Jaký les bude na Šumavě šumět po volbách?

Letošní předvolební kampaň nezasáhla jenom média, ulice a billboardy okolo silnic, ale také Národní park Šumavu, kam si lidé jezdí od politiky zpravidla odpočinout. Opět se rozvířila diskuse o tom, jak má vlastně Šumava vypadat a hlavně - zda-li kácet, nebo ne. Opět jsme svědky politizace přírody...

Bez lesů by Šumava nebyla

Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991 uvnitř stejnojmenné chráněné krajinné oblasti na ploše přes 68 tisíc hektarů. V době tehdejší všeobecné společenské euforie, kdy byla česká veřejnost ochotna utahovat si opasky a angažovat se v ochraně přírody, kterou komunisté 40 let bezohledně ničili, bylo vyhlášení parku přijato s radostným zadostiučiněním.

Časem se však začalo ukazovat, že ochrana Šumavy má svá mnohá úskalí a existence národního parku není mnohým po chuti. Největším problémem, o němž se diskutuje prakticky od samého vzniku, je vztah k místním lesům, které pro jisté firmy představují významný byznys.

Šumavské lesy, které vytvářejí jeden ze základních krajinných a přírodních prvků celé rozlehlé oblasti, vypadaly v minulosti podstatně jinak. Převládaly lesy smíšené s výrazným zastoupením buku, jehličnany reprezentovala především jedle, smrky se vyskytovaly jenom v nejvyšších partiích.

Z těchto původních pralesů toho do dnešních dob mnoho nezbylo. Šumavské hvozdy byly totiž obrovskou zásobárnou energie, dřevo se využívalo ve sklárnách, hutích, plavilo se po Vltavě až do Prahy a Schwarzenberským kanálem do Vídně. Již koncem 18. století byla většina původních lesů vykácena.



Takhle to kdysi na Šumavě vypadalo – typický šumavský prales
VÍCE ZAJÍMAVÝCH FOTEK ZE ŠUMAVY - PROHLÍŽEJTE ZDE

Továrna na dřevo

Se zánikem původních pralesů a nedostatkem dřeva se zároveň začíná rozvíjet lesnické inženýrství. Člověk začíná sázet stromy tak, aby mu to co nejlépe vyhovovalo. Na místech vykácených jedlobukových pralesů se zakládají rychle rostoucí, stejnověké smrkové monokultury – továrny na dřevo, které dávají místním obyvatelům práci a ostatním užitek.

Má to však jeden háček – protože smrky nerostou ve svých přirozených domovských stanovištích, jsou velmi citlivé a těžko se vyrovnávají s nenadálými nepříznivými vlivy. Odborníci říkají, že jsou ekologicky nestabilní. Stačí dva suché roky, vichřice nebo kyselý déšť a oslabená továrna na dřevo se zhroutí jako balíček z karet.

Dílo zkázy pak zpravidla dokončí kůrovec, kterému oslabené porosty nedokážou přirozeným způsobem vzdorovat. Pravidelně se opakující kůrovcové kalamity se na Šumavě datují již od 19. století.

Tradičním řešením, jak zachránit zhroucenou továrnu dřevo, je těžba kalamitního dříví a následná výsadba nového, opět rychle rostoucího a bohužel...opět ekologicky nestabilního lesa.

PŘEČTĚTE SI

České lesy vymírají, za 40 let možná nebudou

Přestože odborníci již dávno zjistili, že smrkové monokultury jsou jenom další "časovanou bombou" dalších problémů, výsadba přirozených lesů a obnova v daném místě přírodě blízkých lesních porostů se nedaří. Jiné stromy než smrky rostou většinou mnohem pomaleji, takže okamžik, kdy je lze konečně pořezat na desky, se vzdaluje a ekonomická výhodnost se tím snižuje.

Navíc mladé listnáče i jedličky náramně chutnají přemnožené srnčí a jelení zvěři, kterou si u nás prakticky nedotknutelně vydržují myslivci. Nahrazovat tedy továrnu na dřevo je problém.



