolkovou zemí Sasko. Právě společná iniciativa českých a německých subjektů vedla před třemi lety k tomu, že se Hornický region Erzgebirge Krušnohoří ocitl na prestižním seznamu světového dědictví UNESCO.
