1 Po Krkonošské magistrále
Začínáme našimi nejvyššími horami, jejichž hřebenové pasáže nabízejí asi největší jistotu sněhu u nás. Pro běžkaře však zároveň Krkonoše znamenají výzvu v podobě drsného počasí a často zafoukaných nebo rozšlapaných stop. Krkonošská lyžařská magistrála je ovšem svým způsobem evropským unikátem, protože běžkaři mají k dispozici zhruba 550 kilometrů turistických nebo závodních tras.
Centrální část magistrály spojuje Harrachov a Žacléř a vede po panoramatických cestách, místy přes nejvyšší krkonošské hřebeny, jinde níže položenými cestami. Výhodou magistrály je mimo jiné vysoká nadmořská výška, díky které tu leží sníh až šest měsíců v roce, a tak tu obvykle můžete lyžovat od konce podzimu až do jara.
Sportovní běžkaři zvládnou celý traverz Krkonoš v ideálních podmínkách za jeden den, ale lepší je rozdělit si přejezd alespoň na dva až tři dny. V pohodovějším tempu a s malým batůžkem s nejnutnějším vybavením se tak můžete lépe soustředit na krásy hor, které nabízejí i dostatek možností ubytování v těch nejvýše položených místech.
Předtím, než vyrazíte s běžkami do stopy, je třeba mít na paměti, že v nejvyšších polohách Krkonoš mohou být lyžařské stopy zafoukané a v takových místech proto také nečekejte každodenní strojovou úpravu. Nejvýchodnější část trasy může mít nedostatek sněhu, v tom případě lze přejezd ukončit v Peci pod Sněžkou, Jánských Lázních nebo Horním Maršově.
Praktické informace
Délka: 75 km (Harrachov–Žacléř), 2–3 dny
Ubytování: Na trase se nachází mnoho horských bud a hotelů. Přibližně uprostřed leží Penzion Andula nebo horský hotel Friesovy Boudy.
2 Šumava
Šumava patří k nejlepším místům v Česku, kde lze podniknout vícedenní běžkařskou túru. Pro toto rozsáhlé pohoří hovoří hustá síť strojem udržovaných stop, perfektní značení a také přívětivý profil tratí bez větších převýšení. Celková délka všech stop na Šumavě dosahuje úctyhodných 450 kilometrů a najdeme tu nejdelší souvislý úsek upravovaných běžkařských stop u nás. Za dostatečné sněhové pokrývky můžete během přejezdu hor na lyžích ujet úctyhodných 130 kilometrů, což podle kondice a podmínek představuje putování.na dva až čtyři dny.
To vše sem láká velké množství lyžařů, kterým pohledy na lesknoucí se sníh nikdy nezevšedněly, přesto budete na rozlehlých šumavských pláních často sami. K lyžařské přívětivosti přispívá i množství možností ubytování po cestě, často jde o kvalitní zázemí s nabídkou občerstvení, takže do batohu si toho (s nadsázkou) kromě kartáčku na zuby a pyžama už moc dalšího přibalit nemusíte.
Lyžařská trasa začíná v Nové Peci, za níž se napojíte na Šumavskou magistrálu, která přes Nové Údolí a Strážný vede na Knížecí Pláně a pak vystoupá na Bučinu. Centrální Šumavu projedete přes Modravu (s odbočkou na Březník) a pak podél Roklanského potoka vystoupáte na Poledník, kde trasa dosahuje svého nejvyššího bodu. Odtud následuje dlouhý sjezd do Prášil a cesta přes Novou Hůrku do Železné Rudy. Za dobrých sněhových podmínek lze pokračovat kolem Černého jezera dál na severozápad a dojet až do Svaté Kateřiny.
Praktické informace
Délka: 130 km (Nová Pec – Svatá Kateřina), 2–4 dny
Ubytování: Strážný, Knížecí Pláně (Hájenka), Bučina (Hotel Alpská vyhlídka), Modrava, Prášily, Nová Hůrka, Špičák.
3 Krušné hory
Krušnohorská lyžařská magistrála představuje jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás. Pravidelně strojově jsou udržovány dva úseky: na západě v oblasti Klínovecké vrchoviny jsou to trasy od Bublavy přes Boží Dar až za Klínovec k vrcholu Meluzína; na východě v Loučeňské vrchovině pak bývá strojově projeto přibližně od Lesné až k Děčínskému Sněžníku.