Kůrovec u Prášilského jezera

Co s kalamitou

Každý národní park, pokud má splňovat mezinárodně uznávaná kritéria, musí obsahovat jistou část území, v níž je vyloučena jakákoli činnost člověka – tzv. bezzásahová zóna, kde se příroda ponechává svému samovolnému vývoji.

Zatímco v bavorské části Šumavy jsou bezzásahové zóny skutečně principiálně bezzásahové, na české straně zvítězil specificky český pohled na věc. Převážilo inženýrsko-technokratické hledisko, který má potřebu přírodu neustále řídit a kontrolovat a nedokáže představit, že by se nemocný les mohl z kůrovcové kalamity vzpamatovat sám podobně jak se děje třeba v tajze po požáru.

Pod tlakem silné lesácké lobby se tedy v Česku začalo úspěšně kácet i v bezzásahových zónách národního parku, které patří k nejcennějším na Šumavě.

Naopak v sousedním národním parku Bavorský les dali přírodě šanci. Výsledky jsou přitom diametrálně odlišné: zatímco v Česku můžeme obdivovat pusté a života zbavené holoseče s pařezy, do Bavorska jezdí lidé obdivovat neskutečnou vitalitu přírody, kdy z trosek uschlých stromových pahýlů, které poskytly cenné živiny, raší nový, zelený, přirozený, zdravý a ekologicky stabilní les.



Přirozená obnova v odumřelém lese

Kritika ze zahraničí

Plošné holosečné kácení v nejcennějších oblastech Šumavy, které se rozmohlo za předchozího ministra životního prostředí Kužvarta, jenž šel lesnické lobby silně na ruku, ukončil před dvěma lety současný ministr Ambrozek.

Na základě negativní zprávy komise Světového svazu ochrany přírody IUCN o stavu šumavského národního parku z roku 2003 odvolal Amrozek dosavadního šéfa Žlábka a jmenoval současného ředitele Pavlíčka, zastávajícího vůči ochraně přírody principiální postoje. Navíc inspekce životního prostředí odhalila, že značná část vytěženého dřeva se někam záhadně ztratila, což v podstatě dokázalo nelegální kšeftování s přírodním bohatstvím (dalo by se interpretovat též jako vývoz Šumavy v kamionech do Německa).

K vylepšení mezinárodní reputace se po kritické zprávě vedení parku a ministerstvo životního prostředí zavázalo kromě ukončení kácení také rozšířit do roku 2010 rozlohu nynějších bezzásahových zón z 13 % na 30 % (přestože IUCN doporučovala mnohem více).

Paradoxem Šumavy totiž je, že bezzásahová území netvoří žádné souvislé celky, ale jsou rozdrobena do 135 malých lokalit, jejichž účinná ochrana je značně problematická. To samozřejmě vyhovuje nejvíce těžařům, jejichž silný vliv se v roce 1995 o rozdrobení bezzásahových zón zasloužil. Zajímavé je srovnání se sousedním Bavorským národním parkem, který je dvakrát menší, ale má nyní 48% plochy bezzásahové a v budoucnu ji chce rozšířit až na 75%.



Typická stejnověká smrková monokulturní továrna na dřevo – dá se tu jezdit i na terénní motorce

Lidovci pohřbili národní park?

Zdálo se, že na Šumavě byl nastolen jasný kurs směřující k pevnému přičlenění Šumavy mezi světově uznávané národní parky. Blížící se volby ovšem opět zamíchaly rozdanými kartami a kormidlo se otočilo o 180 stupňů.

Hlas lidu ze Šumavy se prostřednictvím hejtmana a starostů ozval, že bezzásahové zóny jsou pro Šumavu neštěstím, že lidé nemají práci, "nekontrolovaný" kůrovec zničí značnou část parku a turisté chtějí vidět nikoli uschlý (rozuměj bavorský přírodní) ale zelený (rozuměj český vykácený) les. Již méně bylo slyšet, že obce přicházejí o peníze, pokud se na jejich pozemcích nemůže provádět těžba.

