Ve stínu okolních známějších lokalit, jako je Jizerka, Jakuszyce nebo Harrachov, najdete v trojúhelníku mezi Kořenovem, Příchovicemi a Pasekami nad Jizerou nádhernou lokalitu, kde si protáhnete tělo v širokých a upravovaných stopách, o které pečuje kořenovská obecně prospěšná společnost Jizerky pro vás. K tomu připočtěte dvě rozhledny, dva soukromé pivovary, muzeum KRNAPu a spoustu dalších zajímavostí.
Vyrazili jsme sem na víkend, což je tak akorát na důkladné prozkoumání okolí tratí. Sportovnější lyžaři sice dokážou projet všechny zdejší trasy za půlden, my jsme si ovšem chtěli užívat jedinečnou přírodu v nejzápadnějším výběžku našich nejvyšších hor, na hranici krkonošského národního parku a CHKO Jizerské hory.
I proto jsme se ubytovali přímo u tratí v tradiční horské chatě Na Perlíčku, které místní neřeknou jinak než Prdek. Kdo chce bydlet přímo u vysoko položených běžkařských tratí, může ještě zvolit ubytování v Turnovské chatě nebo Chatě Hvězda, další možností pak nabízí níže položený Kořenov a Příchovice.
Legendární Prdek leží v horní části Pasek nad Jizerou na bývalé Císařské cestě přesně na pomezí Krkonoš a Jizerských hor. Z vysoko položeného místa se otevírají nádherné výhledy na krajinu západních Krkonoš. Kdysi tu bývala kovárna, kde bylo možné vyměnit koním podkovy a přitom se na cestě občerstvit. Hned naproti hospodě stojí jeden z nejmenších krkonošských minipivovarů, kde se od roku 2018 vaří hořký ležák Prdecký Perlík, zvaný též Prďák.
Další zajímavost Prdku se ukrývá pod deskami některých jídelních stolů. Jde o jedinečnou místní hru zvanou čamburína, jejíž počátky spadají do roku 1900. V čamburíně se zde každoročně v říjnu koná mistrovství světa.
Rozhledy ze Štěpánky a Bílé skály
Pojďme ale na lyže, protože na čamburínu budeme mít dost času večer! Stopy začínají víceméně přímo u naší chaty a po pár minutách zastavujeme na prvním vyhlídce u jedné z tradičních krkonošských chalup. Paseky nad Jizerou jsou jedinečnou obcí v rámci Krkonoš s dosud dochovanými roztroušenými chalupami. Je to kraj zapadlých vlastenců, který ve svém známém díle popsal podkrkonošský spisovatel Karel Václav Rais.
Široká čertovská prkýnka ale v Pasekách také využijete. Zdejší skiareál sice patří s délkou sjezdovek přibližně deset kilometrů k těm menším, ale toto místo je oblíbené pro hezké výhledy a slunečnou jihovýchodní expozici svahů.
My pokračujeme vlastními silami a stoupáme po tzv. Staré silnici, která se záhy noří do lesa. Většina lesních pasáží tratí se vine na úbočích vrcholů Bílé skály, Kapradníku a Hromovky, kde tvoří síť tras, kterou lze libovolně kombinovat. Parametry a úpravou patří tyto okruhy k tomu nejlepšímu, co u nás najdete. Většina tratí je upravována na širokých lesních cestách s dvěma stopami na klasiku po obou stranách a dostatkem místa pro bruslení uprostřed. Bez problémů se sem tak vejdou vyznavači obou běžkařských technik. Každá křižovatka je navíc opatřena přehlednou mapkou, takže zabloudit zde opravdu nemůžete.
Cesta nás posléze přivede k odbočce na vrchol Bílé skály, která je svými 968 metry nejvyšším bodem Kapradnické hornatiny. Tato půlkilometrová zajížďka nebývá strojově upravená, takže ke skalní vyhlídce kloužeme po prošlapané stopě. Ještě před zhruba deseti lety byste se tu rozhlédli lépe, za tu dobu však smrky povyrostly a výhled z křemencové skály s osazeným dřevěným křížem se tak otevírá jen na jih a k západu. I tak ale stojí za to se sem vydat.
Další, tentokrát kruhové panorama si vychutnáváme o pár kilometrů dále. Nejstarší rozhledna Jizerských hor stojí na vrchu Hvězda v nadmořské výšce 958 metrů a cestou k ní musíme zout lyže a poslední stovky metrů dojít pěšky. Budování kamenné věže zahájil roku 1847 kníže Camill Rohan a pojmenoval ji na počest arcivévody Štěpána. Stavba však byla na čtyřicet let pozastavena a teprve roku 1892 byla otevřena pro veřejnost.
