Večer po jízdě není snad lepšího místa na zaslouženou ochutnávku výborných jihotyrolských vín. Ať už jsou to oblíbené a zdařilé bílé odrůdy gewürztraminer, pinot blanc, müller thurgau nebo červené pinot noir, lagrein či vernatsch.
Ale pojďme nejprve do sedel kol. Jeden z nejkrásnějších a přitom ne extrémně náročných okruhů pro silniční nebo trekové kolo široko daleko vede z vesnice Tramin severním směrem kolem jezera Caldaro (Kaltern) do stejnojmenné vesnice. Po cca 14 kilometrech a mírnějším ale vytrvalém stoupání ze 300 do téměř 700 m n.m. se cyklista dostane na horskou silnici SS42, která vede z Bolzana serpentinami až do průsmyku Passo Mendola.
Po dalších cca 11 kilometrech jste na nejvyšším bodě téměř 1400 m n.m a vjíždíte na nějaký čas z Jižního Tyrolska do sousední provincie Trentino.
Cestou vzhůru ovšem doporučujeme i těm největším „závodníkům“ méně závodit a více si to užívat. Občas v serpentinách zastavit, fotit a hlavně se kochat úžasnými výhledy do údolí řeky Adiže a na nedaleké Bolzano. Silnice se tu ostře zařezává do prudkého zalesněného svahu. Passo Mendola (Mendelpass) patří k nejkrásnějším zážitkovým výšlapům, zároveň je i dobrou zkouškou pro ty poněkud méně zdatné. Stoupání není extrémně prudké, nejtěžší úsek přibližně 6 km před cílem má asi 8%. Prostě tohle se dá vyjet.
Odtud vede už územím sousedního Trentina sjezd přes vesnice Fondo, Brez, Cloz až k rozlehlému přehradnímu jezeru Lago di Santa Giustina. Když sem návštěvník přijede v září nebo v říjnu října zažije neskutečnou sklizeň jablek. Počasí bývá celkem stabilní, sluníčko a všude kolem stovky sběračů s tisíci bedničkami v nekonečných řádcích stromků rostoucích v dramaticky zvlněné krajině. V tu chvíli je tu opravdu hodně mezinárodní společnost a sejdou se tu brigádníci pomalu z celého světa.
Jede se krásnou scénickou silnicí přes Tuenno, Flavon, Cunevo, Maso Milano, Mezzolombardo a pak Mezzocorona pod obřím útesem, který se zvedá z hlubokého údolí 200 m n.m. až do nadmořské výšky 1800 metrů. Zde se cyklisté obrací znovu k severu, jablečné sady střídají bohaté vinice a z Trentina se přejíždí zpět do Jižního Tyrolska.
Zbývá poklidných cca 30 km rovinou mezi vinicemi do Traminu, kde po cca 100 km výletu čeká zasloužený odpočinek.
Báječné jsou tu i terény pro „obyčejné“ výletní cyklisty. Všude jsou příjemné asfaltované cyklostezky, z nichž se dá vjíždět do jablečný sadů nebo vinic. Pohodlně se dojede například k jezeru Kalterer (Caldaro), kde se dá i na konci září koupat v docela teplé vodě.
Určitě lze doporučit z velké části rovinatý 40 km okruh z Traminu nejprve na jih do vesničky Kurtatsch, pak na Margreid, Kurtinig a Salurn. V tomto nejjižnějším bodě přejedeme řeku Adiže, otočíme se na sever a jedem stále více méně po rovině na hraně údolí do Laagu, Neumarktu a Furgglu. Zde opět přejedeme řeku a zamíříme přes Gmund k jezeru Caldaro a zpět do Traminu.
Trošku náročnější je pro horská kola určený asi 25 km dlouhý okruh z nedalekého Kaltern do kopců a lesů Montiggl ke stejnojmennému velkému a malému jezeru. Odtud sjezdem do osady Schreckbichl a pak přes Eppan zpět do Kaltern.
Velmi zajímavá a hezká je i cesta po bývalé staré železnici Fleimstalbahn z první světové války, která původně vedla z vesnice Ora až do Predazza v Trentinu. Dnešní cyklostezka stoupá krásnou krajinou přírodního parku Trudner Horn. Začíná v blízkosti Ory u občerstvení Imbiss Castelfelder a vede přes Castelfelder, Montan a pak téměř souběžně se silnicí SS48 přes osadu Kaltenbrunn až do St. Lugan. Na 21 km je převýšení 970 metrů a jede se i místy i tunely.
Večer pak nemůže chybět ochutnávka vín. Třeba ve vinných sklepech Cantina Tramin, kde se specializují na výborný gewürztraminer, či Vinum-Hotel Stroblhof v Appianu nebo vinařství Manincor, kde si lze domluvit prohlídku a ochutnávku se samotným majitelem, hrabětem Michaelem Goess Enzenbergem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Jak je to s tramínem v TraminuDlouho se předpokládalo, že místem původu odrůdy tramín čerený je sever Itálie, konkrétně právě obec Tramin v Jižním Tyrolsku. Odtud se odrůda měla šířit do Švýcarska, Německa a dál do Francie. První bezpečně prokázaná zmínka o „vini de Traminne“ (vínech z města Tramin/Termeno) pochází sice již z roku 1242 z Bolzana, ale vína nikdy nebyla vyráběna z odrůdy Tramín červený. Ještě počátkem 20. století pěstoval v této obci odrůdu pouze jediný pěstitel, oblíbena zde začala být až po první světové válce. Dnes je zde sice pěstována hojně, ale jde spíš o marketingový tah. Nejnověji, dle názoru švýcarského odborníka Dr. José Vouillamoze, odrůda pochází z oblasti mezi severovýchodní Francií a jihovýchodním Německem. |