Do hry se vložili lidovci, kterým leží venkov na srdci. Tříčlenné stranické grémium ve složení předseda, ministr a poslanecký kandidát rozhodlo bez účasti odborníků z národního parku i ministerstva životního prostředí: zvětšování a zcelování prvních zón parku se zastavuje, lesáci budou rozhodovat tak jako kdysi, kde kácet a kde ne. Starostové se radují, Šumavě však opět hrozí, že definitivně vypadne ze skupiny mezinárodně uznávaných národních parků.



Přirozený, ekologicky stabilní lesní porost

Jak vypadá přirozený les

  • stromy různého stáří a druhu
  • bohatý bylinný podrost
  • neodklizené trouchnivějící kmeny plné larev a brouků

Jak vypadá továrna na dřevo

  • všechny stromy jsou stejného druhu a stáří
  • chudý bylinný podrost, převaha hnědého jehličí
  • dobře se v něm uplatňuje těžká lesní technika

Dejme šanci přírodě

Češi se rádi pyšní svou přírodou, mají ji rádi, ale moc jí nerozumějí. Že by se alespoň nepatrná část našeho území – např. bezzásahové zóny Národního parku Šumava ponechaly samovolnému vývoji, je pro většinu stále nepochopitelné a nepřijatelné.

Suchý, kůrovcem zničený les přitom nepřestává v žádném případě plnit svou biologickou a ekologickou funkci. Stále zadržuje vodu a nepřestává být domovem rostlin a živočichů. Hlavně je však ohromným zdrojem živin, které se uvolňují rozkladem odumřelé biomasy. Trvá to dlouho, ale po čase z odumřelého lesa přirozeným procesem povstane les nový, přesně adaptovaný na místní podmínky. K podobnému jevu dochází na spáleništi po rozsáhlých lesních požárech např. v tajze.

Naopak holosečné plošné kácení změní úplně vše. Zmizí les a s ním i rostliny, živočichové. Změní se vlhkost, teplota, otevře se cesta erozi. Nově vysazené stromky nemají dostatek živin, často trpí suchem.

 

Alois Pavlíčko, šéf NP Šumava

Rozklad biomasy zajišťuje živiny pro další potomky

Přirozená obnova v odumřelém lese

Odumírající les

Přirozený, ekologicky stabilní lesní porost

Typická stejnověká smrková monokulturní továrna na dřevo – dá se tu jezdit i na terénní motorce

Kůrovec u Prášilského jezera

Kůrovec u Prášilského jezera

Kácení v bezzásahové zóně NP Šumava

Poměrně vzácný bukový les na Šumavě

Takhle to kdysi na Šumavě vypadalo – typický šumavský prales

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

Gandalf už je z módy. Novozélandské letiště odstraní slavné filmové sochy

Po více než dekádu měli cestující na letišti v novozélandském Wellingtonu možnost obdivovat sochy dvou letících orlů z filmové ságy Hobit. Jeden z nich nesl na zádech dokonce samotného čaroděje...

Při povodni ve skalním městě Petra zemřeli dva lidé, úřady evakuovaly 13 Čechů

Přívalové povodně si vynutily evakuaci asi 1 800 turistů z jordánské Petry. Zachránit se podle MZV podařilo i 13 Čechů. O život přišla Belgičanka se synem, další dvě děti se zachránily. AFP...

Nejhezčí evropské kempy. Za super dovolenou zaplatíte jenom pár stovek

S jarní sezonou se znovu otevírají brány kempů a milovníci kempování začínají plánovat, kam se vypraví letos. Přinášíme inspiraci na nejkrásnější evropské kempy nabízející ubytování v horách, u...

Proč lézt na Everest? Z nejvyšší hory světa je prázdný symbol pro snoby

Magická střecha Himálaj vzrušuje naši představivost a neodolatelně vábí horolezce. Opravdu je to ovšem důvod snažit se tam vylézt? Everest je totiž už jen prázdný mýtus a turistický Václavák, myslí...