Z ochozu rozhledny se naskýtají úchvatné výhledy, zahrnující krkonošskou Lysou horu a k ní přiléhající Kotel, o něco blíže vystupuje harrachovský Čerťák a za dobré viditelnosti lze spatřit i špičku naší nejvyšší hory Sněžky. Směrem na sever zaujme kuželovitý tvar Bukovce nebo hladina přehradní nádrže Souš s horou Jizerou v pozadí. Na západě potom dominuje masiv Ještědu a táhnoucí se Ještědský hřeben.
Přes lesopark za houslařskými skvosty
Od Štěpánky sjíždíme po loukách do Příchovic, kde z louky trčí další vyhlídková věž – rozhledna Járy Cimrmana. Přilehlý Skiareál U Čápa patří k oblíbeným zejména u dětí, tatínkové mohou zase ochutnat jejich domácí pivo a celá rodina se vydat do Muzea Cimrmanovy doby nebo do blízkého lesoparku.
My si projíždíme zdejší běžkařský miniokruh o délce necelého kilometru, který nás provede lesoparkem Na Sluneční. Zásluhu na jeho vybudování má pan Plecháč z penzionu U Čápa, který místo postupně osadil novými stromy a opatřil lavičkami, přírodními prolézačkami a houpačkami pro dovádění dětí.
Z Příchovic přejíždíme do Kořenova, katastrální rozlohou největší horské obce v České republice. V centru nedaleko hlavní silnice stojí symbol této oblasti, osmiboká Tesařovská kaple. Odtud bývají protaženy stopy směrem k Polubnému, kde se lze napojit na Jizerskou magistrálu.
My po krátkém odpočinku vyrážíme nazpět po cestě zvané Famberka. Lesní svážnice nejprve klesne do nejnižšího bodu výletu a pak plynule stoupá bukovým lesem, zaříznutá do úbočí Malého Kapradníku. Táhlé stoupání vyústí na rozcestí Pod Hromovkou, odkud se profil sklápí a my můžeme svištět směrem k Pasekám.
Cesta vyústí z lesa nad Horní Havírnou a proplete se kolem několika roubených chalup, téměř po okapy zasypaných sněhem. Přestože výjevy působí malebně, uvědomujeme si, že život v minulosti musel být v těchto nepřístupných místech hodně těžký. Dnes tvoří roztroušená stavení v Pasekách nad Jizerou nejrozsáhlejší soubor lidové architektury v západních Krkonoších.
Rozhodujeme se navštívit nedaleké muzeum, které leží o 150 výškových metrů níže. Zdejší Památník zapadlých vlastenců je součástí Krkonošského muzea, které vystavuje tradiční tkalcovské stavy a také jedinečné skvosty místních houslařů. Na krkonošskou školu z Pasek navazuje i nejznámější česká houslařská rodina Špidlenů.
Hned vedle muzea stojí kostel sv. Václava a pod ním hřbitov, který patří k těm s nejhezčím výhledem. Nacházíme tu hrob Věnceslava Metelky, jehož osobností se inspiroval Karel Václav Rais ve svém románu. Pohledem na vzdálené vrcholy Krkonoš se loučíme s tímto místem a dlouhým výstupem zpět na Prdek uzavíráme náš okruh.
Může se hoditDélka popisované trasy: 22 km (bez zacházky ke Krkonošskému muzeu, celkem lze využít cca 35 km upravovaných tratí na klasiku i bruslení) Nástupní místa: Na Perlíčku, parkoviště Rejdice, Příchovice, Kořenov, Skiareál Paseky nad Jizerou Občerstvení na trase: Prdek, Turnovská chata, Restaurace Hvězda, U Čápa (Příchovice), Kořenov (více restaurací), Na Buďárce (Paseky nad Jizerou) Doprava na místo: z Prahy ideálně přes Mladou Boleslav a Jablonec nad Nisou (120 km / 1:30 hod.), autobusy jezdí z Černého mostu do Kořenova. Tip: při cestě domů autem se zastavte v Jablonci nad Nisou na vyhlídce Petřín s rozhlednou. Obhlédnete odtud celé město a velkou část Jizerských hor a lyžařský den tu můžete uzavřít večeří v tradiční výletní restauraci. Navštivte také Památník zapadlých vlastenců, který najdete uprostřed krásné přírody s působivým výhledem na západní Krkonoše a v sousedství kostela sv. Václava z konce 18. století. Další informace: |