Hlodavce našli před dvěma týdny na kraji hlavní silnice I/14 přímo naproti jezu na Jizeře v Horní Sytové, která spadá pod Víchovou nad Jizerou.
„Jednalo se o statnou samici o hmotnosti 18 kilogramů, velmi pravděpodobně březí. Jiného mladého jedince zachytila kamera mobilního telefonu 6. března u mostu přes Jizerku ve Vítkovicích v Krkonoších. Obě místa jsou značně vzdálená dosud známým výskytům bobrů v oblasti Českého ráje,“ sdělil mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Přírodovědci dosud zaznamenali bobry asi od roku 2010 pouze na severovýchodním úpatí Krkonoš u Žacléře v povodí říčky Bobr, jejíž tok pokračuje Polskem a vlévá se do Odry. Z tohoto směru se však bobři do Čech nešíří.
„Uvedené nálezy z konce letošní zimy naznačují, že bobří kolonizace bude do Krkonoš postupovat proti proudu Jizery a jejích přítoků. Horská krajina není pro bobry nikterak příhodná. Na prudce tekoucích řekách své hráze nepostaví a také dřevinná skladba zdejších břehových porostů jim příliš nevyhovuje. Dá se tedy očekávat, že pokud se tu tento zajímavý živočich, schopný svými vodními díly výrazně přetvářet krajinu, uchytí, bude to spíš jen na lučních potocích v podhůří,“ odhaduje Radek Drahný.
Bobr evropskýNejvětší evropský hlodavec, který se živí větvemi vrb, topolů a dalších stromů, lýkem či různými bylinami. Aktivní je hlavně v noci, žije ve vodě a buduje si kanály, nory či hráze. Hrady staví tam, kde jsou například nízké břehy a vysoká hladina spodní vody. Hráze zase staví na tocích, kde potřebuje zvednout hladinu, aby vchod do nory zůstal pod vodou. Samice může vrhnout až šest mláďat, která zůstávají v mateřské kolonii po dva roky. Bobři v českých zemích byli vyhubeni už na začátku 18. století. V 19. století byli znovu vysazeni, ale opět byli vybiti kvůli masu, kvalitní kožešině a produktům žláz ceněným v lékařství či kosmetice. Ve 20. století byli bobři v Evropě znovu vysazováni a chráněni. V Česku byli poprvé zpozorováni v roce 1979 na jižní Moravě, ale rozšiřovali se až od roku 1991, kdy Otakar Štěrba, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, přivezl s kolegy na Litovelsko prvních šest bobrů z Polska. Od konce minulého století se bobři migrací z Rakouska, Bavorska a také ze Saska proti proudu Labe vrací do Česka a znovu osídlují stará území. V podhůří Jizerských hor se již vyskytují na Frýdlantsku na řece Smědá či v Dubovém rybníku, dále také v povodí Nisy. V Královéhradeckém kraji jsou stopy po bobrech na Orlici v Hradci Králové, na Metuji nad Josefovem a na Bystřici na Novobydžovsku. Z Polska se dostávají po řece Stěnavě do Broumovského výběžku. V Česku jsou již prakticky všude, na většině území jsou chránění a nemají přirozeného predátora. |