Povinná letní zastávka v Chorvatsku. Rijeka se proslavila výrobou torpéd

Jako námořní stát má Chorvatsko mnoho přístavů. „Admirálem“ mezi nimi je však Rijeka. Zdejší přístav totiž ovlivnil nejen historii města, ale i vojenského námořnictva. V Rijece si tak turisté mohou...

13. května 2025

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  12.5 11:40

Češi vybudovali na Srí Lance penzion. Všechno je tady víc na pohodu, říkají

Marcela Adamusová provozuje na Srí Lance úspěšný penzion. I přes složité začátky si svůj druhý domov v ostrovní zemi zamilovala. Povídaly jsme si nejen o tom, zda jsou bílí lidé pro místní opravdu...

12. května 2025

Katedrálu stavěli dlouhých 600 let, v opeře na pěvce bučí. Vítejte v Miláně

Premium

Mají tu sice Poslední večeři, ta vaše však zdaleka poslední nebude. Posvátné chvíli aperitivo tady neodoláte. Navíc si jako předkrm můžete dát geniální díla Leonarda da Vinciho a místo dezertu...

11. května 2025

Trojice jeskynních potápěčů zdolala nepokořenou trasu v Amatérské jeskyni

Při sobotním odpoledni se na dně Macochy shromáždilo několik desítek jeskyňářů, aby netrpělivě vyhlíželi své kolegy. Ti se totiž jako první pokusili v Amatérské jeskyni v Moravském krasu zdolat...

11. května 2025  14:32

Retro výlet do komunismu. Takto se jezdilo pražským metrem za socíku

První úsek pražského metra byl otevřen v roce 1974, od té doby se síť metra rozvinula natolik, že převeze téměř jeden milionů cestujících denně. Unikátní snímky vám připomenou, jak provoz metra...

11. května 2025

Na co zírá mašinfíra: Brejlovcem po Chodsku z Domažlic do Klatov

Pavel, náš dnešní mašinfíra, nás sveze po nejkrásnějších místech Chodska. V malebném podzimním dnu se projedeme podhůřím Českého lesa a Šumavy. Z Brejlovce Kladenské dopravní a strojní objevíme trať...

11. května 2025

KVÍZ: Poznáte unikátní železniční tratě v Česku?

Soutěž

Česko se může pochlubit rozsáhlou sítí železničních tratí, která v podstatě nemá ve světě obdoby. A některé z těchto tratí jsou opravdu unikátní, ať už místem, kterým vedou, nebo přezdívkou či...

vydáno 10. května 2025

Jak nás utváří cestování. Posiluje emoční zdatnost i kreativitu, ukázala studie

Premium

„Pamatuji si ten moment moc dobře. Bylo mi asi deset, při listování časopisem jsem narazila na fotku lamy pod Machu Picchu,“ vzpomíná Petra Kejklíčková. Nedokázala si tehdy představit, že by se na...

9. května 2025

Švédská kuchyně nejsou jen kuličky. Víme, kde se s ní ve Stockholmu seznámit

Chystáte se vyrazit za hokejovým mistrovstvím světa do Stockholmu a přemýšlíte, kde zavlažit hrdlo vyprahlé hlasitým fanděním? Podívejte se, kde se dobře a levně najíst ve Stockholmu a jak je to ve...

9. května 2025

Nejhezčí evropské kempy. Za super dovolenou zaplatíte jenom pár stovek

S jarní sezonou se znovu otevírají brány kempů a milovníci kempování začínají plánovat, kam se vypraví letos. Přinášíme inspiraci na nejkrásnější evropské kempy nabízející ubytování v horách, u...

9. května 2025

Nejlepší místa, kde se najíst v Herningu. Objevte cestou na MS i kouzlo dánské kuchyně

Jedete fandit na MS v hokeji? Pak si určitě nezapomeňte dopředu zjistit, ve kterých restauracích mají tradiční dánské jídlo a kde zapít radost z úspěchů českého týmu.

8. května 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.