Od páteřní magistrály se na mnoha místech oddělují variantní trasy, takže vzniká síť tras, na jejíž prozkoumání nestačí ani týden. Nespornou výhodu přinášejí další kilometry upravovaných stop vedoucí hned za hranicí po německém území, které jsou na mnoha místech propojené s českými trasami.
Při dostatku sněhu lze projet Krušné hory celé (s vědomím, že část trasy nebude strojově upravená) a uskutečnit jeden z nejdelších lyžařských přejezdů na českém území, jehož délka dosahuje 180 kilometrů.
Lyžařský přejezd začíná v západní části Krušných hor v Kraslicích, odkud stoupá na Bublavu a přes Rolavu a Pernink pokračuje k Božímu Daru a dále na Klínovec. Tento úsek měří přibližně 65 kilometrů a lze jej ujet za jeden až dva dny. Pak následuje neupravovaná pasáž vedoucí přes Měděnec, Horu sv. Šebestiána a Zákoutí na Lesnou. Odtud pokračuje upravovaný úsek východním Krušnohořím k Děčínskému Sněžníku, který měří přibližně 85 kilometrů.
Praktické informace
Délka: 180 km (Kraslice – Děčínský Sněžník), 3–5 dní
Ubytování: Pernink, Horní Blatná, Boží Dar, Kovářská, Hora sv. Šebestiána, Lesná, Klíny, Nové Město, Cínovec, Adolfov, Tisá
4 Jeseníky
Po Krkonoších je Hrubý Jeseník druhým nejvyšším pohořím České republiky. Díky nadmořské výšce a specifickému mikroklimatu mívá hřeben Jeseníků často nejvyšší sněhovou pokrývku v České republice.
Přejezd Jeseníků na lyžích je podle mnohých znalců jedním z nejkrásnějších a zároveň nejdrsnějších horských výletů, které můžete u nás podniknout. Hlavní hřeben hor vystupuje místy nad hranici lesa a otevírají se z něj skvělé rozhledy po okolní krajině. Jesenická divočina vám navíc nabídne rozmanité přírodní scenérie, klidná zákoutí a liduprázdné stezky, kde potkáte jen skutečné horaly.
Pro běžkaře je nejatraktivnější oblastí tzv. Jesenická magistrála, celkem 55 kilometrů dlouhá trasa vedoucí z Malínské rokle u Šumperka přes sedlo Skřítek, Ovčárnu, Červenohorské sedlo, Keprník do sedla Ramzová. Protože ne celá trasa je strojově upravována, doporučujeme pro přejezd Jeseníků backcountry lyže nebo robustnější typ běžek.
Trasa lyžařského přejezdu vede po Jesenické magistrále ze Skřítku do Ramzové a měří 44 kilometrů. Z celé délky bývají strojově upravovány úseky mezi Skřítkem a Alfrédkou a mezi Ovčárnou a Vřesovou studánkou. Z Ramzovského sedla lze pokračovat dál před Rychlebské hory a Králický Sněžník, což vydá na přibližně další dva dny putování.
Praktické informace
Délka: 44 km (Skřítek–Ramzová), 2 dny
Ubytování: Červenohorské sedlo, chata Švýcárna
5 Beskydsko-Javornická magistrála
Na závěr nabídneme jednu mezinárodní trasu. Pohoří Javorníky se rozkládá na česko-slovenském pomezí mezi Horní Lidčí a Čadcou. Zatímco lesnatá moravská část Javorníků tvoří nejjižnější část Beskyd, na slovenské straně se dostanete do chráněné krajinné oblasti Kysuce s typickými samotami, horskými loukami a bezpočtem vyhlídkových míst.
Po oblých hřebenech Javorníků vede mezinárodní běžkařská trasa s názvem Beskydsko-Javornická lyžařská magistrála, představující téměř 60 kilometrů udržovaných stop mezi střediskem Kohútka a Čadcou.
Na Kysucích jde bezesporu o nejoblíbenější běžkařskou dálkovou trasu, kterou lze celou v pohodovém tempu zvládnout za dva dny. Na jednodenní výlet můžete vyrazit z Kohútky, z Čadce nebo z jednoho ze dvou silničních sedel: ze sedla Javorník (Melocík) nebo z osady Semeteš.
Praktické informace
Délka: 55 km (Kohútka – Hotel Husárik), 1–2 dny
Ubytování: U Melocíka
