Biocentrum vzniklo v roce 1996, o rok později je však poničily povodně a většina sotva zasazených stromků uhynula. Ekologové se však nevzdali a za pomoci škol zasadili nové.
Dvě třetiny jezera slouží jako dřív rekreaci, ovšem s pevně stanovenými pravidly. Na zbylé třetině vytvořili ekologové zárodky několika biotopů, jako je les, křovinné pásmo, rybníčky a mokřadní louky. Těmito biotopy prochází naučná stezka lemovaná informačními tabulemi.
Ekologové vysadili do biocentra některé živočišné druhy, například raky, jinak však nechávají volnou ruku přírodě. Už při zakládání biocentra věřili, že sama zařídí, aby se do něj vrátily živočišné i rostlinné druhy, které kdysi přirozeně patřily do krajiny Hané.
"Nyní můžeme říci, že jsme s vývojem biocentra spokojeni. Například žabek dvakrát přibylo, jak co do množství, tak i druhů. Totéž se týká i dalších obojživelníků," pochvaluje si Petr Vodák z odboru životního prostředí kroměřížské radnice. Právě on s myšlenkou na zřízení biocentra přišel a získal pro ni i podporu ministerstva životního prostředí.
"Odborníci z univerzit zjistili, že v biocentru přibývá i rostlinných druhů. To je povzbudivé, protože v krajině rostlinných druhů stále mírně ubývá," řekl Vodák. Podle něj je to důkazem toho, že se biocentrum dosud vyvíjí. Za čas si najde rovnováhu a počet druhů se ustálí.
Biocentrum však zabydlují také například koroptve nebo bažanti. "Toho jsme si všimli už při povodních. Na zaplavených místech plavalo mnoho jejich vajíček, která jde jinak těžko objevit, protože je ptáci dovedně ukrývají," zavzpomínal Petr Vodák.
 Zatopený kráter po těžbě štěrku za poslední tři roky zcela změnil svůj vzhled a příroda se sem vrací. Podle ekologů kroměřížské biocentrum Hráza, které zde vzniklo, žije a funguje perfektně. (5.6.2001) |
 Zatopený kráter po těžbě štěrku za poslední tři roky zcela změnil svůj vzhled a příroda se sem vrací. Podle ekologů kroměřížské biocentrum Hráza, které zde vzniklo, žije a funguje perfektně. (5.6.2001) |
