Alarmující stav lesů nejen v Orlických horách potvrzuje více než dvě stě odborníků, kteří nedávno vydali společnou zprávu, že české lesy nadále chřadnou.
Síru vystřídal dusík
"Orlické hory dostaly v minulosti zabrat ze všech českých lesů asi nejvíc. Je to tím, že na ně nepadají jen škodliviny z Čech, ale i z Polska, a to ještě ve větší míře. Dřívější síru vystřídal dusík zejména z dopravy, který má devastující účinek. Půdu okyseluje stejně jako síra. Kromě toho je to ale vynikající hnojivo, takže stromy po něm rostou rychleji, než by měly, nejsou tak pevné a jsou náchylnější k lámání, vymrzání i k napadení houbovými chorobami," říká zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Zdeněk Záliš.
Podle výsledků sledování Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně klesly v období let 1988 až 1998 emise oxidu siřičitého z 2164 na 700 kilotun. Vzrostly naopak hodnoty oxidů dusíku ze spalin automobilů. Podle zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Opočno z roku 2002 spadne ročně na jeden hektar v Orlických horách 49 až 60 kilogramů dusíku.
Přetrvávající škodliviny v půdě potvrzují i největší vlastníci lesů v Orlických horách. "Nijak se to nezlepšilo. Přibyl dusík, který smrku chutná, ale dřevo je pak nevyzrálé a láme se," říká ředitel Kolowratských lesů Jaroslav Kohoutek.
Orlické hory
|
PŘEČTĚTE SI |
|
České lesy vymírají, varují vědci. Za 40 let možná nebudou. |
Pomůže víc listnáčů?
Alarmující zpráva vědců upozorňuje i na malý podíl listnatých dřevin. Podle nich jsou přirozené smíšené lesy a kdyby byl vývoj přirozený, rostly by v nich nejčastěji duby a buky. Podíl smrku by činil 11 procent a zastoupen by byl zejména na horách. Dnes smrky rostou na 53 procentech plochy českých lesů.
Odborníci z Orlických hor si však myslí, že razantní zvýšení listnáčů na horách je nereálné.
"Jsme rádi, když do lesů dostaneme pět, deset, případně dvacet procent listnáčů. Klimatické podmínky na horách listnáčům nesvědčí, nehledě na to, že vysoké zastoupení smrku na hřebenech je přirozené," říká Záliš.
"Na horách se po razantním kácení v 70. letech vysazovaly i listnáče, ale spíše vydržely smrky a kleče," říká Jiří Zatloukal, vedoucí lesní správy podniku Lesy Janeček Kvasiny.
Vědci radí, aby se nekácelo plošně a aby se vysazovaly stromy, které na dané místo patří. Nemělo by se dotovat třeba vysazování smrků ve středních polohách. Část vytěženého dřeva by měla zůstávat v lesích, protože je zdrojem živin pro různé rostlinné a živočišné druhy.
"Už nyní spolupracujeme s vlastníky a snažíme se na hřebenech, kde je stav horší, vybírat takzvaná biocentra, kde je les stabilnější a je tam i víc listnáčů. Tyto plochy chceme postupně rozšiřovat. Zda se záměr podaří, však budeme vědět až asi po třiceti letech," říká Záliš.
Někteří vlastníci si myslí, že by měl pomoci také stát. "Hospodaříme podle pravidel, které nám určuje lesní zákon. Stát však může dojít k názoru, že když se nedá ovlivnit působení prostředí, například přísun škodlivin, bude dobré, když v některých oblastech vyroste alespoň něco. Bude mít tedy jiné nároky na hospodaření, ale pak se musí změnit i pravidla," míní Kohoutek.
"Stát bude třeba chtít, abychom v některých lesích přestali hospodařit. To by nám ale musel nahradit stejně jako zemědělcům," tvrdí Zatloukal.
 Orlické hory |
 Orlické hory |
Orlické hory |
 Orlické hory, horské chaty na Suchém vrchu |
